Foto: Archiv skupiny The Tap Tap
Kapela The Tap Tap je nejen na naší scéně naprosto ojedinělým tělesem, skupina funguje od roku 1998 a sklízí zasloužené úspěchy nejen u nás, ale i v zahraničí. Navíc se skupina může pochlubit plodnou spoluprací s celou řadou renomovaných hvězd, za všechny jmenujme Xindla X, Kamila Střihavku či Dana Bártu. V následujícím rozhovoru nám speaker a tiskový mluvčí kapely Ladislav Angelovič prozradil leccos z jejího zákulisí.
Jak vznikl (kde se vzal) nápad založit skupinu The Tap Tap?
The Tap Tap vznikl původně jako volnočasová aktivita (kroužek) na domově mládeže TAP v pražském Jedličkově Ústavu a trochu se nám to vymklo z rukou.
Kolik má skupina vlastně členů?
18 (snad jsem nikoho nevynechal)
Jakým vývojem skupina procházela, byl počet jejich členů vždy ustálen nebo se v průběhu let nějak měnil?
Jak už jsem říkal, začínali jsme jako kroužek takže fluktuace byla vysoká. V současnosti máme víceméně stabilní sestavu.
Můžete pro neznalé čtenáře osvětlit význam názvu The Tap Tap?
Název je inspirován názvem již zmíněného domova mládeže TAP. Původně v té budově sídlil úsek, který měl v Jedličkově Ústavu na starosti technickoadministrativní práce. A také je to takové rytmické.
Jak těžké je zajišťovat chod tak velkého tělesa jakým The Tap Tap je?Vyžaduje to značné úsilí a organizační schopnosti. Je výborné, že se do této činnosti kromě našeho kapelníka Šimona Ornesta zapojují i další členové kapely.
Jste prezentováni jako kapela složená ze současných a bývalých studentů Jedličkova Ústavu, je to stále pravda, nebo už máte ve svých řadách někoho, kdo Jedličkovým ústavem neprošel?
Vlastně vždycky říkáme, že jsme kapela složená převážně ze studentů a absolventů pražského Jedličkova Ústavu. Máme ve svých řadách pět profesionálních hudebníků (klávesy, tuba, příčná flétna, saxofon a bicí), ale, pokud je to možné, dáváme pochopitelně přednost hudebníkům s handicapem. Snažíme si je vychovávat v rámci našeho vzdělávacího projektu Studeo.
Funguje kapela The Tap Tap na demokratických základech, nebo máte někoho, kdo řekne: „Bude to tak a tak“?
Rozhodující slovo má kapelník. Bigbandy jako je ten náš se nedají řídit demokraticky. Bez jasného vedení bychom se nedostali tam, kde jsme.
Spolupracovali jste s řadou hvězdných hostů, můžete mi prozradit, jak se taková spolupráce realizuje? Dejme tomu, že si řeknete: „Na koncert v opeře si pozveme hosty“, jakými fázemi celá tahle myšlenka prochází?
Oslovujeme kvalitní lidi a vždycky mě potěší, když se z toho vyklube trvalejší spolupráce jako v případě Xindla X a nejnověji třeba kapely Sto zvířat.
Máte vysněného nějakého hosta, s nímž byste chtěli spolupracovat?
Teď mluvím jen za sebe, ale mě by se líbilo udělat něco s Anetou Langerovou. Vybrat jí nějakou pěknou štěpnou písničku.
Když má pořadatel zájem o vystoupení The Tap Tap určitě, musí splnit řadu podmínek, které jsou odlišné od podmínek jiných skupin, jenže co když všechny tyto podmínky splnit nelze? Existuje něco jako „Malá či komornější parta“, která dejme tomu odehraje ta vystoupení, kam se nemohu dostat všichni členové The Tap Tap, nebo vždy a všude jezdíte všichni?
Standardně žádné komornější obsazení nemáme. Proč by si taky někdo objednával Ferrari se třemi válci.
Nazvučit celou skupinu The Tap Tap, je pro zvukaře asi pěkná fuška, setkali jste (setkáváte) se v tomto směru s nějakými problémy?
Někdy je to boj, ale zatím jsme to vždycky zvládli.
Když se podívám na Váš koncertní kalendář, který je pořádně nabitý, je jasné že o kapelu je obrovský zájem napadá mě tedy otázka, jak to všechno stíháte?
V červnu to bylo náročné, hráli jsme tak často, že mě skoro opustila tréma. Prostě na ni nebyla energie. Myslím, že jsme si otestovali své možnosti.
Jaké jsou reakce publika na Vaše vystoupení?
Skvěle, ale jak teď hrajeme hodně, dorazíme i na místa, kde nás tolik neznají, jsou zvědaví a v očekávání. To je potom výzva. Ale zatím jsme vždycky dostali publikum na svou stranu.
Koncertujete nejen u nás, ale i v zahraničí, nedávno jste například byli v Izraeli. Jaká to pro Vás byla zkušenost?
Nechci mluvit za ostatní, ale pro mě osobně to byl zatím nejlepší zahraniční zájezd s The Tap Tap. Užili jsme si Jeruzalém i Mrtvé moře. Až se naučím ušetřit peníze, určitě tam vyrazím ještě jednou.
Jak na Vás v zahraničí reaguje publikum?
Hudba je mezinárodní, proto jsme v zahraničí přijímáni velmi dobře. Navíc nejsme zrovna tuctová kapela.
V ČR jste naprosto ojedinělým tělesem, existuje nějaká Vám podobná skupina v zahraničí?
Neděláme si pravidelné rešerše, ale nevíme o žádné kapele naší velikosti složené převážně z handicapovaných muzikantů dosahující při vší skromnosti našich kvalit.
Vaše doposud vydaná CD obsahují většinou coververze známých písní případně písně, které pro Vás napsali jiní autoři (Xindl X, Tomáš Hanák) nemáte ambice vydat ryze autorské album?
Snažíme se spolupracovat s vynikajícími autory, (např. Xindl X, Jarda Svoboda nebo Sto zvířat),kteří pro nás píší songy na tělo.
