Text: Luboš Hnát
Foto: Kateřina Smid
Publikováno: 14. 2. 2023
Jeden z našich nejrespektovanějších bubeníků JIŘÍ „ZELÍ“ ZELENKA oslavil 10. února šedesátiny. Pojďme se v následujícím článku ohlédnout za jeho úctyhodnou kariérou, během které se z jihočeského Milevska dostal až do rockové extraligy.
V našem rozhovoru z roku 2018 Zelí řekl: „Dal jsem si takový závazek: jestli do svých čtyřiadvaceti nic nedokážu, tak se na to vykašlu. A stalo se to, že jsem se dostal do Žlutýho psa, takže se mi tenhle závazek podařilo splnit.“ Všechno začalo, když se na gymnáziu stal členem skupiny Vega. Záhy s Vendulkou Kašpárkovou, která se později proslavila s Pavlíčkovými Stromboli, založil kapelu Venzel, orientovanou zejména na vlastní repertoár. Po několika letech dostal Jirka lano od tancovačkové partičky Fantom, s níž hrál nejen po vesnických sálech, ale vystupoval i na srazech mládeže různě po republice. Tady se začali potkávat s Etc… Nikdo nemohl tušit, že se Zelenka jednou stane motorem Mišíkovy grupy.
První profesionální kapelou, v níž Zelí zakotvil, se stali Marsyas. Ve zmíněném rozhovoru na to vzpomínal: „Jednou, už ani nevím, kdy to bylo, mi zavolal Pavel Skála a povídá: ‚Hele, Kulich Pokorný mi říkal, že hraješ dobře na bicí, my bychom potřebovali záskok do Marsyas.‘ Já jsem se tenkrát vyděsil, protože Marsyas, to už byla první liga. Nicméně jsem dostal kazetu s písněmi, které se mám naučit. Pavel ji dal v Praze řidiči autobusu, který jel do Milevska, kde jsem si ji vyzvedl. Takže jsme byli tenkrát vlastně takový první průkopníci PPL.“
Pak už to šlo ráz na ráz. Jiří dostal nabídku od Jandova Olympicu, nicméně zakotvil u Žlutého psa, stal se členem Big Heads a v neposlední řadě také BSP. Hrával jazz i country. Od konce devadesátých let působí v Etc…, nahrál s nimi alba Nůž na hrdle (1999), Umlkly stroje (2004) a Ztracený podzim (2010). Vídat ho bylo možné také s Krausberry, kde si kromě bicích vyzkoušel i práci zvukového inženýra, když masteroval jejich živák z Malostranské besedy (2014). Spolupracoval s Ivanem Hlasem či Michalem Prokopem.
V Zelího hudebním životopise nelze opomenout kapely jako Afterglow, Kybabu, Blues Session a Energit, se kterým se podílel na desce Times’s Arrow (2017). Také dnes můžeme Zelenku vídat s mnoha seskupeními různých žánrů. Je dvorním bubeníkem Bratrů Ebenů a často koncertuje s obnoveným Flamengem, které si v současnosti říká Flamengo Reunion Session.
Když jsem se Jirky zeptal, jak tolik kapel stíhá, odpověděl: „Já mám rád rockovou muziku, která mi je nejbližší, protože se do toho můžu, jak se říká, vopřít. Ale pro bubeníka je dobrý, že může hrát i jiný styly, kde to hraní je jinačí. Mě to moc baví, protože je to takový rozmanitý. Mě by nebavilo hrát pořád jedno a to samý.“
Jirka Zelenka inspiroval i mladší bubenickou generaci. Michal „Kolouch“ Daněk mi řekl: „Jo, a ještě jsem si vlastně vzpomněl na Jirku ‚Zelího“ Zelenku, to byl první bubeník, kterýho jsem viděl naživo hrát. To mi bylo šest, koukal jsem na něj s Etc… na Vyžlovce, přes takový zábrany, a mohl jsem na něm oči nechat. To je ohromný borec, vzpomínám si, že mě párkrát nechával, abych si zabubnoval na jeho soupravu.“
Zelí, celý Rockový svět ti ke kulatým narozeninám přeje, abys přesné rány rozdával ještě hodně dlouho.
Řekli o Zelím
Standa Hörner (baskytara)
Poprvé jsme se viděli, když jsem byl bedňák u Luboše Andršta, a Zelí byl jedinej, kdo se se mnou bavil. Pak jsme se potkali až v The Allman Company, nejdřív jsem málem omdlel, když jsem se dozvěděl, že se mnou bude hrát. No a pak jsme se poznali blíž a já se přesvědčil, že jde o strašně fajn chlápka, s kterým rád posedíš a popiješ. Pro mě jako basáka je to bubeník, na kterýho se můžeš spolehnout a který mě vždy vším provede jako nic. A ještě mě pochválí, jak báječně jsem hrál. (smích)
Honza Holeček (zpěv, klávesy)
Jirka je úžasný člověk a kamarád, sdílíme spolu pódia už hodně let, máme společné vzpomínky veselé i smutné, ale to k životu patří. Přeju mu do dalších mnoha let spoustu té nejlepší muziky, spoustu lásky a hlavně zdraví, to potřebujeme, abychom tu naši káru tlačili dál…
Pavel „Houba“ Novák (baskytara)
Jirku Zelenku jsem obdivoval už jako teenager v 90. letech, kdy spolu s Jirkou Veselým vytvořili perfektně sehranou rytmiku, která tady v rockové muzice neměla konkurenci a na kterou jsem narážel skoro každý druhý víkend s různými sestavami (BSP, Žlutý pes, České srdce, Big Heads…). A taky je potřeba zmínit podle mě dodnes nedoceněný pořad ČT Na Kloboučku, kde Jirkové tvořili rytmiku většiny dílů. První naše společné hudební setkání pak proběhlo zhruba před deseti lety, kdy několikrát zaskakoval u Luboše Andršta. Pak přišlo v roce 2015 společné hraní v Afterglow a o dva roky později následně Jirkova nabídka na záskok do ETC… Vládi Mišíka. To se po odchodu Jirky Veselého do důchodu překlopilo ve stálé angažmá a od té doby k ETC… přibylo ještě Kybabu a Malý bobr. Každé hraní Jirkou a klukama je neuvěřitelná radost: kromě toho, že je fantastický bubeník, zpěvák, producent, a já nevím co ještě, tak je to hlavně neuvěřitelně milý a skromný člověk, se kterým je radost být a se kterým je vždycky velká legrace. Zkrátka – Zelí, bubeník je skvělý! Jirkovi bych chtěl popřát hlavně pevné zdraví a štěstí v osobním životě, aby ho neopustila ta jeho živelná energie, kterou dává do všeho, co dělá.
Stručně a jasně se vyjádřil Vladimír „Boryš“ Secký (saxofon)
Je to prostě dobrej bubeník a super kluk. (úsměv)