10. 7. 2021 – Jurkovič Open Air, Jílové u Prahy
Text a foto: Robert Marek
Publikováno: 21. 7. 2021
Skupina ALICE, u jejíhož mikrofonu nestojí nikdo jiný než DAN BÁRTA, slaví letos 30 let na koncertních pódiích. Není tedy divu, že chce s fanoušky toto jubileum sdílet a oslavit ho s nimi na pódiích. Turné to není kdovíjak opulentní, zatím čítá pět koncertů, jisté však je, že kdo chce, Alici si najde.
První zastávkou Dana Bárty s Alicí byl Jurkovič Open Air v Jílovém u Prahy. Jméno tohoto festivalu nesouvisí s architektem téhož jména, nýbrž s jedním z nejlepších českých výrobců kytar Peterem Jurkovičem: jeho nástroje vlastní mj. Eric Clapton, Jeff Beck, Billy Gibbons, z našich matadorů je to třeba Vláďa „Guma“ Kulhánek (ano, uměl zhotovit i basové kytary). Peter Jurkovič byl zároveň i vynikající bluesový kytarista, připomeňme např. jeho účinkování v kapele Bluesberry. A právě v Jílovém u Prahy, kde měl od roku 1991 svoji dílnu, tyto skvělé nástroje tvořil.
Na již šestém ročníku festivalu jsem nechtěl chybět. Oblíbil jsem si ho pro jeho rodinnou a nenucenou atmosféru – prostě pohoda a výtečný výběr účinkujících! Když jsem, zjistil, kdo bude headlinerem, moje těšení ještě narostlo. Dana Bártu samotného jsem totiž dosud naživo neviděl v žádném z jeho projektů, na koncert s Alicí jsem byl zvědav obzvlášť. Jednak proto, že příliš nekoncertují, a jednak proto, že Alice ve mně evokuje vzpomínky na mládí… A ducha začínajících devadesátek.
Alice aktuálně hraje v původní sestavě: Dan Bárta (zpěv), Lumír Václavík (sólová kytara), Martin Střeska (kytara), Zdeněk Podskalský (baskytara) a Jiří Mikeš Milý (bicí). Právě tato pětice muzikantů nastoupila okolo osmé večerní na pódium Jurkovič festu, aby připravila a naladila své nástroje. Zároveň proběhla zvuková zkouška, z mého pohledu delší, nicméně tak akorát, aby se lačné publikum občerstvilo a zaujalo svá místa pod pódiem.
Přibližně v devět hodin je vše připraveno a koncert začíná nástupem Dana Bárty a jeho spoluhráčů, kteří se chopí nástrojů a spustí první skladbu Hej ty! Právě jsem pochopil, proč bylo ladění a zvukovka na můj vkus delší. Zvuk je skvělý, hutný… a hlasitý, jak se na pořádný devadesátkový bigbít sluší. Po potlesku a pár Danových slovech na uvítání muzikanti spustí píseň Pozdravuj máti, následuje Dům medového měsíce. Publikum už je ve varu a je vidět, že si koncert užívají i borci na podiu. Následující píseň Ráno zvolní od začátku nasazené tempo.
Přesto je Dan v neustálém pohybu, sršící energií a bez profi techniky těžko fotitelný. Ráj se mnou nehledej je další pecka, kterou už zpívá většina kotle pod pódiem, následuje Zase budeš bita a Kolikrát. Atmosféra graduje, Dan vtipně uvádí další písničku. Původně ji prý nabízeli Metallice, aby měli nějakou pomalejší pecku, ale když byli odmítnuti, nechali si ji. A dobře udělali. Zní první tóny skladby … a to tě trochu bolí. Vedle mě stojící asi třicetiletý hromotluk otřel červené oko a požádal mě o oheň. O chvíli později se vůkol line vůně trávy. Následně zazní jediná anglicky zpívaná skladba Peace Dog od The Cult. Asi nejznámější pecka Slepej, mladej, mrtvej a klidnější Klidná jsou vyvrcholením úžasného koncertu Dana Bárty a Alice a vůbec celého Jurkovič Open Airu. Ale není to konec. Ani náhodou, ta ještě chyběla. Asi tisíc fanoušků se dožaduje dalších písní, muzikanti se klaní a čas pokročil, takže je nutné se smířit s tím, že to dnes bylo opravdu vše.
Skvělý zážitek, skvělý zvuk, žádná přehnaná show, ale čistá radost z muziky, úžasná pozitivní energie od Dana i jeho kumpánů na pódiu. Kdo má rád Alici a poctivý devadesátkový český bigbít, neměl by si nechat ujít některý z dalších plánovaných koncertů. Termíny naleznete na facebookové stránce Alice & Dan Bárta.
P.S.: Omluvte prosím horší kvalitu fotografií.