9. 6. 2021 – Libeňská synagoga, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Kateřina Smid
Publikováno: 16. 6. 2021
Více než třičtvrtroční koncertní půst končí a kapely se začínají vracet do obvyklých klubů i netradičních koncertních prostorů. Takovým je i Nová synagoga v pražské Libni. Své charitativní vystoupení tu pro domácí hospic Cesta domů odehrála skupina HM… Vystoupení uspořádal spolek Krajinou přílivu, který se stará o libeňskou synagogu a Rohanský ostrov.
Než se začneme věnovat samotné muzice, je dobré říct, co Cesta domů je. Personál hospice se stará o umírající lidi: sestřičky a lékaři o ně pečují v prostředí jejich vlastního domova a snaží se jim připravit důstojné podmínky pro jejich poslední chvíle na tomto světě. Náš svět je ale zatím ještě rockový, proto si pojďme přiblížit atmosféru koncertu.
Skupina Hm… existuje od roku 1994, za dobu své existence vydala šest studiových alb. To zatím poslední se jmenuje Nevadí a vyšlo před dvěma lety. Současnou sestavu tvoří: Marek Doubrava (kytara, zpěv), Viktor Ekrt (basová kytara, housle, zpěv), Filip Nebřenský (fagot, flétny, zpěv) a Jaroslav Noga (bicí, perkuse, xylorimba – nástroj podobný xylofonu). Posledně jmenovaný je navíc známý coby alternativní performer Kosmický Žirafáč.
Kapelu si do libeňské synagogy přišlo poslechnout odhadem asi sto fanoušků. Hm… tedy krátce o osmé hodině mohli spustit první písničku, která se setkala s kladným ohlasem. Skupina sází převážně na vlastní věci, které opatřuje vtipnými texty. Dokazují to třeba v písni Všechna slast musí být spotřebována z aktuálního alba Nevadí.
Pobavila mě také skladba, jejíž slova tvoří citace výstražné tabulky „Nenahýbejte se z oken“, kterou je možné vídat ve vlacích. V několika jazycích ji a capella zpívají téměř všichni členové Hm…, pouze na místě improvizovaného dirigenta s píšťalkou je Viktor Ekrt. Díky tomu, že všichni jsou velmi dobrými zpěváky a jejich vícehlasy lahodí uchu, mohou mít ve svém repertoáru takových vokálních písní, při kterých využívají pouze akustiku prostředí, více. Ten večer jsem napočítal tři.
Všichni jsou také multiinstrumentalisté, takže si bez problémů mohou vyměňovat nástroje, jak zrovna potřebují. Celý večer jsem si kladl otázku, jaký styl skupina vlastně hraje, napadlo mě jediné: moderní folk. Avšak přesnější výraz je alternativní / indie folk, který Hm… uvádějí na svém webu. V jejich hudbě můžete chvílemi slyšet vlivy jazzu či bigbítu a díky tomu dostával koncert správné grády.
Přestože byl k sezení, v zadních řadách několik lidí postávalo a dokonce i tancovalo, což přispělo k neustále zlepšující se atmosféře. Doposud jsem jen chválil, vždyť také bylo co. Nyní tedy jednu připomínku: Kapela sice diváky svým strhujícím výkonem dostala do varu, ale v závěru nepochopitelně zvolnila, takže vystoupení zakončila v trošku unylém tempu. Je to škoda, protože jinak nemám co vytknout.
Celá fotogalerie: