21. 1. 2020 – Malostranská beseda, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Eva Váňová Fišerová
Publikováno: 27. 1. 2020
Další báječný koncert odehrála v Malostranské besedě folkrocková parta BÍLÁ NEMOC. Tentokrát ho koncipovala jako vzpomínku na svého někdejšího spoluhráče Tomáše Poláčka, který před dvaceti lety tragicky zahynul. Tomu byl přizpůsoben i playlist.
Celý večer odstartovala hitovka Zloději obálek ze stejnojmenného alba vydaného v roce 1999. Zejména v jeho první čtvrtině zněly skladby, které skupina příliš často nehraje. Méně známá je i písnička Vidiny. Ti, kdo pamatují přímou předchůdkyni Bílé nemoci, folkovou kapelu Bonsai, byli potěšeni, že se dostalo i na několik kousků z jejího repertoáru. Nejprve zazněla akustická Na mejdanu múz, při níž frontmana Zdeňka Hříbala doprovodil pouze kytarista Milan Martínek, který se kromě hry na svůj hlavní nástroj většinou prezentuje jako doprovodný vokalista. Tentokrát se v některých slokách představil také jako sólový zpěvák.
Pravděpodobně nejúspěšnější peckou od Bonsai, se kterou svého času vyhrála Portu, je Na skleničku s Napoleonem. Fanouškům už ji servírovala opět celá kapela. Všechny dosud zahrané písničky napsala autorská dvojice Tomáš Poláček / František Stralczynský. Ani jeden už bohužel nechodí po tomto světě a tak šlo vlastně o dvojitou vzpomínku. Mezi skladbami bavil všechny zpěvák Zdeněk Hříbal vtipnými historkami, které s oběma pány prožil.
Ze svého o poznání rockovějšího repertoáru si Bílá nemoc vybrala například skladby Podivnej svět, Červenec či Beseda. Za léta společného vystupování je kapela výtečně sehraná a na pódiu vládla velká pohoda, což se zákonitě přenášelo i na fanoušky. Závěr první půle obstarala coververze od Neila Younga Horský lázně, k níž český text napsala Zuzana Michnová.
Po přestávce Bílá nemoc sázela převážně na kousky ze svého prozatím posledního alba …v tichu mezi slovy… (2019). Solidně zaplněná Malostranská beseda si tak mohla poslechnout třeba pecky Jako Kerouac, Libeňská noc, Ostrá skla a mnohé další. Vtipnou taneční kreaci předvedl saxofonista Vladimír „Boryš“ Secký v rytmické Jameson. V setlistu nechyběla ani starší Špičky máš vzhůru, která rozhýbala celý klub.
Hodiny se nedaly zastavit, a tak zbyl čas na poslední písničku, kterou je už tradičně hitovka Mohlo se stát. Několika překvapení se všichni dočkali v přídavcích. Zazněly celkem čtyři pecky: vlastní Marie si rozpouští vlasy a „kalandrovky“ Břímě, Dětské šaty a Solnej sloup. Dvě z nich, Břímě a Solnej sloup, si přišel zazpívat místostarosta Prahy 6 Jan Lacina. Musím přiznat, že jsem od něho tak dobrý výkon nečekal.
Celá fotogalerie: