15. 3. 2019 – Kino, Loděnice
Text: Luboš Hnát
Foto: Ája Dvořáčková (ilustrační foto)
Publikováno: 23. 3. 2019
Výjimečný koncert se odehrál ve středočeských Loděnicích. Vystoupila na něm formace T4, která nahradila jinou excelentní partu Energit, který momentálně ze zdravotních důvodů jednoho ze svých členů absentuje.
Skupina T4 svedla dohromady legendy české rockové scény baskytaristu Vladimíra „Gumu“ Kulhánka, kytaristu Stanislava „Kláska“ Kubeše a klávesáka a zpěváka Romana Dragouna. V Loděnicích trio doplnil ještě hostující bubeník Jiří „Zelí“ Zelenka. Ačkoliv T4 existuje již od roku 2002, zatím vydala pouze jediné album Pár tónů a slov (2005). Je tedy nasnadě, že písně z téhle skvělé nahrávky tvoří základ koncertního repertoáru.
Koncert otevřela hitovka Touha. Kromě skladeb ze zmíněné desky zazněly také pecky od kapel, v nichž muzikanti v minulosti působili nebo stále ještě působí. Od Dragounova Futura to byla krásná balada Juliet. Dva kousky zase připomněly dobu, kdy Guma s Kláskem a Zelím spolu hráli v Mišíkových Etc… Nejprve to byla pohodová Za vodou s vtipným textem Marka Ebena. Stejně jako tu druhou Sobotní rej ji zpíval sám její autor Standa Kubeš. Ten se v Loděnicích prezentoval nejen jako virtuózní kytarista a osobitý zpěvák, ale i jako vynikající bavič, který dobrou náladu udržoval svými vtipnými průpovídkami a gesty.
Na výborném výkonu kapely měla výrazný podíl úderná rytmika. Bylo znát, že Guma a Zelí jsou spolu mimořádně sehraní nejen z již zmiňovaných Etc…, ale také z Energitu, kde spolu působí v současnosti. Dalším z poznávacích znamením T4 je charakteristický hlas Romana Dragouna, který dává písním jako Funny, Znaju, Stopa či Šedý pán specifickou atmosféru. Je však třeba mít na paměti, že jejich autorství je rovnoměrně rozděleno mezi všechny členy skupiny.
Sál v Loděnicích se chlubí výtečnou akustikou, není tedy divu, že zde byl přepychový zvuk, který dal vyniknout mistrovství všech muzikantů. Jediné, co koncert trochu narušovalo, byl fakt, že zde bylo rozmístěno příliš stolů a místa byla uzpůsobena pouze k sezení. Možná, že kdyby jedna řada stolů zmizela a publiku byl dán prostor k pohybu, mohla být atmosféra o něco bouřlivější: to však neznamená, že se kapela nedočkala žádné odezvy. Publikum všechny skladby, ve kterých se mísí příjemný rock s bluesovými prvky, kde nelze přeslechnout vliv jazzu a funku odměňovalo hlasitým potleskem, mám ale za to, že pokud by lidé mohli tančit bylo by to jen ku prospěchu.
V přídavku zazněl Zdroj s textem otce Romana Dragouna, který jeho krásnou báseň zhudebnil. Tahle písnička zní na různých koncertech v několika úpravách. Tentokrát byla zvolena původní, bigbítová verze, kdy se v závěru skladby k hlavnímu protagonistovi připojí celá kapela. Protože se loděničtí fanoušci nechtěli smířit s tím, že by koncert skončil, vynutili si po krátké pauze ještě pecku Divnej Summit.