29. 6. 2016 – Hudební kavárna Baryton, Praha
Foto: Archiv Nikoly Kandoussi
Zajímavou podívanou sliboval akustický koncert zpěvačky, kytaristky a frontwoman heavy rockových The Agony NIKOLY ‚NIKY‘ KANDOUSSI, který se pod hlavičkou Niky & Friends uskutečnil v malém klubu Baryton na pražském Žižkové.
Niky dopředu avizovala, že na koncertě zazní nejen její oblíbené písničky od jiných kapel, ale že se dočkáme nějakých hudebních překvapení. Úvodní asi tři písničky zahrála sama Nikola, a hned na začátku se postarala o první překvapení, přesněji řečeno kuriozitku, když zahrála písničku „In the Rain“, kterou dle svých slov složila ve svých sedmnácti a zatím ji hrála pouze doma v ložnici. Začátek písničky sice kytaristka pokazila, takže jej musela opakovat, ale nikomu to nevadilo. Ač bylo na koncert pozváno spousta zajímavých hostí, někteří bohužel nemohli nakonec do Barytonu dorazit. Nicméně prvním z hostů, který se na pódiu objevil, byla Klára Gajová z kapely K2, v níž se Niky před léty mihla. Holky si spolu zahrály a zazpívaly písničku „Žárlivost“, kterou Nikola pro K2 složila. Protože jsem z The Agony zvyklý, že Niky zpívá anglicky, docela mě překvapilo, že tentokrát zpívala česky. Kláru na pódiu vzápětí vystřídal další host, kterým byl Vašek Vaňura alias Láska z kapely ukradenÝ ovoce.
Došlo tedy na píseň z repertoáru této kapely a také ‚profláknutou‘ „Wonderwall“ od Oasis. Musím říct, že Láska svým hlasem koncert celkem oživil a dodal mu větší šťávu, což bylo jen dobře. Během krátkých prostojů, kdy jednotliví hosté zapojovali své nástroje, a vlastně nejen během nich, Niky bavila svými vtipnými hláškami a komentáři osazenstvo klubu. Říkal jsem si, proč Nikola takhle s publikem nekomunikuje v The Agony, určitě by to bylo velké oživení jejich koncertů. Nikola je velkou fanynkou Kiss, takže nikoho z přítomných nepřekvapilo, že písně z repertoáru newyorských dinosaurů se na setlitu toho večera objevily hned několikrát. Jednu z nich, „Comin‘ Home“, si měl přijít zahrát Stevie Gunn z mladé kapely Nasty Ratz, ten byl ale pro tuhle chvíli omluven a tak si Niky zahrála Kissáky, konkrétně píseň ‚Every Time I Look At You‘ s jiným výborným kytaristou Markem Ptáčkem z pražské kapely Negativ. A nutno podotknout, že jim ‚Kissácká‘ klasika vyšla moc pěkně. Ještě lépe vyzněla další ‚Kissácká‘ pecka „I Still Love You“, kterou Niky hrála a zpívala sama, a při které mi jezdil pověstný mráz po zádech. Osobně jsem koncert nebral tak, že v něm jde o velký umělecký dojem, ale chápal jsem ho spíše jako příležitost pobavit sebe a několik přátel. Ostatně tomu odpovídalo i to, že Niky většinu textů četla z připravených papírů či dokonce z mobilu a ani občasných muzikantských chyb se jednotliví muzikanti nevyvarovali. O to ale nešlo. Důležité je, že v klubu vládla pohoda a přátelská atmosféra. Brněnskou kapelu Fancy Foxx zastupoval její kytarista Libor Balušík, který si s Nikolou zahrál píseň „Just Tonight“ od The Pretty Reckless a dvě písničky právě od brněnských punkerů, proto nutně došlo i na největší hit od Fancy Foxx, písničku „Pro nás dva“. Je ale škoda, že v Barytonu chyběla zpěvačka a kytaristka Fancy Foxx, Lucka Vonásková. Myslím, že by bylo hodně zajímavé Nikolu s Luckou vidět na jednom pódiu, snad příště. Co se týče hostí, měla Nikola přichystáno ještě několik zajímavých jmen. Tím nejméně překvapivým byla basistka The Agony, Kejtý Skejtý. Pro tu se malou chvíli po klubu sháněla akustická basa. Holky si spolu zahrály několik svých písniček, líbila se mi povedená „Rockin‘“. Je škoda, že druhá polovina The Agony, tedy Terka a Kajda, v klubu nebyly. Bylo by jistě zajímavé si poslechnout, jak znějí The Agony akusticky. Největší překvapení, a z mého pohledu i nevětší ‚bombu‘, si Nikola nachystala, když na pódium pozvala svou maminku Ladu Procházkovou, aby si spolu poprvé před lidmi zahrály a zazpívaly.
Pro mě to byl docela šok, neboť jsem vůbec netušil, že Lada, kterou čas od času vídám na koncertech The Agony, také muzicíruje. Ještě více mě překvapilo, jak Lada báječně zpívá, její hlas dosahoval takových výšek, které jsem u Nikoly v životě neslyšel. Co na tom, že paní Procházková občas zpívala mimo mikrofon, takže ji bylo trochu hůře slyšet; důležité je, že sebrala odvahu a svůj parádní zpěv předvedla. Nikola si u mě zase vysloužila kladné body tím, že maminku na pódium pozvala. Tohle rodinné duo si také právem vysloužilo největší aplaus nepočetného, ale o to hlasitějšího publika. No, a aby toho nebylo málo, objevil se na pódiu také Nikolin bratr Miloslav Procházka, ten si se svou sestrou zahrál skladbu z repertoáru Foo Fighters. V průběhu večera se v Barytonu objevil Stevie Gunn a tak došlo na opakování kissácké „Comin‘ Home“ a hlavně legendární stanleyovky ‚Forever‘, kde Niky a Stevie kytarově sekundovali zpěvačce kapely Hairy Groupies, Terce Chovítové, která se vokálů v tomto songu zhostila. Závěr večera už byl víceméně jedním velkým Jam Session, v němž zazněly takové klasiky jako „Nothing Else Mothers“ od Metalliky nebo „Stairway to Heaven“ od Led Zeppelin.
Zkrátka, nikdo nic neřešil, a všichni se dobře bavili. Byl to prostě příjemný pohodový večírek. Pokud někdy dojde na jeho opakování, budu dělat vše proto abych u toho nechyběl.