Praha – Lucerna, Velký sál – 30. 9. 2013
Steve Vai je jedním z největších kytarových hrdinů naší doby. Vloni jsem ho viděl na koncertě G3 kde mě jeho vystoupení zas tak úplně nezaujalo. Nicméně když jsem se dozvěděl, že slovutný kytarista bude vystupovat v Praze na sólovém koncertě, moc jsem neváhal a šel pořídit lupen. Už když jsem lístek kupoval jsem byl dost překvapen, lístek mi totiž byl prodán přímo na místo. To jako budeme na bigbítu sedět? To jsem si nedovedl představit, ale říkal jsem si, že je to nějaký omyl a nechám se překvapit.
Po příchodu do sálu bylo jasno, sedí se! No, nazdar. Koncert začal okolo 20:15. I když jsem se snažil před koncertem si poslechnout co nejvíce Vaiových desek, nepoznával jsem ten den ani notu. Při první písničce byl ještě trošku horší zvuk, ale netrvalo dlouho a zvuk se vylepšil na velmi slušnou úroveň. První dvě, tři písničky zahrála Vaiova kapela více méně v kuse. Přišlo mi, že zatím je vysltoupení o poznání rockovější než vloni, tohle zjištění mi vůbec nevadilo. Když se Steve chopil mikrofonu, vysekl čechám a Praze pokolonu a po té dodal, že je rád, že sedíme protože koncert bude trvat 6 hodin, no to jsem teda zvědav :). Pak už se zase začalo hrát. Bylo vidět, že nejen já bych si docela s chutí zapařil, ovšem v sedě to moc nešlo :(. Celkem překvapivé bylo, že prostor na sólo dostal doprovodný kytarista Dave Weiner, ten své sólo odehrál netradičně akusticky, bylo to parádní. Pak už zase přišla kapela aby jako kontrast k akustickému sólu spustila parádní rockový nářez. Bohužel jsem jednotlivé písničky nepoznával a navíc dost často přecházeli jedna do druhé, to je důvod proč zde dnes jednotlivé skladby nevipisuju jako obvykle. Docela vtipné bylo když bubeník zmizel v zákulisí aby se po chvilce vyvolávání vrátil na scénu s miniaturními bicími zavěšenými okolo krku, na ty pak odehrál jednu písničku, která pak přešla do bubenického sóla. Při poloakustickém setu Steve jednu písničku zazpíval, bohužel jako zpěvák je Vai hodně špatný takže tahle věc u mě zcela propadla. V „The Ultra Zone“ Steve přišel oblečen do jakési konstrukce, které byla posázená zářícími diodami což byl docela zajímavý efekt. Hodně zajímavým oživením bylo když si Steve vytáhl dva lidi z publika s tím aby mu poomohli složit písničku. Celý proces skládání tady popisovat nebudu, každopádně mě tohle číslo dost pobavilo. Po dvou odehraných hodinách Steve ohlásil poslední čtyři hodiny :). Nicméně bylo jasné, že se koncert pomalu blíží k závěru. Jako poslední písnička základního setu byla mnou velmi oblíbená „For the Love of God“. Pak už se kapela odporoučela aby se za chvilku vrátila a dala k dobru jediný přídavek.
Koncert sice netrval avizovaných šest hodin, ale odehrané dvě a půl hodiny byla i tak solidní rocková nálož. Bylo vidět, že Steve se svým bandem přijel do Prahy bavit a hrát pro lidi Celkově tedy šlo o zasjímavý a povedený koncert, který to nebývá k vidění tak často. Jen za ty židle bych někoho zabil!