Praha – Vagon, 15. 10. 2012
Tak to vypadá, že tento podzim bude koncertně bohatý. Hned při pondělku jsem se vydal do mého oblíbeného klubu Vagon. Ten večer hráli dvě nepříliš známé kapelky: Doggybag a hradecká Vyhoukaná sova.
Doggybag je blues-rocková parta ve které hraje kamarád ze střední. Protože tenhle styl mám docela rád, do Vagonu jsem se vypravil a snad jsem i tajně doufal, že zažiju podobné překvapení jako před týdnem na koncertě Palindromes. Jenže ouha! Celý koncert měl neuvěřitelně špatný zvuk, bicí přehlušovaly celou kapelu, z kytar byla jedna velká koule, basa a zpěv nebyly slyšet vůbec. Takže o tom co Doggybag hráli, nemůžu napsat skoro nic, protože jsem skoro nic neslyšel. Kapela uvedla dvě písničky od Joea Bonamassy, ani ty jsem nepoznal. Škoda! Mohu napsat snad jedině to, jak na mě celá kapela působila: nejlepší pocit jsem měl z kytaristy Adama Balcara a basistky Markéty Haové, ti dva si koncert evidentně užívali. Bubeník Karel Jenčík, který (jak jsem se pozděj dozvěděl) působil v takových kapelách jako Arakain nebo Energit, působil jako poctivý motor, který spolehlivě pohání kapelu. Zpěvačka Hanka Kadlecová se sice snažila předvádět efektní tanečky, ale nějak moc mě nenadchla. A kapelník a kytarista Michal Nosek působil dost odměřeně, dával jasně najevo kdo je tady šéf, no neměl jsem z něho dobrý pocit, ale to je asi jen můj problém. Chci věřit, že až na Doggybag půjdu příště, bude zvuk vydařenější a já si kapelu budu moct nejen užít, ale i pochválit.
Na druhou kapelu – Vyhoukaná sova jsem vydržel jen pár písniček. Zvuk se moc nezlepšil, a já jsem neměl chuť si téhle „kvality“ víc užívat. Takže jsem Vagon opustil krátce po 23. hodině a tentokrát jsem byl mírně rozladěn.
