Text: Luboš Hnát
Foto: archiv
Publikováno: 1. 4. 2020
Celý svět nyní bojuje s epidemií koronaviru, která nemalou měrou ovlivnila životy nás všech. Jako jedno z prvních opatření, které česká vláda udělala, bylo omezení hromadných akcí s kapacitou nad sto osob, tím byla fakticky zrušena kultura a sport v celé zemi. Později, jak se nákaza šířila, bylo opatření ještě zpřísněno.
Ne, nechci toto omezení nijak kritizovat, ve světle stále rychleji se šířící nemoci ho vnímám jinak (pozitivněji) než při jeho vyhlášení. Chtěl bych však tímto příspěvkem upozornit na to, že se ze dne na den ocitlo mnoho lidí úplně bez financí.
Jednou z nejvíce postižených skupin jsou rockoví hudebníci, pro které byly peníze z koncertní činnosti často jediným zdrojem příjmů. V mnoha případech jde o muzikanty, kteří živí své rodiny. Někdo by mohl namítnout, že těmto lidem plynou peníze z prodeje nahrávek. Jenže to není v době běžně využívaného internetu tak docela pravda. Mnoho desek vychází dnes vlastním nákladem a vydané album se stává spíše propagačním předmětem na podporu umělcova koncertování.
Vím o například špičkovém bubeníkovi, jehož manželka je kvůli dlouhodobé nemoci již více než rok bez práce. Finanční zabezpečení rodiny bylo tedy pouze na něm. Jenže co teď? Složenky nečekají, a svízelnou situaci je třeba řešit.
Ale problém se zdaleka netýká jen muzikantů, bez prostředků se ocitli také manažeři, promotéři, zvukaři či provozovatelé klubů. Ti všichni musí najednou řešit existenční problémy. Klíčová otázka zní: Kdo v nastalé situaci pomůže?
Jedním z řešení by mohla být solidární sbírka. Vím, že mnoho z nás má teď starostí nad hlavu, ale přesto bychom neměli být lhostejní k těm, kteří nám v dobrých časech dělají radost a nezřídka také pomáhají svou muzikou.
Jedna lidová moudrost praví, že nic netrvá věčně. Je tedy jisté, že jednou skončí i současná pandemie. Přejme si, aby to bylo brzy a abychom my, rockoví fanoušci, mohli opět zaplnit kluby a koncertní sály, na jejichž pódiích budou hrát naši oblíbenci.