Text: Luboš Hnát
Foto: Obal CD
Video: Youtube
Publikováno: 6. 1. 2021
Po šesti letech od vydání alba Rock Or Bust (2014) se fanoušci australských velikánů AC/DC v listopadu loňského roku dočkali jeho nástupce. Novinka se jmenuje Power Up a nabízí kolekci dvanácti skladeb, ze kterých prýští neuvěřitelná energie.
Skupina se do světa hudebního byznysu vrátila po smolném období, kdy ji stíhala jedna těžká rána za druhou. Největší z nich byla smrt kytaristy a vůdčí osobnosti Malcolma Younga v roce 2017. Mezeru po něm zaplnil jeho synovec. Kapela z těchto let vyšla v plné síle, což dokazuje na desce, která nese pořadové číslo sedmnáct.
Novou fošnu AC/DC jako vždy zdobí nabroušené kytary a výtečné riffy Anguse a Stevieho Youngových, skvělý zpěv Briana Johnsona i precizní rytmika osvědčené dvojice Cliff Williams (basová kytara) / Phil Rudd (bicí).
Album otevírá nápaditá Realize, ve které posluchač neomylně rozezná youngovské chytlavé riffy. Mimochodem na desce se ještě podílel Malcolm Young a jeho příspěvek je hned od úvodní písně nepřeslechnutelný. V následující Rejection Brian Johnson chvílemi zpívá až nezvykle čistě, a dokonce tu můžeme zaslechnou i náznak fistule. Otázku, jestli je to dobře, nebo špatně, si musí zodpovědět každý sám. Další hitovka Shot In The Dark překypuje nespoutanou energií. Není náhodou, že se tahle pecka stala pilotním singlem.
Vrchol desky přichází v její polovině, kde najdeme silnou dvojici písní. Nejprve si posluchač vychutná mystickou Witch’s Spell, aby si vzápětí pošmákl na bluesové dusárně Demon Fire. Je poctivé přiznat, že druhá polovina za tou první malinko zaostává. Neznamená to však, že by písničky jako Wild Reputation či Systems Down byly špatné, pouze nejsou tak chytlavé jako jejich předchůdkyně. To ovšem neplatí o poslední Code Red se silným vícehlasým refrénem.