Legendární rockový zpěvák Kamil Střihavka obohatil sestavu své kapely Leaders! o netradiční nástroje a vyjel na akustické turné. O celém turné, jeho přípravě i jeho pozitivní energii jsme si povídali v jedné pražské restauraci. V závěru našeho rozhovoru jsme se dotkli existence ojedinělé kapely s názvem Supergroup.cz se kterou Kamil Střihavka také vystupuje.
Aktuálně se svou kapelou Leaders! jedete akustické turné. Jaký z něho máte pocit, jak na vystoupení reaguje publikum?
Akustické turné jsme zahájili 7. února koncertem v Kutné Hoře – ten den si dobře pamatuji, protože ve stejný den byla zahájena zimní olympiáda v Soči. Turné končí 29. dubna v Plzeňské synagoze. Akustické turné jsem připravoval déle než půl roku. Myšlenka na to, že bychom si mohli zahrát v jiných aranžích, komornějších prostorách, v nižší zvukové hladině, mě napadla na počátku loňského léta, když jsem volal svému kamarádovi, který je nejen muzikant, ale zároveň pracuje jako zvukař v nahrávacím studiu. Ptal jsem se ho, jak se má, co dělá a jestli točí desky. Řekl mi, že v dnešní době se desky moc netočí, že kapely spíše točí singly nebo EP (což je mini album, které většinou obsahuje čtyři skladby). V průběhu rozhovoru se mě zeptal, jestli si dovedu představit, že by si v dnešní době někdo poslechl celé kompletní album. Řekl mi, že pro řadu lidí je to snad ještě horší představa, než si přečíst knížku. Musím říct, že mi v té chvíli pořádně zhořkl celý večer. Ale na druhou stranu mě to nakoplo a řekl jsem si, že uskutečním toto akustické turné, o kterém přemýšlím už pět nebo šest let. V dnešní neutěšeně uspěchané době je dobré se zastavit a dát lidem šanci, aby mohli hudbu vnímat jinak než jako kulisu. Vzhledem k tomu, že tyto koncerty jsou k pouze sezení a nesedí na nich jen diváci, ale i kapela, turné jsem koncipoval do malých prostor. Většinou hrajeme v divadlech, v zámeckých parcích nebo v již zmiňované Plzeňské synagoze. Což jsou atypické prostory, ve kterých bych si s bigbítem moc nezahrál. Proto jsem si říkal, že dám fanouškům naší kapely možnost, aby si mohli vychutnat hudbu stejně tak, jako jsme to dělali dřív my, když jsme si pouštěli desky. Protože akustické turné vzniklo právě proto, aby se lidi „zastavili“ a poslechli si najednou více než jednu desku, protože každý koncert trvá samozřejmě déle, než je stopáž alba. Musím říct, že jsem byl hodně zvědavý na to, jaká energie na koncertech vznikne, protože jsem zvyklý na rockové koncerty, kde je ta energie daná. Byl jsem také zvědavý, co to udělá, ať již s písničkami nebo s lidmi, při komornějším pojetí koncertu. Před turné bylo také potřeba vyřešit jeho koncepci, aby rozdílem mezi rockovými a akustickými koncerty nebylo pouze to, že hrajeme na akustické nástroje. Klíč k řešení jsem našel nakonec v písních, které jsem vybral z různých alb, vydaných za dlouhá léta mé hudební činnosti. Jedná se většinou o skladby, které se svojí subtilností či aranží zcela nehodily na playlist rockového setu, takže jsem je ještě nikdy naživo nehrál. Protože se jedná z mého pohledu o zajímavé písničky, řekl jsem si, že toto je právě ta příležitost, jak je publiku představit. Takže 90 procent repertoáru obsahuje skladby, které mají svoji koncertní premiéru a právě v tom jsou zmiňované akustické koncerty jiné.
Jak na koncerty reaguje publikum, případně jaké je jeho složení? Liší se nějak publikum, které chodí na vaše rockové koncerty od publika, které chodí na akustické turné?
Neřekl bych, že se to publikum nějak výrazně liší. To publikum se prostě skládá z lidí, kteří mají rádi mojí maličkost a mojí muziku a jsou opodstatněně zvědaví na to, jak zním jinak, neboť v rámci akustického koncertu lze používat jiné výrazové prostředky než na rockovém koncertě. Právě tyto komorní koncerty dávají lidem možnost vidět mě také v jiných polohách, než na které jsou v mém případě zvyklí. Když jsem připravoval dramaturgii akustických koncertů, už na zkouškách jsem zjistil, že jde o velmi emocionálně silné skladby a proto jsem velmi potěšen, že energie, která se na akustických koncertech objevuje, je velmi pozitivní, je to něco, čemu já říkám klidná síla. Emoce tedy probíhají nejenom mezi muzikanty na pódiu, ale i v publiku. Takže na konci koncertu slýchávám, že šlo nejen o hudební, ale také také o silný emocionální zážitek, což byl i můj cíl. Koncerty jsou zatím hrozně fajn, z čehož mám obrovskou radost.
Jakými úpravami písně prošly?
To byla další věc, o které jsem v průběhu příprav turné uvažoval. Proto jsem stávající sestavu Leaders! obohatil o další nástroje, které umožňují větší možnost aranží, což znamená, že ty aranže mohou být barevnější, zajímavější a originálnější. Sestava byla doplněna o perkuse. Dále jsem záměrně zařadil hudební nástroj, který se přesně podle mého předpokladu skvěle spojil s celkovou náladou akustického koncertu – tím nástrojem je steel kytara. Přizval jsem také jednoho velice nadaného mladého muzikanta, který hraje na saxofon a na příčnou flétnu. Dohromady vznikla velice zajímavá barevná škála zvuků. Obsazení kapely Leaders! akusticky 2014 jsou: Lukáš Pavlík (bicí nástroje), Martin Ivan (kontrabas), Petr Henych (akustické kytary), Štěpán Eliáš (klávesy, Fender piano), Markéta Podhajská (perkuse), Ondřej Klímek (saxofony, flétny aj.) a David Babka (steel kytara). Dále je nutno zmínit, že mým záměrem bylo, aby koncerty byly zážitkem také pro hudební fajnšmekry. Proto jsem vedle již zmiňovaných skladeb, které mají svou koncertní premiéru, oblékl do nových kabátků také skladby, bez kterých si já i moji fanoušci koncert nedovedeme představit a navíc jsem si jako překvapení připravil několik hudebních bonbónků.
Akustická vystoupení bývají klidnější, ne tak fyzicky náročná, je to opravdu tak, že jsou tyto koncerty pro vás jakýmsi odpočinkem od klasických rockových koncertů, nebo jsou obě vystoupení stejně náročná?
Akustické koncerty jsou náročné zhruba stejně – hlavně v té emocionální rovině, ve které se člověk může soustředit více na obsah než na formu.
Tak výjimečná událost jako akustické turné přímo volá po nějakém audiovizuálním záznamu, neuvažoval jste o tom?
Samozřejmě, že jsem o tom uvažoval, ale byl jsem celkovou přípravou turné velice zaměstnán – navíc tato doba točení desek moc nepřeje a v neposlední řadě je to také záležitost financí. Každopádně pro jarní turné je k dispozici 12 exkluzivních termínů a již teď máme na podzim naplánovánu další šňůru , tedy případný záznam nechávám otevřený. Protože je všeobecný zájem o unplugged koncerty, v červnu nejspíš jeden z akustických koncertů zaznamenáme na DVD a pokud již bude videozáznam natočen, pravděpodobně vznikne také sestříhaný zhruba padesátiminutový audiozáznam, tedy live nahrávka na CD.
Když rocker jako Vy vyráží na akustické turné, většinou vezme písničky z celé své kariéry, upraví je a zahraje. Myslím, že by bylo zajímavé zkusit obrácený postup, tedy napsat písničku přímo pro akustické turné a pak jí předělat do rockové podoby, neuvažoval jste o tom?
Tohle mě také napadlo, ale přišlo mi líto, že ty písně o kterých jsem mluvil, a které jsou momentálně součástí playlistu, byly odsouzeny k tomu, aby se na rockových koncertech nehrály. Takže pokud jsem dramaturgii koncertů sestavil podle klíče, o kterém jsem na začátku mluvil, nechci to nijak narušovat. Připočtu-li k těmto písním ještě i hity, které hraju a které jsem také musel přearanžovat, dá se to v podstatě přirovnat ke skládání nových písní. Navíc si myslím, že některé skladby budou pro řadu lidí novinkami, protože nemusí vlastnit vždy ta alba, ze kterých písně pocházejí.
Zmínil jste jakési překvapení, napadlo mě, zda se publikum na některém z koncertů nedočká nějakého překvapení třeba v podobě exkluzivního hosta?
Osobně se tomu nebráním, ale na druhou stranu si však myslím, že těch zvláštností a překvapení na koncertech je tolik, že zatím nemám důvod připravovat ještě další překvapení v podobě hostů. Dejme tomu, že až budu na konci podzimního turné, třeba nějaké zpestření koncertu vymyslíme. Zatím jsem však stále ve fázi, kdy v každé písni hledám něco nového. Jednu výjimku ale chystám v případě pražského koncertu, který se bude konat 28. dubna v divadle Hybernia – na něm vystoupí legenda české rockové kytary Michal Pavlíček.
Turné doprovází klip „Ztracenej“ – proč právě tento klip?
Přemýšlel jsem, že by bylo dobré nějak zvizualizovat půlroční přípravu a zároveň zpropagovat celé akustické turné. Protože jsem nesložil žádnou novou píseň, volba padla na jednu ze znovu objevených písní. „Ztracenej“ je velmi křehká a subtilní píseň se specifickou náladou, reprezentující všechny skladby, které mají v rámci akustického turné svoji koncertní premiéru. Klip točil můj kamarád Vašek Noid Bárta, který má nového koníčka – koupil si profesionální kameru a začal točit pro sebe a pro kamarády klipy. Pro tyto účely jsem vybral dvě písničky. Vašek zvolil píseň „Ztracenej“ a natočil jí skvěle.
Kromě akustického turné jste zahájil také sérii koncertů se skupinou Supergroup.cz která vznikla na základě hlasování čtenářů časopisu Rock & Pop a Rádia Beat. Jak v tomhle případě funguje „chemie“ mezi jednotlivými muzikanty?
Kapela opravdu vznikla hlasování čtenářů časopisu Rock & Pop, potažmo posluchačů Rádia Beat. Název Supergroup.cz nám byl přidělen těmito médii. My jsme vůbec neuvažovali o tom, že bychom aktivně hráli, pokud vyhrajeme anketu. Ale přišla nabídka – byli jsme osloveni Rádiem Beat, zda bychom nezahráli na Beat festivalu. Řekli jsme si, že jednorázově zahrajeme a připravili jsme asi padesáti minutový set – zajímavostí jistě je, že před koncertem jsme se sešli pouze na jediné zkoušce… A právě na ní se začala ta pomyslná chemie objevovat. I když se samozřejmě všichni známe, kromě Michala Pavlíčka jsem s nikým ze zúčastněných nikdy na jednom pódiu nehrál. Musím říct, že například když Honza Hrubý rozjede ve skladbě AC/DC sólo na housle, je to pro mě přímo famózní zážitek. Myslím, že by nikdy nikoho nenapadlo, že to může být takovýto odvaz. V podstatě až na pódiu jsem zjistil, že to mezi námi funguje a že jsme všichni naladěni na stejnou vlnu. Ačkoliv se jedná o špičkové muzikanty a jsou to velmi silné osobnosti, společným vystupováním se všichni skvěle bavíme.
Jak tedy vznikl nápad na uspořádání turné?
Na popud onoho jednorázového vystoupení se zvedla obrovská vlna zájmu, kdy fanoušci chtěli na vlastní uši slyšet to, co si sami stvořili. Přestože všichni máme spoustu práce se svými projekty, souhlasili jsme, že podnikneme menší jarní šňůru, která začala koncertem v pražském Lucerna Music Baru.
Někde jsem se dočetl, že uvažujete o vydání společné desky. Můžete k tomu čtenářům říci něco podrobnějšího?
Na to se nás fanoušci ptají již od začátku. My jsme se o tom ještě ani nebavili, ne proto, že bychom se o tom bavit nechtěli, ale proto, že jsme na takovéto úvahy, nebo chcete-li plány, zatím neměli čas. Vídáme se pouze na koncertech, kdy není na podobné rozhovory čas. Možná, že se situace změní a poslední koncert turné Supergroup.cz bude inspirací pro pokračování tohoto projektu či právě zhmotnění naší spolupráce na nějakém nosiči.
Plánujete se Supergoup.cz nějaká festivalová vystoupení?
Turné zahrnuje několik vystoupení na festivalech. Rozpis koncertů Supergroup.cz – stejně jako akustického turné Leaders! a dalších mých aktivit, mohou fanoušci najít na mých internetových stránkách www.strihavka.cz.