Peter Pan Complex – Svěží vítr indie rocku

Foto: Archiv skupiny
Korektury: Korektury: Eva Houšková, www.irockshock.net

Peter Pan Complex

Skupina PETER PAN COMPLEX působí na české scéně jako zjevení, které se snaží naši rockovou scénu ofouknout čerstvým větrem. Skupina nedávno vydala své debutové album, na němž spolupracovala s věhlasným anglickým producentem Michaelem Rendallem. Album bylo posléze pokřtěno na velkém koncertu v pražském Paláci Akropolis. V následujícím rozhovoru jsem se zpěváka JORDANA HAJE přeptal na aktuální dění ve skupině.

Před nedávnem jste vydali debutové album. Zaznamenáváte na něj už nějaké ohlasy?
Zatím se dočítáme vesměs samé chvály, a to je opravdu velice povzbuzující a motivující. Stejně motivující je ale i těch pár výtek a výhrad, co se k nám z recenzí i doslechu dostanou… To má pak člověk pocit, že té desce někdo věnuje vážnou pozornost a zamýšlí se nad ní. Čím víc bude v Čechách kritiky a recenzí a čím víc budou osobité a klidně i radikální, tím plodnější budou hudebníci, protože budou mít pocit, že někoho zajímá, co dělají. Já třeba vnitřně doufám v recenzi, která nám vpálí do obličeje, co všechno hudebně vykrádáme a jak neohrabaně to děláme… (úsměv)

Album bylo mixováno v Londýně a produkoval ho anglický producent Michael Rendall, který je znám svou spolupráci mimo jiné s Pink Floyd. Proč jste se rozhodli oslovit právě tohoto producenta?
K Michaelovi jsme se dostali, ještě než album bylo vůbec v plánu. Bylo těsně po nahrávání naší prvotiny Unholy s producentem Borisem Carloffem. Přišly tehdy nějaké osvěžující změny, měli jsme nového člena v kapele (Zdeněk Lichnovský – The Dogsbodies, Apollinaire) a povedlo se nám v té nové, zkušenostmi ze studia posílené situaci složit singl, který se nepodobal ničemu před ním, a tak jsme si mysleli, že by si i zasloužil nový zvuk. Adam Vopička (The Prostitutes, Calm Season) nám řekl, že zrovna nahrával s Rendallem a ať mu to pošleme, že by to mohl smíchat. Udělali jsme to, a když jsme to dostali, bylo nám jasné, kdo bude jednou první, na koho se obrátíme, až budeme dělat desku.

Jak spolupráce probíhala?
Strašně svědomitě, byl to přístup, o kterém jsem ani nevěděl, že pořád existuje. Měsíce dopředu jsme posílali Michaelovi a jeho týmu dema našich písní a cizí skladby z desek, co zrovna posloucháme a co se nám líbí. Pak, když s tím týmem přijel za námi, začal osmidenní rock’n‘rollový kolotoč. Všechno se překopalo, přeskládalo, vyhodilo a nahradilo novými nápady, co vznikaly přímo při nahrávání za běhu. Na konci toho nahrávání jsme měli v ruce 11 skladeb, co ještě před pár dny neexistovaly. Podařilo se mu nás navést na vlnu tvořivosti, která z nás dostala víc hudby, než jsme věděli, že máme.

Producentem vašeho EP Unholy byl Boris Carloff, proč jste ho neoslovili také pro debutové album?
Chtěli jsme, aby ta deska zněla zase úplně jinak než to EP, a nabídla se tu ta možnost vyzkoušet si, jak vypadá práce s producentem z námi hudebně tolik milované Anglie. Ta velká spokojenost s prací, co teď Michael odvedl, také neznamená, že další deska bude s ním. Posluchači to moc nevědí, ale producent jako takový je po dobu nahrávání desky velice určujícím a spoluvytvářejícím elementem té hudby… Je to vlastně pěstoun, který dostane tu hudbu a vychová z ní to, co pak slyšíme… a pro kapelu je jedině přínosem, když se ten element v různých etapách obměňuje. Například Jan Burian si na svou poslední desku přizval na každou z písní jiného producenta a na té desce je ukázkově vidět, jak určující ta producentská úloha je.

Album jste financovali aukcí, pro kterou jste natočili dokonce i videoklip, ve kterém účinkovala řada známých osobností. Jakým výsledkem tato aukce skončila?
Nebyla to aukce, ale crowdfundingová kampaň. Ta se naštěstí povedla a peníze, co jsme sháněli, se vybraly v časovém limitu a posléze pokryly část nákladů při nahrávání. Nicméně k tomu, abychom si mohli dovolit nahrát desku tak, jak jsme si to vysnili, nám pomohla Marcela Kočandrlová z Warner Music, která nám jednoho dne zavolala a řekla, že se jí naše hudba líbí a že by chtěla, abychom tu desku vydali s Warner Music, a že nám na ni přispějí. V celém tom kolotoči kolem realizace desky pro nás byla Marcela takovým až pohádkovým zjevením, které se objevuje spíše ve filmech o kapelách než v reálném životě. Já snad ani nechci vědět, před kolika lidmi si nás musela obhájit a vydupat kapelu, co v Čechách zpívá anglicky, hraje indie rock a působí prudce nevyzpytatelně…

Peter Pan Complex - cover

Své písně píšete a zpíváte zejména v angličtině. Pro film Jirky Mádla jste však napsali a nazpívali skladbu v češtině, která měla velký úspěch. Neuvažujete tedy, že byste napsali v češtině nějaké další písničky?
Byla to hezká zkušenost a hudbu k filmu bychom rádi dělali v budoucnu znovu. To specifické zadání, které hudebník dostane, je velice dobrá příležitost vyzkoušet si dělat a skládat hudbu jinak, než by to člověk dělal jindy. Ta píseň, co v tom filmu máme v češtině, je ale cover verze staré české trampské písně, já to jen přezpíval a změnili jsme tomu aranže k obrazu svému. Myslím si, že je pro nás vhodné a žádoucí, vzhledem k ambicím, které kapela má, zůstat s PPC u angličtiny. To ale neznamená, že já osobně bych nezkusil v budoucnu dělat za jiných okolností hudbu česky. Dlouho už mě nahlodává nápad zhudebnit české básníky, co tolik miluji, třeba Jiřího Ortena.

Písničky píšete také v exotické hebrejštině. Proč se nakonec na desce neobjevila ani jedna hebrejsky zpívaná píseň?
Nežiji v Izraeli již sedm let, a tudíž v hebrejštině ani nepíšu a vlastně ani tolik nepřemýšlím. To bude asi ten hlavní důvod. Pak tu také hraje roli to, co jsem již zmiňoval, že PPC je kapela, která by ráda oslovila publikum v zahraničí, a bylo by proto fajn mít společnou řeč a texty, které mohou promlouvat k posluchačům univerzálně. Pokud by ale ta hebrejština někomu opravdu hodně scházela, jednu píseň právě v hebrejštině máme na tom zmiňovaném EP Unholy.

Jakým způsobem skládáte, vzniká nejprve hudba, nebo text? Máte nějaké zaběhnuté schéma?
Schéma nemáme, napadají nás s Givim věty nebo celé texty, které si pak posíláme, a když si k tomu potom sedneme, jsme celé hodiny v transu a stává se z nás jedna bytost. Občas vznikají písně z riffů na kytaru a občas, dokonce většinou, z těch všech metod, co jsem vyjmenoval, vznikne úplně něco jiného, než bylo v plánu ve chvíli, než se do toho zapojil zbytek kapely.

V jednom rozhovoru jsem si přečetl, že jste byli znechuceni českou hudební scénou. Co přesně jste tím měli na mysli?
Myslím, že jsem něco takového zmiňoval v souvislosti s tou zvláštní začarovanou rovnicí, do které jsme se tu podle mě zamotali. Mainstreamová rádia a média celkově nevykazují příliš velkou statečnost v nasazování a objevování nových interpretů a jejich playlisty stejně jako repertoár těch umělců, kteří hráni jsou, se tak zužuje na tvorbu, co se musí vejít do pomyslné, velice jednotvárné šablony. Ta šablona nemá ambici ani nikoho překvapit novým zvukem nebo nápadem, ani vyvolat rozruch. Pak se velice jednoduše stane, že kapely, které kdysi dělaly experimenty a nebyly ničím vázány, teď ztrácejí nejen kreativitu, ale i svůj zvuk a nedají se rozeznat od ostatních kapel. Kryštof kdysi udělali Jízdu v protisměru a podobné skladby, připadalo mi, že to bylo plné svobody a osobní výpovědi a bylo to pro posluchače životním obohacením, a teď je opravdu nerozeznám od Slzy a dalších kapel… Jen tak to z rádia bez názoru plyne na první dobu a neslyším za tím nic, než jak někde cinkají peníze z OSA.

Jakým způsobem trávíte toto léto, bude vás možno vidět na nějakých festivalech, nebo si dáte od koncertování odpočinek?
Na pár festivalech hrajeme. Právě máme za sebou křest v Akropoli, který proběhl v červnu. Chtěli jsme to mít větší a propracovanější než regulérní koncerty, a tak tomu i bylo. Na festivaly se nenašlo tudíž tolik času. Zahráli jsme si ale velice příjemný půlnoční koncert na festivalu United Islands a vždy jsme chtěli na Moravu, a tak nás čekají nějaké festivaly v srpnu i tam, ale nejen tam… Teď mě napadá Karviná, Hranice na Moravě, Plzeň… Všechno je vždy na našem FB: www.facebook.com/peterpancpx

Chystáte se vyjet na podporu desky na samostatné turné?
Musíme a těšíme se na to. Hned jak padne festivalová horečka, chceme vlétnout do klubů po republice.

To, že zpíváte anglicky a hebrejsky, ve mně vyvolává pocit, že se svojí muzikou míříte i na zahraniční pódia – je to tak?
Jedna věc je mířit a druhá je mít pro to munici. Pracujeme na tom, abychom ji nastřádali a dočkali se i výstřelu.

Jste výrazně ovlivněni izraelskou hudbou – jak jsi zmiňoval, dokonce jsi tam jeden čas i žil. Myslíš, že byste se mohli prosadit i v pro nás hudebně tak exotické zemi, jakou je Izrael?
Velice v to doufám a prozatím myslím, že se s kapelou určitě budeme pokoušet dostat do Izraele alespoň na pár koncertů.