Text: Luboš Hnát
Foto:
Video: Humble Pie
Publikováno: 24. 8. 2020
Přestože britský kytarista a zpěvák STEVE MARRIOTT (1947–1991) patřil od šedesátých do osmdesátých let minulého století k nejvýraznějším postavám světové rockové scény, dnes neprávem upadl do zapomnění. Tento článek se pokusí připomenout zejména mladším fanouškům jeho dílo a odkaz.
Jako mnoho jiných muzikantů jeho generace vyrůstal na hudbě starých bluesových mistrů jako Muddy Waters, Otis Redding či rokenrolový průkopník Buddy Holly.
První školní kapelu, která se jmenovala The Wheels, založil Marriott v roce 1959. Jejími členy byli ještě Nigel Chapin a Robin Andrews. Skupina několikrát změnila název, který se ustálil na Mississippi Five. Poté kytarista prošel ještě několika regionálními uskupeními. Jeho první profesionální angažmá přišlo v roce 1965, kdy vznikli Small Faces. Mariotta zde doplnili: Ronnie Lane (baskytara), Kenney Jones (bicí) a klávesista Jimmy Winston, toho později nahradil Ian McLagan.
Small Faces se do rockové historie nesmazatelně zapsali takovými hity jako All Or Nothing, Tin Soldier, Shalalali nebo You Need Loving. Když si posledně jmenovanou píseň poslechnete, okamžitě vám je jasné, odkud Robert Plant čerpal inspiraci pro slavnou Whole Lotta Love.
Ostatně ještě před Plantovým příchodem do Led Zeppelin uvažoval Jimmy Page, že angažuje právě Marriotta. Ze spolupráce však sešlo poté, co se manažer Small Faces Page otázal, jak by se mu líbilo hrát se zpřelámanými prsty.
V roce 1969 však Marriott stejně Small Faces opustil a s Peterem Framptonem založil další slavnou formaci Humble Pie, ve které s přestávkami působil až do své předčasné smrti v roce 1991. Humble Pie s Marriottem vydali deset alb. Fanouškům by nemělo uniknout zejména Smokin‘ z roku 1972, které obsahuje patrně největší hit Humble Pie 30 Days In The Hole.
Steve Marriott uhořel ve vlastním domě ve vesnici Arkesden v hrabství Essex. Pravděpodobnou příčinou požáru byla zapálená cigareta, kterou si chtěl zpěvák před spaním vykouřit. Než to stihl, usnul bohužel navždy.
Steve Marriott měl hodně obdivovatelů z řad samotných muzikantů. Například Ozzy Osbourne o něm hovoří jako o jednom ze čtyř nejlepších zpěváků všech dob. Chválou nešetří ani kytarista Kiss Paul Stanley, který Marriotta označuje za svého neuvěřitelného hrdinu. Oblíbeným zpěvákem je i pro Steva Perryho z Journey.
U nás je jeho velkým obdivovatelem zpěvák a multiinstrumentalista Jan Holeček. V následujícím krátkém rozhovoru jsem se Honzy zeptal na jeho vztah k britskému muzikantovi.
Vzpomeneš si, kdys Marriotta objevil?
Steva jsem objevil dost pozdě, bylo to zkraje devadesátých let, s Jindrou Musilem. Viděli jsme spolu video Humble Pie a mě to úplně rozsekalo!
Jaké jeho období máš nejraději?
U Marriotta uznávám všechna období. On je pro mě opravdu asi největší ikona rockového zpěvu dvacátého století. Jak jsi sám správně řekl, pro Led Zeppelin byl naprostá předloha, co se zpívání týče.
Kdybys měl vybrat jednu konkrétní píseň, jaká by to byla?
30 Days In The Hole.
Marriott je mezi rockery trochu zapomenutý, čím si myslíš, že to je?
Pro mě je to strašný neštěstí, Steve byl smutná povaha a hodně lidem ležel v žaludku. Byl tak šíleně dobrej, že na něj žárlilo hodně lidí. Led Zeppelin lidi znají, Small Faces a Humble Pie už bohužel ne. To je velká škoda.