Klub Pilot – 8. 4. 2014
Foto: archiv skupiny Cuprum
Nedávno jsem se dozvěděl o poměrně zajímavé progrockové skupině z Prahy, která si říká Cuprum. Ačkoliv některé její členy znám už poměrně dlouho nikdy jsem nevěděl co vlastně hrají, to mi kluci poodhalili až když mě obdarovali svojí aktuální deskou a pozvali mě na její křest.
Klub Pilot je poměrně malý sálek nejspíše bývalého kina, nicméně pro křest desky téhle party se jeho komorní prostředí ukázalo jako velmi vhodné. Mírně abstrakrní navozovalo promítání jakéhosi obrazce na plátno nad pódiem. Je však škoda, že se tento obrazec celý večer neměnil. Myslím, že by nebylo špatné kdyby promítání bylo přizpůsobeno muzice. Technicky by to snad neměl být takový problém.
Krátce po dvacáté hodině přišel na pódium kmotr křtěného alba samotný Vladimír Mišík aby zahrál asi dvacetiminutový setík svých největších hitů. Co k tomu napsat? Pecky jako „Špejchar blues“, „Šmajdák a ploužáky“, „Jednohubky“, „Variace na renesanční téma“ nebo „Střihali do hola malého chlapečka“, které byly mírně upraveny rozhodně potěšily a navodily příjemnou atmosféru. Samotný mistr Mišík byl ve velké pohodě a během večera dal k dobru nějaké vtipné historky. Úvod byl tedy vcelku povedený.
Přiznám se, že před koncertem jsem si od kapely Cuprum stihl v rychlosti pustit jen několik skladeb z nichž se mi v hlavě nejvíc uhnizdil „Manýrista“. Byl jsem tedy zvědav jak bude kapela znít na živo. Hned od prvního songu bylo jasné o co tady půjde. Na pódiu jednoznačně dominovaly hammodky Štěpána Vodenky a to jak vizuálně tak i zvukově, vůbec mi to nevadilo, neboť jejich zvuk se mi hodně líbí. Docela se mi líbil zpěv Richarda Maláta a když Richard ještě přidal hru na příčnou flétnu nemohl jsem přeslechnout vlivy Jethro Tull. Richardovi ve zpěvu sekundoval Vladimír Pošvic. Jinak též hráč na akustickou kytaru. Když oba zpěváci spustili dvojhlasy byl jsem celkovým vyzněním kapely mile překvapen. Zvláště spokojen jsem byl když zazněl již zmíněný „Manýrista“, s hudbou jsem byl tedy zatím spokojen.
Co se mi však moc nelíbilo byla pódiová prezentace kapely. Přeci jenom dívat se na Richarda jak zpívá s rukama založenýma jako Mr. Propper z jednoho čistícího prostředku mě moc neuchvacovalo. „Barokní“ kostým Vladimíra Pošvice působil mezi ostatníma muzikantama oblečených do džínů docela rušivě. Nicméně důležitější je muzika. Asi v první třetině koncertu proběhl samotný křest po, kterém došlo k zajímavém spojení, Cuprum si totiž s mistrem Mišíkem střihli jednu pecku, konkrétně to byla „Já a dým“ ze slavné desky „Kuře v hodinkách“.
Měl jsem pocit, že je kapela trošku nervózní aby nedělali nějakou chybu, ale upřímně, moc se jim nedivím kdo by nebyl nervózní kdyby doprovázel jeden ze svých hudebních vzorů, ale myslím, že to Cuprum zvládli dobře. Pokud si dobře vzpomínám tak jedinou písní v níž sólově zpíval Vladimír Pošvic byla „Pracuju na pásu“ z nové desky. Bohužel Vláďův zpěv se mi nelíbil tolik jako Richardův takže tuhle písničku řadím ke slabším věcem večera. Ještě před přestávkou zazněla první instrumentální skladba ve, které se objevil další nástroj – saxofon, skladba vyzněla velmi dobře a dost možná, že šlo o dosud nejlepší písničku.
Přestávka nebyla naštěstí moc dlouhá takže publikum, které se mimochodem sešlo v docela obstojném počtu ani nestačilo vychladnout. Druhá půle se nesla v obdobném duchu jako ta první takže není moc co rozebírat. V jedné z písniček jsem na chvilku vůbec neslyšel kytaru, která vůbec celý večer byla trošku utopená za hammondkami. Docela mě zaujala další věc z nové desky a sice titulní „Brahma Višnu Šiva“, jen zatím nechápu proč se písnička, potažmo deska jmenuje zrovna takhle, budu se na to muset kluků zeptat. Pomalu se blížila desátá hodina a s ní i závěr koncertu. Jedna z posledních věcí večera byla „Dubček Funky“ s rapujícím zpěvem Richarda Maláta. Neuvěřitelně jsem kroutil hlavou co to kluci provedli, a to se raději ani nezmiňuji o lehce přisprostlém textu. Tahle věc se mi pranic nelíbila. Poslední dvě věci jsem lehce rozladěn už ani moc nevnímal.
Celkově tedy šlo o příjemný koncert, který z mého pohledu lehce zkalila menší kaňka na konci, ale kvůli tomu kapelu Cuprum rozhodně zatracovat nebudu.