23. 2. 2019 – Restaurace Zlatá Hvězda, České Budějovice
Text: Luboš Hnát, Kateřina Smid
Foto: Kateřina Smid
Publikováno 2. 3. 2019
Už dlouhou dobu jsem od kamarádky, fotografky Kateřiny Smid slýchal o českobudějovické partě SMUTNÝ KAREL, která hraje originální kombinaci psychedelického a jižanského rocku. Nechávají se inspirovat zejména americkými kapelami 60. a 70. let jako například The Allman Brothers Band a Grateful Dead; ostatně písně těchto dvou kapel tvoří i část jejich repertoáru. Kromě toho jsou skladby Smutného Karla ovlivněny i reggae a blues. Tento neotřelý mix různých stylů je podhoubím pro vlastní tvorbu Smutného Karla, ze které vyvěrají takové skladby jako Starej mrtvej vrabec nebo Prázdný města, které v průběhu celého večera vždy přivádějí publikum do varu.
Zvuku kapely dominují klávesy Edy Hájka – jak kombinuje zvuk piana a hammondek, je fascinující, stejně jako jeho neotřelá hra. Na kytary hrají Miroslav Oborník a Zdeněk Volák, na basu Pavel Prechtl. Nepřehlédnutelnou postavou je bubeník Roman „Jack“ Urban, který nejenže výtečně bubnuje, ale ještě k tomu neustále rozdává úsměvy na všechny strany. A charismatický zpěvák Jirka „Hondejs“ Janda zcela ovládá prostor před mikrofonem a často podporuje rytmickou sekci hrou na bonga.
Kolem půl deváté to – tentokrát v restauraci Zlatá Hvězda – všechno začalo. Hned při začátku první písničky Good Morning Little Schoolgirl, celá restaurace. okamžitě ožila. Členové kapely překypovali výbušností, zejména zpěvák Jirka Hondejs a klávesák Eda Hájek celý večer předávali publiku neuvěřitelné množství energie. V restauraci není pódium, kapela není od publika ničím oddělena, a to mají – dle vlastních slov – členové Smutného Karla velmi rádi. Těsný kontakt se svými fanoušky si velmi užívají. Fanoušci a fanynky samozřejmě také.
V průběhu večera zaznělo ve třech setech mnoho písní převzatých i autorských. Z coververzí má Smutný Karel kromě skladeb už zmíněných skupin ve svém repertoáru například i písně od Davida Bowieho: pro koncert ve Zlaté Hvězdě vybral skladby Ziggy Stardust a Suffragette City. Skupina se jich zhostila po svém a obě vyzněly přímo skvostně. Stejně tak se muzikanti „ujali“ kdysi slavné hitovky Piccola e fragile od italského populárního zpěváka Drupiho. Skupina ji přejmenovala na Cosi Piccola, oblékla ji do slušivého psychedelického hávu a díky tomu pobavila i ortodoxní rockery.
Autorskou tvorbu zastupovaly nejen již zmiňované Starej mrtvej vrabec a Prázdný města, ale také třeba písnička Italská, která svou náladou a rytmem připomínala spíše Španělsko, vnímavý posluchač v ní dokonce mohl zaslechnout ozvěny flamenca. A dovedete si představit, jak na flamenco reagovalo v tu dobu již pořádně roztančené publikum? Ano, jako byste přilili olej do ohně. Tančila a zpívala celá Zlatá Hvězda!
Jednoznačně musím s Kačkou souhlasit, že z muziky, kterou Smutný Karel hraje čiší nadšení, je pestrobarevná, má jiskru a je nabitá nakažlivou energií. Do Českých Budějovic si za nimi zase někdy moc rád zajedu.
Celá fotogalerie: