18. 1. 2018 – Malá sportovní hala, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: David Webr/musicweb.cz
Zakk Wylde si největší renomé vydobyl coby kytarista doprovodného bandu Ozzyho Osbournea. Ovšem Zakk je nejen znamenitý kytarista, ale také schopný autor a výborný zpěvák. Není proto divu, že v roce 1998 založil svou vlastní kapelu BLACK LABEL SOCIETY, se kterou letos vydal již desáté studiové album nazvané Gimmest Hits. To propaguje na svém aktuálním evropském turné, které neminulo ani Prahu.
Role předkapely se v Praze ujala mladá švédská parta MONOLORD. Ta se ve svém půlhodinovém vystoupení prezentovala několika skladbami, jejichž společným rysem bylo střední tempo, díky čemuž všechny vyznívaly poměrně temně. Jejich muzika lehce připomínala rané Black Sabbath. Kapela doplatila na to, že začala poměrně brzy – v 19:30. Tou dobou v hale nebylo mnoho fanoušků, proto ani kulisa pro vystoupení Monolord nebyla nijak bouřlivá. Navíc střednětempé písničky se poměrně rychle oposlouchaly, takže ta půlhodinka byla tak akorát, pokud by Monolord hráli déle, mohli by někoho začít nudit.
Hned poté, co Monolord odešli z pódia, byla spuštěna opona s velkým logem Black Label Society. Přestavba pódia zabrala celou hodinu, což je poměrně dlouhá doba. Několik minut po deváté hodině se rozeznělo intro, spadla opona a fanoušci konečně Zakka s jeho družinou spatřili. První peckou byla divoká jízda Genocide Junkies. Další skladby následovaly v rychlém sledu a kapela mezi nimi nedělala žádné přestávky. Člověk si skoro říkal, že snad chtějí odehrát koncert v jednom souvislém bloku. To by na jednu stranu bylo obdivuhodné, na druhou stranu není dobře, když na koncertě chybí jakákoliv komunikace s publikem. Mezi písničkami nechyběly takové osvědčené hity jako Suffering Overdue, Bleed for Me, nebo Suicide Messiah. Nedostatkem této fáze koncertu byla jeho jistá unylost, skladby se nesly v jednom rytmu, proto nebylo snadné odlišit jednu od druhé a atmosféře nepomohl ani jednotvárný, dosti agresivní zvuk. Zlom nastal asi po hodině, kdy pódium na malou chvíli potemnělo a technici vytáhli připravené koncertní křídlo a halou se rozezněla pomalá Brige to Cross. U klavíru v ní seděl Dario Lorina – jinak kytarista Black Label Society. Když si ke klavíru sedl samotný Zakk Wylde, bylo jasné, že zazní Dimbeagu Darellovi věnovaná In This River. Trojici pomalých písní uzavřela The Blessed Hellride.
Je to skoro až k nevíře, ale právě tahle pomalá pasáž dodala koncertu nový impulz a vystoupení opět získalo na zajímavosti. Black Label Society sice na tomto turné podporují svou aktuální desku Gimmest Hits. Je však škoda, že z ní zazněly pouhé tři písně.Jednou z nich byla A Love Unreal. Téměř až na samý konec koncertu si principál Zakk Wylde pro své fanoušky připravil opravdovou lahůdku. Při notně prodloužené Concerte Jungle se kytarista totiž za neustálého hraní vydal na výlet po celé hale a několik po sobě jdoucích dlouhých sól odehrál obklopen nadšenými příznivci. Když se vrátil na pódium, zazněla už jen jediná pecka, a sice Stillborn. Oproti zažitým koncertním zvyklostem Black Label Society zcela pominuli přídavek, nezdálo se však, že by se o něj návštěvníci cítili ochuzeni.
Black Label Society odehráli v Praze koncert, který zejména ve své druhé polovině měl obrovské grády což fanoušci kapely dokázali náležitě ocenit.