18. 7. 2018 – Beacon Theatre, New York
Text: Jan Zahradil
Reprofoto: Banner
Minifestival jižanského rocku se konal 18.července v legendárním newyorském Beacon Theatre. Bylo vyprodáno. A nostalgie tekla proudem. Kytarista Dickey Betts, jeden z pilířů původní sestavy Allman Brothers Band, totiž po čase vyrazil se svou kapelou na turné.
Aby toho nebylo málo, na zastávce v NYC mu jednoho z předskokanů dělal Devon Allman, syn loni zesnulého Gregga Allmana (který Bettse v roce 2000 z kapely definitivně vyhodil). A toho zas na pódiu podpořil Bettsův syn Duane, jinak regulérní člen tatínkovy kapely. Spolu vystřihli třeba allmanovskou klasiku Dreams. Allman junior je svému otci fyzicky i hlasově neuvěřitelně podobný, stejně tak Betts junior jako by z oka vypadl tomu svému (nepochybuji, že jméno Duane nosí právě po tragicky zahynuvším Duane Allmanovi).
Po jejich krátkém půlhodinovém setu nastoupili na třičtvrtě hodiny Marshall Tucker Band, další velké „jižanské“ jméno, u nás asi ne tolik známé (na rozdíl od Allmanů, Lynyrd Skynyrd nebo Molly Hatchet). Publikum však dobře vědělo, s kým má tu čest a refrény zpívalo spolu se zpěvákem Dougem Grayem, jediným zbylým z původní sestavy skupiny z roku 1972.
Hlavní hvězda večera, Dickey Betts, oslaví letos 75. narozeniny a řekněme si rovnou, že fyzicky ani pěvecky to není žádný Mick Jagger (též ročník 1943). Jeho síla tkvěla vždy v autorském potenciálu a instrumentální virtuozitě, uměl napsat a zahrát silné skladby. Večer se až na dvě výjimky nesl v duchu allmanovského „zlatého fondu“ z let 1969-72: zazněly Hot´ Lanta, Statesboro Blues, Blue Sky, Midnight Rider (zde vokálně vypomohl Devon Allman), Whipping Post, Jessica. Těmi dvěma výjimkami byly Nothing You Can Do z Bettsova období se skupinou Great Southern a jeho allmanovský hit Seven Turns z roku 1990. Obojí si Betts sám zazpíval, stejně jako zmíněnou Blue Sky. Hlas Gregga Allmana ve Statesboro Blues a Whipping Post ovšem napodobovat nemohl, ty odzpíval velmi slušně klávesista Mike Kach. V instrumentálkách Jessica a Hot´ Lanta zas vyvolali Betts senior a Betts junior dlouhými kytarovými improvizacemi úspěšně atmosféru koncertů Allman Brothers Band. Za hodinu a čtvrt bylo ale po všem, delší vystoupení už Dickey pravděpodobně neutáhne. Ale i tak to stálo za to, originál je prostě originál.