16. 1. 2018 – Malostranská beseda, Praha
Foto: Kateřina Smid (ilustrační foto)
Jednou z kapel, v nichž hraje skladatel, klávesista a zpěvák ROMAN DRAGOUN, jsou HIS ANGELS. Ti sice nekoncertují často, ale jejich vystoupení bývá příjemným zážitkem. A ani tentokrát tomu v Malostranské besedě nebylo jinak.
Na koncertě His Angels uslyšíte především písničky z Dragounových sólových alb. Tento večer otevřela starší skladba „Stín mý krve“ ze stejnojmenného alba, které vyšlo v roce 1995. Tahle deska je hodně povedená, a tak se k ní kapela v průběhu večera vracela několikrát. Následovala nádherná balada „Sloní paměť“, ta pochází z desky „Slunci blíž“ (2000). Výraznou roli v His Angels hraje dechová sekce ve složení Radek Kašpar (saxofon) a Míra Barabáš (trubka, perkuse), která původně čistě rockovým písničkám dává jazzovou náladu. Přestože kapela trošku upozaďuje kytaru Miloše Švece právě ve prospěch dechových nástrojů, dostal kytarista v několika písních větší prostor, aby předvedl svá výtečná sóla. To, že je kapela za dvanáct let své existence výborně sehraná, dokazovala mimo jiné skvěle šlapající rytmika ve složení Filip Benešovský (basa) a Ondřej Pomajzl (bicí). Síla Romanových písniček byla vždy v textech. Ať už je psal Milan Princ či zpěvákův otec František Roman Dragoun, stojí za to se do skladeb jako „Bárka“, „Důvěřuj“ či „Ptáci vesmíru“ zaposlouchat. Malostranská beseda nebyla tentokrát zcela vyprodaná, přesto se v ní už v první půli utvořila bouřlivá atmosféra. Možná k tomu přispělo i to, že sál tentokrát nebyl pouze k sezení, ale asi polovinu prostoru mohla využít tancechtivá část publika.
Druhá polovina se od té první lišila ve dvou ohledech. Za prvé byla daleko rockovější, takže v ní byla o dost více slyšet Švecova kytara – ta krásně vynikla třeba v písničce „Kronikář“. A za druhé v ní zněly nejen Dragounovy sólové písničky, ale i ty od kapel, s nimž Roman Dragoun za svou kariéru hrál. A tak jsme si mohli poslechnout skladby jako „Voda“ a „Juliet“ z repertoáru kapely Futurum nebo slavnou „Muž, který se podobá odvrácené straně měsíce“ od Progres 2. Z Dragounových sólových alb zazněly i méně známé „Čáp“ nebo „Padesát“. Konec pohodového koncertu pak obstaraly největší hity Romana Dragouna – již zmiňovaný „Muž, který se podobá odvrácené straně měsíce“ a asi největší hit Dragounovy kariéry „Zdroj“.