Vagon Klub – 25. 9. 2014
Stává se už pomalu tradicí, že v září, se začátkem nového semestru v pražském Vagonu předvedou Visáči několik (převážně veselých) písní. Stává se také tradici, že na tyto koncerty chodím, neboť se stává tradicí i to, že koncerty v zářijovém termínu bývají obzvláště vydařené. Ani jedna z těchto tradic nebyla letos porušena.
Úderem půl desáté se klubem rozeznělo intro, kterým bylo originální podání písně „Chtěl bych mít kapelu“, od Milana Chladila, na úvod šlo o dobrej fór, který zaplněný Vagon příjemně naladil, i přesto, že nahrávka měla trošku horší zvuk. Na vydařené intro navázala první z novinek, která mě ještě úplně nezaujala, ale nešlo o žádný průšvih. Nicméně do správného varu jsem se dostal až s následujícím megahitem „Stánek“. Hony avizoval předvedení značného množství novinkových písní, jednou z nich byla vydařená „Popová hvězda“, na kterou navázala dnes už klasika: „Padesát“. Písně s textem Christiana Morgensterna tentokrát zastupovala „Veliké lalulá“, kterou Visáčí předvádějí poměrně zřídka. Naopak koncertními stálicemi jsou pecky „Peprmitntovej burbon“ a „Domovnice“. Přišel čas na další novinku, surrealistickou píseň „Protitetanové sérum“ s výrazně zapamatovatelným rytmem. Tou dobou bylo už v solidně zaplněném Vagonu energie tak na tři vagony, obecenstvo se výborně bavilo a s náladou stoupala i teplota v klubu, která se už začínala blížit sauně.
Snad aby nahromaděná energie nepřišla vniveč zazněla hitovka „Pitomá“ do které byla jako vždy zařazena obligátní rozcvička. Další ze stálic, která nechybí na žádném vystoupení punkových inženýrů je „Vlasta“, kterou již tradičně provázejí vtipné bonmoty na adresu nositelů jména Vlasta, tentokrát byl na mušce [Vlasta] Harapes, kterého by kapela ráda viděla na hradě takže dala k dobru píseň „Prezident“. Legendární pěvecké duo Simonová & Chladil bylo připomenuto další novinkovou skladbou „Rezavý fáro“(??) role si učinkující rozdělili takto – Simonová: Jan Haubert, Chladil: Michal Pixa. Snad poslední novinkou toho večera byla jasná hitovka „Punkový království“, která podle mě snese srovnání s legendární „Známkou punku“, ta ostatně zazněla také. Ke cti kapely slouží, že koncert nebyl rozmělňován, žádnou pauzou. Přesto jednou musel skončit, ta chvíle přišla po přídavku, který obstarali písně „Chtěl bych mít kapelu“, „Svíti“ a „Cigára“.
Možná někomu ve výčtu písní chybí klasické evergreeny jako „Strategický ústup“, „Čekání“ a zejména pak legendární „Traktor“. Věřte tedy, že zazněly i tento večer, vždyť nezahrát „Jede traktor – je to Zetor“ by se snad rovnalo trestnému činu.
Visáči tentokrát ve Vagonu předvedli jeden ze svých nadstandardních výkonů. Hluchavka srmtihlav předvedl nadstandardní zvuk, očekával bych tedy, že vbrzku vyjde nadstandardní deska.