Nová Chmelnice, Praha – 23. 3. 2014
Americká skupina Vanilla Fudge vznikla v roce 1966, patří tedy k pionýrům světového rocku. U nás však není tak moc známá jak by si zasloužila, proto byl dějištěm jejího prvního Pražského koncertu zvolen poměrně komorní leč sympatický klub Nová Chmelnice.
Jako předkapela vystoupila pražská hardrocková banda Red Baron Band. Kapela nejen mě příjemně překvapila svým pojetím přímočarého hardrocku bez zbytečných vycpávek. Zejména jsem byl spokojen s výkonem zpěvačky Moniky, která svým lehce nakřáplým hlasem výborně doplňovala kvalitu muziky. Kdosi vedle mě prohlásil: „Česká Joplinka“, nezbylo mi než souhlasit, kapela jako by to chtěla potvrdit spustila trošku bluesovější pecku a kapela se dočkala solidní odezvy, která časem přibývala na intenzitě. Koncert byl tedy příjemně strávenou třičtvrtě hodinkou vyplněnou poctivým hardrockem.
Lehce po 21 hodině scéna potemněla, a v klubu se zatím bohužel rozhostilo téměř hrobové ticho, které panovalo v průběhu Intra a částečně ještě i během Beatlsovské klasiky „Ticket to Ride„. Během níž došlo ke krátkému incidentu, kdy se nějaký opilec vydrápal na pódium a snažil se skupině přidat svůj doprovodný vokál. Opilec byl velmi rychle zpacifikován ochrankou, ale Mark Stein ještě notnou chvíli kroutil hlavou. To už se publikum začalo pomalu probouzet a koncert se začal solidně rozjíždět. V „People Get Ready“ se pěvecky blýskl mistr bubeník Carmine Apice, ani jsem nevěděl, že Carmine takhle skvěle zpívá, moc se mi to líbilo. Publikum se už dávno probudilo takže koncert již měl tu správnou atmosféru . Solidně vyzněla také pecka „Bang Bang„. Hráli se sice v převážné většině Coververze, ale to nevadilo, neboť až na několik výjimek šlo o méně známé písně. K těm obecně známým patřila další klasika od Beatles konkrétně „Eleanor Rigby„, která byla ovšem předělaná k nepoznání. Musím, ale říct, že psychadelický sound skladbě náramně slušel a pro mně šlo jednoznačně o jeden z vrcholů koncertu. Jediný z hudebníků, který ten večer předvedl své umění byl bubenický čaroděj Carmine Apice, jeho sólo by ovšem sklouzlo do průměru nebýt docela vtipné vložky se sólem na samotné paličky, bubeník se totiž po každém mini motivu dožadoval jeho opakovaní od publika, když ovšem publikum ten poslední a nejzběsilejší publikum nadalo, mistr utrousil několik vtipných poznámek čímž své sólo ukončil. Následující skladby jsem ocenil jen o málo méně než dosavadní průběh koncertu. Z mírné letargie mě vytrhla opět až předělávka od Donovana „Season of the Witch“ na, kterou navázala výborná „Shotgun„. Poslední skladbou základní části byla klasika z největších „Dazed and Confused„. Po ní už kapela opustila pódium. Přídavek byl jen jeden: „You Keep Me Hangin‘ On“, který už jsem bral jako kulisu k mým přípravám k odchodu.
Článek byl napsán pro server Rock Shock kde si jej můžete přečíst v původní verzi, kde jsou umístěny také fotografie z koncertu.