Lucerna Music Bar – Praha – 17. 3. 2014
První Česká super kapela pojmenovaná poněkud neoriginálně Supergroup.cz, tento název si ovšem kapela nevybrala sama, ale byl jí přidělen. vystupovala v Pražském Lucerna Music Baru. Když jsem se o jejich dozvěděl koncertě, začal jsem tušit nevšední zážitek a okamžitě si zakoupil lístek. Supergroup.cz je kapela, která vznikla na základě hlasování čtenářů časopisu Rock & Pop a posluchačů Rádia Beat. Hlasování dalo dohromady tyto muzikanty: Kamil Střihavka – zpěv, Michal Pavlíček – kytara, Guma Kulhánek – basa, Roman Dragoun – klávesy, Honza Hrubý – housle, Miloš Meier – bicí. Sestava tedy par excellence, ale co repertoár? Přečetl jsem si recenzi na jejich dřívější vystoupení a hned mi bylo jasné, že tohle nemůže skončit špatně.
Ještě než vystoupili samotní mistři, přišel na řadu jejich support. Jakási dvou a místy i tříčlenná kapela, později jsem se dočetl, že šlo o seskupení Skořepa & Tokhi, škoda, že v průběhu jejich koncertu ani jednou neprozradili své jméno, vystoupila se svým akustickým setem. Složení kapely bylo dost neortodoxní, kytara (zpěv) a perkuse. Přiznám se, že jsem zpočátku na kapelu hleděl s nedůvěrou, ale postupem času mě jejich vystoupení strhlo neuvěřitelnou dynamikou. Typuji, že kapela hrála většinu převzatých písniček z nich jsem poznal jen jednu, šlo o Jidášův part z České verze rockové opery Jesus Christ Superstar, to také byla jediná Česky zpívaná věc, a dlužno dodat, že její podání se mi hodně líbilo. Zbytek písní jsem neznal, neboť kapela lovila ve vodách, kde se normálně nepohybuji, takže jsme se dočkali pecek od Radiohead či Niela Younga. Konec konců proč ne. Byla to hodně zajímavá třičtvrtěhodinka.
Dlouho očekávaná chvíle přišla okolo desáté hodiny, první věcí, kterou pánové dali k dobru byla „Holka čapni draka“ z repertoáru BSP, na úvod šlo o hodně příjemný rozjezd, ale koncert se měl rozjet do vyšších rychlostí, a taky, že rozjel! Hned v další klasice „All Right Now“, kapela začala nabírat obrátky. Zatím jsem neslyšel moc klávesy, to se mělo změnit v následující párplovské klasice „You Keep On Moving“, Parádně zazpívanou Kamilem Střihavkou. Zatím výborný dojem nepokazila ani beatlesovská „Come Toghther“. I přes drobnou chybku jsem byl nadšen Českou klasikou „Variace na renesanční téma“. Naopak poněkud rozpačitější dojem jsem měl z Výběrovské pecky „Tatrman“, která Střihavkovi moc neseděla a mám za to, že si jí zpěvák snažil trošičku přizpůsobit. Jediná instrumentálka tohoto večera byla Pavlíčkova „Bratři“ ve které zaujal perfektní dialog kytary a houslí. Klasika „Ó hory, ó hory“ byla zahraná i zazpívaná znamenitě. Viděl jsem spoustu bubenických sól, která mě bohužel nudila, ale sólo, které předvedl Miloš Meier bylo něco úplně jiného, spousta rozmanitých zvuků, neuvěřitelná technika a dynamika sóla zkrátka nemohla nudit. Rozpumpovaný Lucerna Music Bar přišel zklidnit Roman Dragoun, aby zahrál a zazpíval svůj „Zdroj“. Téměř celou skladbu zahrál Dragoun na klávesy a kapela se k němu připojila až v samém závěru, „Zdroj“ byl také jedinou písničkou ve, které neměl svůj part výborný Honza Hrubý. Koncert se pomaličku řítil do svého závěru, ale že by se ubíralo na tempu, to rozhodně ne, právě naopak. Zeppelinovská „Whola Lotta Love“ byla neskutečná jízda, ale ten úplný vrchol koncertu přišel vzápětí v podobě vypalovačky „Highway to Hell“. Hrubého houslový part byl neuvěřitelný. Tomu se říká dokonalost.
Prostě celý večer byl ukázkou mistrovství nejen jednotlivých muzikantů, ale i skladeb, které i po letech nic neztratily ze své energičnosti. Zvuk se mi tentokrát v Lucerna Music Baru i přes občasné vazbení hodně líbil. Tentokrát jsem neodcházel spokojen, ale nadšen. Tenhle koncert neměl skončit.
