Pavlov’s Dog, předkapela

Praha – Nová Chmelnice – 5. 11. 2013

Už na koncertě Kena Hensleyho jsem si všiml plakátu, který zval na koncert téhle zajímavé party. Nicméně jsem koncert skoro odpískal zejména proto, že se mi nechtělo jet přes celou Prahu až na dalekou Chmelnici. Až když mi přišla SMS s dotazem jestli na koncert půjdu, rozhodl jsem se opravdu jít. A nelitoval jsem…

Předkapelu jsem neznal a ani v průběhu jejich vystoupení jsem nezaslechl jejich jméno, až je skoro podezřívám, že žádné neměli. Možná, že spíše šlo o nějaký projekt jakéhosi regionálního kytaristy a jeho parťáka. Ale pojďme spíše k muzice. Hoši přehrávali svoje art-rockové skladby, které byly doplněné docela vkusnou projekcí. Skladby se mi docela líbili a i texty mi přišli celkem zajímavé, s trochou nadsázky bych řekl, že jsem právě poslouchal takové české Yes hozené do trošku melancholičtější polohy. Co mi, ale zážitek hodně kazilo, byl fakt, že živě byly hrány pouze kytary a ostatní nástroje byly pouštěny z nějaké nahrávky, která zněla neuvěřitelně hnusně, placatě a postrádala jakoukoliv dynamiku. A ve spojení s živými kytarami byly nahrané nástroje dost utopené. Brrr. Takže: muzika to byla dost zajímavá, z CD bych si jí se zájmem poslechl. Ale provedení bylo ten večer dost tragické, na další koncerty bych doporučoval postavit regulérní kapelu, i když chápu, že nahrané nástroje nechlastají a neberou prachy.

Okolo deváté přišli na pódium amíci. První co mě při jejich příchodu zaujalo, bylo, že jich bylo jako psů :). Současná kapela čítá 7 čelnů, menší polovina (3) z nich jsou ženský a zejména hráčka na violu Abbie Hainz se hodně povedla :). Je to už nějakou dobu co jsem Pavlov’s Dog poslouchal, takže jsem z koncertu nepoznával v podstatě ani notu. Hned v první písničce, kterou podle setlist.fm byla „Song Dance“ mě zaujal zvuk violy, který vkusně dotvářel sound celé kapely. Hondě mě překvapilo, a snad i potěšilo, že právě viola jakožto nerockový nástroj nebyla schovaná nikde za stěnou kytar ale své party hrála na jejich úrovni. Bravo! Kapela nepředváděla moc velkou show a ani na kecy je moc neužilo, o to víc hrála. A muzika to byla perfektní. Zpěvák David Surkamp má i po čtyčiceti letech skvělý hlas. Ve vokálech ho zdatně podporovaly další členové bandu, především pak jeho manželka Sara Surkamp. Je trošku škoda, že tahle parádní kapela není u nás víc známá. Ten večer si totiž na Chmelnici našlo cestu odhadem tak 100 až 200 lidí. Na druhou stranu v sále panovala velká pohoda a člověk si během koncertu mohl bez problémů dojít na pivo a nebo se dostat přímo do první řady a být tak s kapelou face to face. A celková atmosféra byla více než příjemná. Čekal jsem na největší hit kapely „Julia“ toho jsem se dočkal až v přídavku, sice jsem byl mírně zklamán protože píseň nevyzněla tak jak jsem doufal, ale to byl asi jen můj problém. Nicméně byla to jen maličká vada na jinak úžasném koncertu.