Text: Ondřej Fencl
Pražský folk-rockový Hromosvod, který nedávno oslavil dvacetiny, vydává po pěti letech nové řadové CD Divoký ticho Žižkova. Od dětských začátků na pražské základní škole Horáčkova ušla kapela pořádný kus cesty. „Kdo by si tehdy pomyslel, že nám jednou na desce budou hostovat Kamil Střihavka, Vláďa Merta nebo Petr Janda… Já tedy ne,“ říká kapelník Ondřej Fencl.
Album, zvukově ošetřené protřelým mágem Borisem Carloffem, nabízí čtrnáct různobarevných nahrávek s celkovou stopáží kolem padesáti minut. Kromě přestrojené a notně zrychlené „plíhalovky“ Trubadúrská jde o repertoár napsaný a nazpívaný převážně kapelníkem Fenclem. Dominují akustické nástroje okrášlené vynikající houslovou hrou (Hana Vyšínská – m.j. Inflagranti), příčnou flétnou, podtrhnuté výbušnou, rockovou rytmikou, ale i řadou pro Hromosvod netradičních nástrojů (saxofon, ukulele, kontrabas…).
Celé CD vzniklo autorsky na pražském Žižkově, který se promítá do muziky i výtvarného řešení. Materiál je aranžérsky propracovaný a košatý, přitom stále písničkový, plný silných melodií a sloganů. Texty Ondřeje Fencla získaly s léty a psaním pro jiné muzikanty (Lenka Dusilová, Luboš Pospíšil, Olympic…) nadhled a švih, jsou plné vnitřních rýmu a nevšedních obratů. Ubylo deprese, přibylo melancholie, zůstaly vykřičníky a otazníky, nad smyslem života, stárnutím, láskami i neláskami, štěstím v neštestí… anebo naopak. Písňové příběhy se odvíjejí v ulicích Prahy, ale třeba i v Ostravě (Před Imperialem) nebo Paříži (Francouzská).
Booklet z dílny proslulého Maťo Mišíka je poskládán z fotografií dnešního Žižkova (Kateřina Smidová, Mia Vobořilová-Ferešová…), v nichž se zároveň zračí i historie, která spolu se současností tvoří ono divoké ticho. Jako bonus je vložena malba Vladimíra Málka – přímo pro účel alba specificky zvěčnil žižkovský vysílač a neplechy pod ním.
Ze zajetých folk-rockových kolejí se Hromosvod vychyluje víc než kdy dřív, ať už jde o titulní „najazzlý“ žižkovský šraml Magnety, „knopflerovku“ Jedeme vlakem, pařížským odérem nasáklou Francouzskou nebo vysloveně rádiové Nedělní večery. „Šli jsme po tom, co si žádá píseň“, vysvětluje Ondřej Fencl. „Po třech deskách mě trochu omrzelo mít ty naše charakteristické houslo-flétnové laufy úplně všude, k tomu basa, bicí a já na všechno ostatní. Proto přišel Vojta Jindra s arzenálem strunných nástrojů, Marek Buble na saxofon, vokály přikrášlili Pája Táboříková a Boris Carloff, Roman Lomtadze nahrál doma v Los Angeles perkuse, Vláďa Merta vytáhl mimo jiné valašskou flétnu dvojačku, Rasťo Uhrik a Jaryn Janek dodali pulsující basové groovy, jaké umí jen oni… prostě jsme se trochu rozmáchli.“
A to doslova. „Zappovskou“ Záhadu hlavolamu zemitě vokálně vyztužil Kamil Střihavka, v atmosferické Písničce zahostoval na elektrickou kytaru Petr Janda.
Posluchači se samozřejmě dostane i typických „hromosvodích“ jistot v písních Vyprodáno, Ešte raz nebo v explozivní úpravě Plíhalovy Trubadúrské. Ke snění vybízí bezmála osmiminutový „ploužák“ Mezi řádky, protipól představuje závěrečná krátká a prostá Nekonečná, zrcadlový opak dávné depresivní Konečné z alba Svitavy. Žižkovskou melancholií jsou prodchnuté křehké Smuténky, album půlí jazzová legrácka Mlha. Ze škatulky, do níž je házen recenzenty, se zkrátka Hromosvod nebojí odbočit, kam se mu zachce. A přitom to všechno drží pohromadě.
CD Divoký ticho Žižkova svědomitě zvukově ošetřil jeden z nejuznávanějších mágů v oboru, Boris Carloff. Přispěl také cennými hudebně-režisérskými radami a v několika případech i pěvecky. „Boris většinou takové věci jako Hromosvod netočí. Stojí za stěžejními popovými alby, sám pro sebe dělá elektronickou hudbu, která je od té naší na hony vzdálená. Což mě právě lákalo – svěřit se někomu, kdo má odstup, bude řešit, co si žádá písnička a nic víc. Oproti minulému albu plnému vypiplaných nastokrát nahrávaných partů jsme na jeho radu vsadili na přirozenost, jeden, dva pokusy a pryč od toho. Boris má fantasticky vybavené studio a ucho jak Mozart. Naprosto splnil očekávání.,“ uzavírá kapelník Ondřej Fencl.
Hromosvod: biografie
Hromosvod hraje našlapaný písničkový folk-rock, který se díky nástrojovému obsazení a aranžérské pestrosti mírně vymyká tradičním proudům, ale nesklouzává do intelektuálního rozjímání o smyslu všeho a ničeho. Skupina má za sebou 400 koncertů, čtyři oficiální alba, příležitostně vystupuje jako doprovodná kapela Vladimíra Merty. Jako předskokany si Hromosvod vybrali V. Mišík, L. Dusilová, M. Hrůza, Jablkoň, Nerez, Druhá tráva či Fleret.
Vyjma kapelníka Ondřeje Fencla, známého například ze spolupráce s Marsyas, Lubošem Pospíšilem, V. Mertou a J. Hrubým či se Schodištěm najdeme v řadách Hromosvodu také virtuozní houslistku Hanku Vyšínskou (též Inflagranti) nebo jednoho z nejlepších českých bubeníků Jakuba Homolu (ex-King Size, Schodiště, ex-Vilém Čok…).
Hromosvod byl založen na podzim 1994 jako dětská skupina Ondřeje Fencla, který je dodnes její vůdčí osobností. S věkovým průměrem 33 let je patrně nejmladší tuzemskou dvacetiletou kapelou.
Prvních deset roků existence lze s trochou nadsázky nazvat dětskou hrou na muziku, debutové oficiální CD 17 lízátek vyšlo v roce 2004. V propagačních materiálech vydavatele Indies Records se psalo o „velké naději českého folk-rocku“, desku za účasti dvou stovek přihlížejících pokřtil v pražském Rock Café zpěvák Pavel Bobek.
V květnu 2006 vyslal Hromosvod do světa své druhé oficiální album s názvem Svitavy, ověnčené pozitivními novinářskými ohlasy a úspěšnou koncertní šňůrou zakončenou ve velkém stylu před zaplněným Hlavním náměstím v Bratislavě. Kapela se objevuje v programech největších českých festivalů (Sázavafest, Vinohradské vinobraní, Trutnov, Benátská noc…); průběžně pracuje na dalším CD Zimní čas, které v září 2010 před vyprodanou Malostranskou besedou křtí Vladimír Mišík. Po boku jeho Etc a také se spřátelenou Jablkoní odjede pak Hromosvod další turné; klip Tanečnice shlédlo na youtube 30.000 lidí. V roce 2012 začala spolupráce s Vladimírem Mertou.
Podrobnější informace o kapele (včetně MP3 a fotografií) naleznete na webových stránkách, facebooku a bandzone, nahrávky je možno v případě zájmu zaslat poštou nebo emailem.
Oficiální webové stránky: www.hromosvod.cz; www.hromosvod.com
Facebook: http://www.facebook.com/pages/Hromosvod/122687103036
Ukázky: