Paul Schenzer – Nové vydání ROCK DRUMS

Text: Luboš Hnát
Foto: Archiv Paula Schenzera
Publikováno: 10. 10. 2019

PAUL SCHENZER je nejen vynikajícím bubeníkem, ale také autorem kultovní učebnice ROCK DRUMS, která se začátkem roku znovu objevila na trhu. V následujícím rozhovoru jsme si povídali o tom, jak se její nová verze liší od té původní. Paul současně poodhalil, jaké má s publikací plány do budoucna.

Před nedávnem vyšla re-edice tvé školy ROCK DRUMS, která se pokud vím, poprvé na trhu objevila v devadesátých letech, kdy ještě nebyl internet. Máš pocit, že v době kdy existují kanály jako Youtube, kde lze nalézt spoustu nejrůznějších videoškol, má smysl vydávat knižní učebnici?
Určitě. A vysvětlím proč. Má to vlastně takové dvě roviny – jednu čistě teoretickou, a druhou naopak velmi praktickou. Začnu od té druhé, tedy praktické – a tou je zpětná vazba. Velice často jsem se totiž doslechl, že se po té původní škole někdo shání, nebo se ptá, kde se dá sehnat. Stávalo se mi to hlavně po koncertech, kdy skoro pokaždé někdo přišel, a že prý se podle této školy učil nebo učí, nebo dokonce že podle ní sám vyučuje – a kde ji může sehnat, nebo jestli bych neměl ještě nějaké výtisky. Na to jsem musel odpovědět, že sehnat se nedá nikde – protože už je asi dvacet let vyprodaná. (úsměv) Takže na základě této odezvy jsem usoudil, že tady zájem stále je, a že určitě má smysl ji vydat znova.

A teď k té rovině teoretické. Jedno klasické přísloví říká: „jednou vidět znamená víc než stokrát slyšet“ – což v analogii k této škole (a k notám obecně) znamená: když vidíte něco zapsané v notách, je daleko jednodušší to pochopit než z pouhého poslechu. A tady mluvím zejména o začínajících hráčích. Jinak řečeno, člověk nemusí pracně „dekódovat“ to, co slyší, a obtížně přicházet na to, jak to zahrát, protože si to prostě a jednoduše přečte. Může to v klidu vstřebat, zamyslet se nad tím,  podívat se na to, a uvědomit si, co má vlastně dělat. Je to prostě nejsnadnější a nejúčinnější cesta, jak se něco naučit. Proto má klasická publikace svůj význam i dnes v době internetu a instruktážních videí. Samozřejmě úplně ideální je obě cesty propojit, a skloubit notaci i s nějakými video-lekcemi. Možná dojde i na to…

Kdy jsi poprvé začal uvažovat, že školu vydáš znovu?
Přiznám se, že to je už docela dlouho. Myslím, že v roce 2013 jsem se k tomu poprvé vrátil již se zcela jasnou vizí modernizované, doplněné a rozšířené re-edice – tedy ne jen pouhého „druhého vydání“. Ale jelikož jsem dělal souběžně i na spoustě dalších věcí, tak to zprvu nešlo moc rychle. Řekněme ale, že tak od roku 2016 to nabralo tempo, a v závěru roku 2018 byla nová verze již dokončená a vytištěná – a od letošního roku je v prodeji!

Pokud se nepletu, tak jsi už zhruba před třemi lety mluvil o tom, že její vydání je na spadnutí, co způsobilo to zdržení?
Prvním faktorem byl vlastní objem práce, který byl nakonec daleko větší, než jsem původně předpokládal. Jednak byly postupem času doplňovány stále další informace a nové bloky, kromě toho se přesázely i komplet celé noty původního vydání, také přibyla spousta textů, hodně práce bylo i na dolaďování nových lekcí – aby byly stejně přehledné, srozumitelné a snadné k pochopení jako celé původní vydání. A klasicky obrovské spousty času zabraly takzvané „dokončovací práce“ – jak trefně vyjadřuje průpovídka o tom, že prvních 90 % práce zabere 10 % času, a posledních deset procent práce devadesát procent času. (smích) 

Ale musím zmínit i druhý faktor, kterým bylo shánění inzerce a sponzorů. To v téhle zemi funguje opravdu velmi specificky – a víc se k tomu radši vyjadřovat nebudu. Takže nakonec jsem se rozhodl to celé udělat ve vlastní režii, za vlastní peníze a vlastním nákladem.

Jak se liší nové vydání školy od toho původního?
Původní notová část (tedy fáze První kroky, Hledání dokonalosti a Svět rytmů) se neliší vůbec. Vše je zachováno přesně tak, jak to bylo v prvním vydání – a jak se to osvědčilo. Hlavní rozdíl tedy spočívá v doplnění nové části, která se jmenuje „Něco navíc“, a obsahuje nadstavbové techniky hry, kterými si lze dále rozšířit hráčské schopnosti. Nová je také část, kde lze najít nejrůznější praktické informace týkající se bicích – tedy vše možné o bubnech, činelech, paličkách, stručnou historii bicí soupravy, ladění bicích atd. Všechno je ale pojaté hodně populárně, takže proto se taky tato část jmenuje „Relativní teorie“ – a ne „teorie relativity“… (úsměv)

V současné době je moderní dávat ke knihám různá CD či DVD. Najdou čtenáři v knize něco podobného?
U aktuálního vydání žádná příloha není, ale jak jsem naznačil již v odpovědi na první otázku, možná bude výhledově škola doplněna například něčím na youtube.

Kde lze školu koupit, případně objednat?
Zatím výhradně na www.rockdrums.cz. Časem se možná dohodnou nějaké další alternativy prodeje – ale to se uvidí…

Sám jsi aktivním bubeníkem, kde v současné době působíš?
Teď hraju s Milanem Schelingerem. Tady je asi jasné, že naprostým základem repertoáru jsou skladby, které kdysi zpíval Jirka Schelinger. Kromě toho jsou ale ve stádiu přípravy i další projekty, o kterých dám brzy vědět.

Využíváš ty sám v praxi postupy, které v knize jsou?
No samozřejmě! Jak je psáno i v knize: vše pro praxi. Ta škola nevznikla čistě „od stolu“ – ale je spíš takovým zrcadlem praxe, jelikož jsem při jejím psaní vycházel právě z toho, co se reálně využije, a co je pro hru v kapele opravdu podstatné. Skutečností je, že rocková hra na bicí byla kompletně definována už zhruba v první polovině 70. let (na základech beatu

let šedesátých) – a tyhle principy platí dodnes. To, jestli je zrovna módní nějaký typ breaku, určitá vyhrávka na dvojšlapku, nebo obouruční blbnutí s hi-hatkou, na těchto základech nic nemění. Pořád je to doprovod/break. Devadesát procent doprovodu, deset procent breaků. A ten doprovod je v devíti případech z deseti ten nejzákladnější osminový rytmus, který se hrál již za dob začátků Beatles v Hamburku. (úsměv) Samozřejmě rozvíjet techniku je dobrá věc, a taky bych mohl napsat náročné etudy s pentolami, trojitými přírazy, a dvaatřicetinami na dva velké bubny, ale o tom škola ROCK DRUMS není a nikdy být neměla. Já beru ROCK DRUMS jako takovou „polní příručku“ pro bubeníky – naučit se prostě to, co je abych tak řekl „životně důležité“.

Ale to jsem trochu odbočil, takže zpět k otázce. Využívám ty postupy asi v tomto smyslu – dám příklad: dělá se nová skladba. Takže v první fázi zhodnotím: jaký doprovod se k tomu hodí? Úplně jednoduchý, nebo tam třeba rozehrát trochu víc velký buben, nebo zvolit celkově složitější rytmus? Těmto různým stupňům složitosti zhruba odpovídají i tři základní části školy. Pak je třeba si vybrat konkrétní doprovodný rytmus. V ROCK DRUMS jich jsou na výběr desítky. Dál se ptám: hodí se do skladby breaky – a jaké? Osminové, šestnáctinové, s pauzami…? A zase si lze vybrat z obrovského množství variant. V knize jich jsou spousty. Pokud jsou ve skladbě

předražené kytarové přiznávky tak: zdůrazňovat je, nebo pod tím nechat jenom základní rytmus? A pokud je přiznávat, tak jak – jen jednoduše velkým bubnem s crash činelem jako u AC/DC, nebo přidat předcházející vyhrávku jako třeba u Deep Purple? Opět jsou v ROCK DRUMS nejrůznější varianty. A totéž platí pro všechny další součásti skladby. Takže v tomto směru postupuju v myšlenkách vlastně podobným způsobem, jako kdybych listoval v té knize. Ty jednotlivé části školy přinášejí zkrátka takové základní stavební kameny, ze kterých pak můžete postavit libovolnou stavbu.

Na konci knihy naznačuješ, že budou vycházet i další díly. Můžeš o tom prozradit něco bližšího?
To můžu. V podstatě dva díly jsou už zčásti připravené. Jeden tak z poloviny a druhý dokonce zhruba ze tří čtvrtin. Takže čistě teoreticky by mohly vyjít už hodně brzy – ale poučil jsem se na té re-edici, (úsměv) takže radši nebudu ohledně termínů nic konkrétního slibovat. Každopádně můžu ale mírně nastínit jejich obsah. Ten ze tří čtvrtin dokončený – který vyjde logicky jako první – je vlastně takovou nadstavbou, nebo ještě přesněji řečeno rozšířením prvního dílu ROCK DRUMS. Nejde tedy o takzvaně „další level“, ale spíš o upevnění a rozvinutí schopností získaných v prvním díle. Obsah přitom vychází jak z mých vlastních zkušeností, tak i ze zkušeností dalších vyučujících, kteří školu ROCK DRUMS používají. Takže opět: praxe na prvním místě.

Ten další díl pak bude zaměřený na jednotlivé styly – ale pozor: nepůjde v tomto případě jen o čistě notovou publikaci, ale spíš o takového uceleného průvodce po stylech, kde každý žánr bude probraný komplexnějším způsobem. Ale víc nechci v tuto chvíli prozrazovat…

Každopádně ještě uvedu, že mám ideově připravených i několik dalších dílů, ale to už je skutečně trochu vzdálenější vize. Co je naopak velmi aktuální, a jde o záležitost možná několika nejbližších týdnů, jsou další věci pod značkou ROCK DRUMS – a tím tedy nemyslím deštníky a samolepky, (úsměv) nýbrž praktické pomůcky pro bubeníky. Vlastně jde o věci, které jsem sám vždycky postrádal, až jsem je – stejně jako školu ROCK DRUMS – musel nakonec udělat sám. (úsměv) Nechte se překvapit!

Ukázky z knihy: