„Kapela“ – Pozadí akce, která stvořila Chartu 77

Text: Luboš Hnát
Foto: Obal knihy
Publikováno: 18. 4. 2023

Nedávno jsem psal recenzi na Knihu v barvě krve a v ní jsem se dozvěděl, že jde o druhý díl zamýšlené trilogie mapující historii českého undergroundu. Nelenil jsem a sehnal si ten první, který se jmenuje „Kapela“ – Pozadí akce, která stvořila Chartu 77 (dále jen „Kapela“). Je pod ním podepsána autorská dvojice LADISLAV KUDRNA a FRANTIŠEK „ČUŇAS“ STÁREK. V edici Historie ho vydalo nakladatelství Academia společně s Ústavem pro studium totalitních režimů. Protože na pultech knihkupectví již bohužel není k sehnání, musejí případní zájemci pátrat po antikvariátech.

Na přebalu jsou uvedeny roky 1957 a 1989, které vymezují období, jemuž se „Kapela“ věnuje. Název publikace odkazuje na stejnojmennou akci, kterou v sedmdesátých letech rozpoutala StB a jejímž cílem bylo tažení proti rockovým, zejména pak undergroundovým skupinám.

Na rozdíl od Knihy v barvě krve nezaujme „Kapela“ čtenáře hned od začátku. Při čtení úvodních pasáží, které se věnují popisu společenské situace, jsem se místy nudil a v části, kde je rozebírána ekonomická situace země, jsem se dokonce přistihl při myšlence, že publikaci odložím. Autoři zde až příliš dopodrobna srovnávají platy obyčejných lidí a funkcionářů SSM (Socialistický svaz mládeže – pozn. red.). Na několika desítkách stran se tedy o hudbě nedozvíme ani slovo.

Iritoval mě také fakt, že některé informace jsem již znal. Ať už z Knihy v barvě krve, nebo z jiných zdrojů. Moje výhrady však zhruba ve třetině knížky rázem zmizely a text se stal mnohem poutavější a dostal najednou jiný spád. Ve druhé polovině publikace ustoupil underground do pozadí a autoři se více věnují oficiální rockové scéně. Zajímavě jsou popisovány okolnosti uspořádání Rockfestu v pražském Paláci kultury, který se uskutečnil pod patronací SSM.

Poslední část knihy tvoří dvě přílohy, které se nazývají Exkurzy. První z nich se věnuje vyhodnocení akce „Kapela“ v jednotlivých krajích. Autoři zde citují z úředních záznamů StB, popisují, proti jakým skupinám byla v tom kterém kraji vedena kampaň a nezřídka odhalují spolupracovníky StB, kteří byli do hudebního prostředí nasazováni s cílem získávání informací. Důvodem pro zásah proti nějaké skupině byl často pouze převzatý repertoár či „nevhodné“ oblečení. Druhý Exkurz čtenáře seznamuje s organizací a činností X. správy StB (správa pro boj s vnitřním nepřítelem – pozn. red.).

Text knihy je doplněn velkým množstvím archivních fotografií a materiálů. Své výhrady jsem uvedl výše. Faktografický nedostatek jsem našel jediný: Když se autoři zmiňují o rozhlasovém pořadu Dvanáct na houpačce, mylně uvádějí, že jej připravovali sourozenci Černí. Ve skutečnosti se jednalo o manželskou dvojici.

Přestože je „Kapela“ psána velice odborným, až akademickým stylem, čemuž odpovídá rozsáhlý poznámkový aparát, je minimálně od své třetiny velmi poučná a poutavá. Přečíst by si ji měli nejen samotní rockeři, ale především ti, kdo dnes stále ještě nostalgicky vzpomínají a velebí kulturní život za minulého režimu.