Text: Luboš Hnát
Foto: Archiv Leška Semelky
Publikováno: 9. 4. 2020
LEŠEK SEMELKA (1946) je zpěvák, hráč na klávesové nástroje a skladatel. V současné době vystupuje se svou skupinou S.L.S. (Společnost Leška Semelky). Po kratší pauze se na podzim hodlá naplno vrátit na koncertní pódia.
Svou hudební kariéru odstartoval v roce 1968 coby člen kapely Cardinals, která se orientovala na kalifornsky laděný vokální styl, hudebními publicisty označovaný jako west coast. Snad nejvíce se proslavil jako člen Blue Effectu, kde v roce 1970 nahradil Vladimíra Mšíka. V televizním seriálu Bigbít k tomu Semelka řekl: „Někdy v roce 1967, když jsem ještě bydlel v Litvínově, jsem se byl podívat na Matadors a strašně se mi líbil Hladík. A já jsem tenkrát furiantsky prohlásil: ‚S tím Hladíkem stejně jednou budu hrát.‘ Vzpomínám si, že jsme byli s Cardinals na Slovensku a najednou náš bedňák povídá, že přijel Hladík. Radim se na mě celý koncert díval, potom jsme šli na večeři a on mi během ní dal lano.“
V roce 1975 z Blue Effectu odešel, aby založil jazzrockovou partu Bohemia, kde ještě působili Michal Pavlíček (kytara), Jan Kubík (saxofon), Vladimír „Guma“ Kulhánek (baskytara) a Pavel Trnavský (bicí). Skupina vydala jediné album Zrnko písku (1977) a v roce 1978 se rozpadla.
Lešek Semelka se vrátil do Blue Effectu, s nímž natočil desky Svět hledačů (1979) a 33 (1981). Už za jeho prvního působení v této kapele vyšla alba Nová syntéza (1971) a Nová syntéza 2 (1974). Leškovo jméno se objevilo také na nahrávce Kingdom Of Life (1971), což je exportní podoba slavné Meditace (1970), kterou původně nazpíval Vladimír Mišík.
Souběžně se svým působením v Blue Effectu se Semelka pokoušel prosadit jako zpěvák pop music. V roce 1979 vystoupil na Bratislavské lyře s písní Šaty z šátků, s níž zvítězil. Skladba se dost často hrála v rádiích, ovšem jeho největším hitem se zkraje 80. let stala diskotékově laděná Jsi prostě nejlepší. V roce 1981 Lešek opustil Blue Effect po druhé, tentokrát již definitivně, a založil S.L.S. „Zdálo se mi, že těch velkých celků, těch ploch, co jsme dělali s Radimem, už je dost. Chtěl jsem se vrátit trochu na zem a dělat dravější hudbu,“ konstatoval tehdy.
Skupina natočila eponymní album, které vyšlo v roce 1985, a poté se rozpadla. Následovala spolupráce se zpěvačkou Marcelou Březinovou, která znamenala definitivní příklon k popu.
Po sametové revoluci účinkoval Semelka ve třech muzikálech: objevil se v Angelice, v Kleopatře hrál roli Apollodorose a ve Třech mušketýrech ztvárnil postavu krále Ludvíka XIII. Na začátku nového století vydal čistě sólové album Můj věk (2001).
Skupinu S.L.S. obnovil v roce 2009 a ta o dva roky později vydala desku Čas vlků, která je v diskografii Leška Semelky zatím poslední. Současnou sestavu kapely vedle hlavního protagonisty tvoří: Tomáš Vychytil (kytara), Dalibor Mucha (baskytara) a Jan Nikendey (bicí).
Kromě vlastní bohaté kariéry Semelka psal písně i pro jiné interprety. Patří k nim třeba Marie Rottrová, Věra Špinarová, Marcela Březinová nebo Bára Basiková. Nejznámější je Bloudím pasáží, kterou nazpíval Karel Gott. „Pro něj vlastně vznikly i Šaty z šátků, ale jemu se nakonec do toho moc nechtělo, říkal, že to mému naturelu sedí víc. Skládání pro jiné jsem se nikdy nechtěl moc věnovat, nejsem kdovíjak plodný a potřebuji hlavně repertoár pro sebe,“ uvedl Semelka v roce 1982.