Jan Holeček – Ze života rockera

Text: Luboš Hnát
Foto: Ája Dvořáčková, Kateřina Smid, archiv Honzy Holečka
Publikováno: 15. 4. 2019

Honza Holeček

Honza Holeček

Výtečný zpěvák a multiinstrumentalista JAN HOLEČEK slaví 15. dubna své padesáté narozeniny. Ve své dosavadní kariéře spolupracoval s mnoha významnými jmény české rockové scény. Namátkou jmenujme například Luboše Andršta, Vladimíra „Gumu“ Kulhánka, Vladimíra Padrůňka a mnoho dalších. Pojďme se v profilovém článku projít po Holečkově muzikantské dráze. A protože mě s ním pojí silné přátelství, na závěr si neodpustím několik osobnějších řádků.

Je téměř nad lidské síly zjistit, v kolika různých kapelách a projektech byl Honza členem. Ani já se o to pokoušet nebudu. Zmíním pouze ty nejzásadnější. První z nich je určitě hardrocková parta Freeway Jam. V té se na přelomu osmdesátých a devadesátých let sešel s bubeníkem Paulem Schenzerem a kytaristou Jindrou Musilem. Sestavu ještě doplnil klávesista Adam Románek a baskytarista Petr Mareš. Kapela sklízela oprávněný úspěch u fanoušků a recenzentů. Nemalý podíl na tom určitě měl Honza jakožto její zpěvák. Freeway Jam vydali kazetu Forced Landing (1992). Na vydání následující desky Hard Rock Band už bohužel nedošlo. Podrobnou historii Freeway Jam si můžete přečíst zde.

Freeway Jam

Freeway Jam

Freeway Jam fungovali s občasnými přestávkami, v nichž vznikaly různé kapely s Holečkovou účastí, jmenujme například The Way a Black Rain, kde také vynikl Holečkův mimořádný pěvecký talent.

Tou dobou se Honza už setkal s baskytaristou Vladimírem Padrůňkem. Společně odehráli několik jam session ve vinohradském „D“ klubu. Někdy kolem roku 2005 se Holeček setkal v pražské restauraci Nad královskou oborou s bubeníkem Jaroslavem „Erno“ Šedivým. A právě Ernouš, jak byl Šedivý v muzikantské komunitě znám, přichází s nápadem obnovit legendární Energit a seznamuje Honzu Holečka s Lubošem Andrštem. Pro oba to bylo takřka osudové setkání. Energit byl nakonec obnoven ve složení Luboš Andršt (kytara), Jan Holeček (zpěv, klávesy), Vladimír „Guma“ Kulhánek (basa) a Jaroslav „Erno“ Šedivý (bicí). Tato sestava koncertovala, ale o trvalejší návrat se zatím ještě nejednalo.

Honza Holeček

Honza Holeček

Honza na počáteční období kapely v našem rozhovoru v roce 2016 vzpomínal takhle: „Ernouš zavolal Lubošovi Andrštovi, který byl taky pro. Když sme se s Lubošem sešli, byl jsem jak v Jiříkově vidění, protože vytáhl starý pásky s nahrávkama, který se nikdy nikde neobjevily, a prý že nazkoušíme tenhle repertoár. Tak jsme ho nazkoušeli a začali jezdit. A teprve tehdy přišel Luboš s tím, že chce, abych hrál i na klávesy.“

Další důležitou skupinou Holečkova hudebního životopisu je bezpochyby Red Baron Band (RBB), kde se podobně jako v The Way sešel s kytaristou Paulem Kowaczem. S formací vydal dvě desky: First Album (2000) a In The Light (2003). Paul Kowacz vzpomíná na Holečkovo působení: „Honza byl členem Red Baron Band v letech 1996–2003 a pak ještě jednou v období 2011–2013. Mimo zmíněných studiovek se podílel na živém CD/DVD Live in Prague (2016) a dodnes je čestným členem kapely, i když má samozřejmě úplně jiné hudební projekty, na kterých pracuje. Většina lidí neví, že není jen charismatický zpěvák, hráč na klávesy a skladatel ale také výborný aranžér. Honzovi přeju hodně zdraví, lásky a energie do druhé hardrockové padesátky a těším se na další společnou muziku na pódiu nebo ve studiu.“

Zleva: Luboš Andršt, Pavel Novák a Honza Holeček

Zleva: Luboš Andršt, Pavel Novák a Honza Holeček

Asi v roce 2008 se Holeček přidal k Luboš Andršt Blues Bandu, ve kterém vydržel více než deset let. V téhle době rovněž vznikla spousta projektů, v nichž se objevil. Namátkou jmenujme: 3Band, Over My Death Body (OMDB), Orange Orange či KUHORAKO.

Koncem roku 2013 zavolal Honza svému dávnému parťákovi z Freeway Jam kytaristovi Jindrovi Musilovi a o půl roku později byla založena excelentní kapela Afterglow. Sestavu ještě doplnili Pavel Novák na baskytaru a za bicí se posadil uznávaný Jiří „Zelí“ Zelenka. Skupina fanoušky zaujala originálním pojetím jižanského rocku s výraznými prvky blues a hard rocku. Tehdy jsem Honzu poznal i já a jeho zpěv mě doslova uhranul. O něco později se začalo rozvíjet naše přátelství – ale prozatím nebudu předbíhat. Zároveň funguje ještě příležitostné seskupení Sign Of 4, které v roce 2017 vydalo eponymní debut.

Jak jsem již napsal, společný rozhovor (celý si ho můžete přečíst zde) jsme pořídili v roce 2016. Ani jeden z nás netušil, co způsobíme. Na jeho základě se v létě roku 2016 sešli Honza Holeček, Paul Schenzer a Jindra Musil a po patnácti letech obnovili Freeway Jam, tentokrát jako trio. Kapela odehrála dva velmi úspěšné koncerty, ale v další činnosti již nepokračovala.

Blues Amplified - zleva: Jindřich Musil, Josef Havlíček a Jan Holeček

Blues Amplified – zleva: Jindřich Musil, Josef Havlíček a Jan Holeček

V roce 2017 ale vzniklo jiné trio s názvem Blues Amplified. Vedle Honzy s Jindrou se v něm postupně vystřídali bubeníci Jan Ježek, Dan Hubáček a Josef Havlíček, který s „béáčkama“, jak kapele její příznivci rádi říkají, bubnuje dodnes. Loni jim vyšlo album Space Shuffle.

Rok 2017 byl vůbec pro Honzu pracovně velmi pestrý. Energitu totiž vyšla deska Time’s Arrow, která byla poctou Ivanu Khuntovi a Vláďovi Padrůňkovi, tedy zakládajícím členům skupiny, kteří již bohužel nechodí po tomto světě. Holeček měl jako zpěvák a varhaník nemalý podíl na úspěchu této nahrávky.

Je až s podivem, že ve své pestré kariéře Holeček ještě nenatočil svou sólovou desku, která by jistě patřila k ozdobám nejedné hudební sbírky. Dobrá zpráva ale je, že pokud vše půjde podle plánu, dočkají se letos fanoušci jeho debutu.

Autor článku a Honza Holeček

Autor článku a Honza Holeček

Honzu jsem poznal jako návštěvník na jednom koncertě Afterglow. Tehdy jsem poprvé obdivoval jeho charismatický zpěv, ale přímo jsem ho neoslovil. To udělal až sám Honza o pár měsíců později, když Afterglow hráli v Chotěboři, kde jsem byl mezi návštěvníky koncertu. Vzpomínám si na jeho překvapení, že mě vidí: vždyť jsme se přece vídali v Praze, tak co sakra dělám v Chotěboři. Vysvětlil jsem mu, že pocházím z městečka nedaleko odsud a prostě jsem se přišel podívat na mimopražský koncert. Takhle nějak začalo naše přátelství.

Od té doby jsme spolu často spolupracovali na nejrůznějších článcích a projektech. Náš vztah prohlubovaly nesčetné diskuze o muzice. Mnohokrát se mě ptal na názor na tu či onu jeho písničku a já mu ho vždy říkal bez obav, že se urazí. Honza můj pohled respektoval stejně jako já jeho. Nedávno jsme se shodli na tom, že naše kamarádství je tak silné, že neexistuje nic, co by ho pokazilo. Moc si toho vážím. Přeji to Honzo, všechno nejlepší, ať tvoje muzika dává každému radost, jako ji dává mně!

Fotogalerie: