30. 1. 2026 -Klub Vagon, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Martin Košata
Publikováno: 7. 2. 2024
Dick O’Brass – zleva: Jan Veselý, Kryštof Hon, Tomáš Nedělka a Jan Hradec
Dva zajímavé koncerty proběhly poslední lednové úterý v pražských klubech. Ten první lákal na křest CD skupiny Hromosvod do Malostranské besedy. Na druhém, pro který jsem se nakonec rozhodl, vystoupily v klubu Vagon v rámci tradičních keltských úterků formace PEKELNÉ KONE a DICK O‘BRASS.
Jako první si své nástroje nachystala česko-slovenská partička Pekelné Kone. Letmý pohled na pódium prozradil, že půjde o akustickou záležitost. Kapela existuje od roku 2018, na svém kontě má zatím jednu desku a její sestava je: Tomáš Hricišák (zpěv, kytara, banjo), Jozef Zeleňák (kontrabas, vokály), Janka Zeleňáková (bicí) a Radek Veselý (akordeon).
Pekelné Kone – zleva: Radek Veselý, Tomáš Hricišák a Jozef Zeleňák
Skupina své zhruba pětačtyřiceti minutové vystoupení začala přesně v devět hodin což jí rozhodně slouží ke cti. Hned od začátku lákal zpěvák obecenstvo, aby přišlo blíže k pódiu, to však zatím ještě vyčkávalo a poslouchalo z povzdáli. Pekelné kone o sobě tvrdí, že se žánrově pohybují mezi folkem, punkem, blues a country. Já jsem v jejich tvorbě slyšel hlavně to country.
Asi v polovině skladeb hrál Hricišák na banjo. Ani jedna z písniček mi neutkvěla v paměti. I když jsem z publika slyšel kladné ohlasy, mě Pekelné Kone nijak neoslovili.
Úplně jiný zážitek nabídl Dick O‘Brass, který se před svými příznivci objevil několik minut před půl jedenáctou. Sestava téhle keltské partičky je už několik let následující. Tomáš Nedělka (zpěv, flétny, dudy), Jiří Hausser Matoušek (zpěv, basová kytara), Kryštof Hon (bicí), Jan Veselý (elektrické housle) a Jan Hradec (akustická kytara).
Dick O’Brass – zleva: Jan Veselý a Jan Hradec
Neodpustím si malou vsuvku – ti, kdož kapelu znají, vědí, že předchůdcem Jana Veselého byl Josef Kůstka. Právě s ním jsem před koncertem v jedné z nedalekých restaurací pořídil rozhovor, dočkáte se ho zanedlouho. Lákal jsem Pepu, aby do Vagonu šel se mnou, ale nemohl. Škoda.
Dick O’Brass nikoho pod pódium lákat nemusel, fanoušci se tam objevili hled, jak kapela začala hrát. Své věrné potěšila písněmi jako Cháron, Atlantik nebo Jednou za sto let. Kromě výborné muziky jsem obdivoval keltské tance, které předváděla část diváků. Noční hlídka byla oproti své studiové verzi mírně pozměněná: soudě podle reakce, které se dočkala, se úprava povedla. Na koncertech dlouho nezazněla pomalá Svatá Marie, tentokrát se jí fanoušci dočkali a rozhodně nebyli zklamáni.
Dick O’Brass – Jiří Hausser Matoušek
Petr Polák ze stylově spřízněných Vintage Wine si zahostoval ve Stivellově Son Ar Christr Z publika se občas ozýval výkřik „Nechte zpívat Matouška“ dožadující se, aby své velmi dobré pěvecké umění předvedl také baskytarista. To se splnilo v písni Valdštejn.
Koncert gradoval i díky výborné souhře kapely. Všechny rozdováděla Tak se napij. Po nezbytné představovačce zbyl čas už jen na přídavek, který obstaraly Skotská, Zanes vítr do krajin a Už jsi dozpívala. Skončil další skvělý večer s Dick O’Brassem. Už teď se těším na příště.
Celá fotogalerie:
