23. 11. 2023 – Palác Akropolis, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Petr Doubrava
Publikováno: 28. 11. 2023
Flamengo Reunion Session – zleva: Pavel Fořt,Jiří „Zelí“ Zelenka a Vladimír „Guma“ Kulhánek
Málokterá kapela se do dějin československého bigbítu zapsala, byť vydala jedinou desku, tak jako Flamengo. Jeho více než důstojnou pokračovatelkou je skupina FLAMENGO REUNIUON SESSION, která v žižkovském Paláci Akropolis pokřtila živé LP nazvané Live, nahrané v loňském roce v Malostranské besedě.
Sestavu téhle party jsem v svých reportech uváděl už několikrát, nicméně pro připomenutí ji zopakuji: Pavel Fořt (kytara) je členem Flamenga od jeho vzniku v roce 1966, Vladimír „Guma“ Kulhánek (baskytara) se k němu přidal začátkem sedmdesátých let. Oba v roce 2021 doplnili Honza Holeček (zpěv, Hammond B3), Jiří „Zelí“ Zelenka (bicí, vokály) a Vladimír „Boryš“ Secký (saxofon, příčná flétna). A Flamengo Reunion Session bylo na světě.
Flamengo Reunion Session – Honza Holeček
Koncert otevřela „singlovka“ Týden v elektrickém městě, kterou kdysi jakýsi redaktor v časopise Melodie překřtil na Týden v elektrickém křesle. Poté přišly na řadu předělávky, tři (I Am The Walrus, Evil Woman a Wrong Time) pocházely od skupiny Spooky Tooth. Jedna (Skelington) od Colosseum. Za tu dobu, co tyhle písně Flamengo Reunion Session hraje, je vybrousilo do podoby vzácných drahokamů, o které se muzikanti rádi dělí se svými věrnými. A ti jejich štědrost dokážou bouřlivě ocenit, byť není úplně vyprodáno.
Nezapomínalo se ani na vlastní tvorbu. Nejstarší původní skladbou byla Too Much Love Is A Bad Thing složená Ivanem Khuntem v roce 1969. Album Live na CD vyšlo již v loňském roce, letos se dočkalo tradičnějšího formátu, který se těší obnovené rockerské přízni. Skupina si na pódium pozvala několik hostí a plzeňským pivem politý obal elpíčka vhodila mezi fanoušky.
Flamengo Reunion Session – Vladimír „Boryš“ Secký
Marně přemýšlím, jestli jsem někdy viděl, že by měl Honza vedle svých oblíbených hammondek na pódiu také elektrické piano. Poprvé ho použil v Gumově Pro Pavlu, která tak vyzněla daleko křehčeji, než jsem zvyklý.
Tou jedinou deskou, kterou Flamengo nahrálo, je samozřejmě slavné Kuře v hodinkách (1972). Současná sestava si přehrávání písniček z Kuřete nechává na druhou polovinu večera, nejinak tomu bylo i tentokrát. Fanoušci se dočkali celého alba, i když v přeházeném pořadí. Honzův charismatický vokál nejlépe vyniká v Khuntově Stále dál. Nejméně mu sedí Doky, Vlaky, Hlad a Boty, kde je odlišné frázování, než jsme u Holečka zvyklí. Nicméně silným posluchačským zážitkem jsou všechny.
Flamengo Reunion Session – Vladimír „Guma“ Kulhánek
Perfektní výkon podala jako vždy celá kapela. Tohle tvrzení sice nikoho nepřekvapí, ale musím jej opakovat znovu, protože nic jiného napsat nelze. Pochválit musím také vyvážený zvuk, který jen umocnil výborný dojem z celého koncertu.
Přídavek byl jediný, o to však lepší, a sice pecka Love With Me od nastupující generace amerických bluesmanů Vintage Trouble. Jen co muzikanti dohráli, přišli podepisovat elpíčka. Okamžitě se kolem nich vytvořil velký hrozen fanoušků, i to svědčí o neutuchající oblibě téhle party.
Celá fotogalerie:
