21. 2. 2023 – Jazz Dock, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto a video: Jakub Macháček
Publikováno: 28. 2. 2023
Nedávná oslavenkyně BÁRA BASIKOVÁ vystoupila v beznadějně vyprodaném klubu Jazz Dock na smíchovské náplavce. Za zády měla kapelu, která si říká BASIC BAND. Během více než dvojhodinového koncertu zazněl repertoár mapující podstatnou část zpěvaččiny kariéry a došlo také na několik coververzí.
Krátce po osmé hodině stanul Basic Band, jehož členy jsou Zdeněk Charlie Blažek (kytara), Luboš Přibyl (klávesy, piano), Jiří Mašek (baskytara) a Jan Kabát (bicí) na pódiu. O několik okamžiků později je následovala i Basiková. První písničkou byla pro mě neznámá O čem ženy sní, dodatečně jsem zjistil, že pochází z muzikálu Dáma s kaméliemi. Hned od počátku jsem obdivoval Bářin hlas, který neztratil nic ze své někdejší přitažlivosti. Oceňoval jsem také její smysl pro humor: hláškou „Vítám vás na dnešní schůzi“ vtipně narážela na fakt, že převážná část klubu je uzpůsobena pouze k sezení.
Hned v úvodu vystoupení zazněly velké hity Co na tom je tak zlého a Soumrak bohů, která pochází z alba Viktorie královská (1993). Obzvláště tu druhou jsem si velmi užil. Došlo i na již zmíněné předělávky: z nich mě asi nejvíc zaujala Žbirkova Atlantida. Návrat k muzikálovým skladbám představoval Most přes minulost, který je díky časté rádiové rotaci známější od Lucie Bílé. Mě však je bližší Bářino podání.
Přestože většina publika seděla, v klubu se vytvořila vřelá atmosféra a každá z písní se po zásluze dočkala bouřlivých ovací. Byl jsem spokojen i se zvukem, neboť bylo rozumět i písničkám, které neznám, a právě to v Jazz Docku nastalo. Téměř na konce první poloviny koncertu zazněla pecka Souměrná, po další předělávce Maniac, kterou v roce 1983 zařadil Michael Sembello na album Flashdance, po ní byla vyhlášena přestávka.
Asi po dvaceti minutách se na pódiu objevila pouze Basiková za doprovodu klávesáka Luboše Přibyla, který si sedl za akustické piano. Společně zahráli blok šesti písniček, mezi kterými nechyběly Čerešně od Hany Hegerové. V roli hosta se v této části představila herečka Klára Trojanová, ta si skladbu Gabriel od autorské dvojice Hapka/Horáček zazpívala sama, v té druhé – předělávce Milord od Edith Piaf jí už vypomohla Bára. Nemohu říct, že by mě akustická vsuvka vyloženě nudila, ale více se mi líbily pasáže, kdy na pódiu stála celá kapela. Když se tak stalo, zazněla nesmrtelná She’s Gone od Black Sabbath.
Písnička, která se jmenovala prostě PM, byla vzpomínkou na Petra Muka. O tom, že Bára zvládá výšky jako za mlada, přesvědčila publikum v Eloise. Basiková se s Jazz Dockem rozloučila skladbou Dreaming ze své zatím poslední desky Slzy (2018).
Protože ovace nebraly konce, vrátila se zpěvačka s celou kapelou na pódium, aby zahráli ještě jeden muzikálový evergreen Phantom Of The Opera, který učinil definitivní tečku za výborným koncertem.