16. 11. 2022 – Malostranská beseda, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Martin Myslivec
Publikováno: 23. 11. 2017
Skupina ETC… byla přes čtyřicet let spojována převážně se zpěvákem Vladimírem Mišíkem. Ten se ale před dvěma lety rozhodl ukončit koncertní činnost, a proto logicky přestala hrát i jeho kapela. Až v průběhu letošního roku se Mišíkovi spoluhráči rozhodli vrátit na pódia pod osvědčeným názvem, ale s obměněnou sestavou i repertoárem. Podle slov Jaroslava „Olina“ Nejezchleby z toho má sám Vláďa velkou radost.
Hned v úvodu jsem vlastně odtajnil prvního člena reinkarnovaných Etc… Tím je pochopitelně Olin, který tentokrát hlavně zpívá a v několika písních hraje na perkuse. U mikrofonu ho střídá Pavel „Pája“ Bohatý, přičemž každý zpívá zhruba polovinu skladeb. Oba doplňují: Jakub Červinka a Pavel Skála (kytary), Vladimír Pavlíček (housle), Pavel „Houba“ Novák (baskytara) a Jiří „Zelí“ Zelenka (bicí, vokály).
Na polovinu listopadu si tahle parta naplánovala dva koncerty do pražské Malostranské besedy. Vyrazil jsem, a jak se ukázalo, cestu do Malostranské besedy kromě mě našlo hodně příznivců českého bigbítu, na ten druhý. Mezi hosty člověk mohl zahlédnout baskytaristu Vladimíra „Gumu“ Kulhánka, který v Etc… dlouhá léta působil, či syna Vládi Mišíka Maťa.
Koncert odpálila pecka Relativistický zádrhel z desky Nůž na hrdle (1999), jedna z mála, kterou kapela hrála ještě v posledním „mišíkovském“ období. Tentokrát se její interpretace ujal Olin. Pak už se začalo sázet na hitovky, které Vláďa už dlouho nezpíval. Znělo hodně písní z prvních dvou, nutno říci, že mimořádně povedených, alb. Došlo například na Cestu do dětství, Lady Vamp či Nejlepší ženskou našich dnů. Třetí elpíčko zastupovala Kdo přijde po mně. Všechny skladby skvěle zazpíval Pája Bohatý, kterému výše posazené písničky perfektně seděly. Olin si zas vybíral ty, které svědčily jeho basovému hlasu. Z těch například jmenujme Slova nebo Bohové. Oba zpěváci se představili i v několika duetech. V první polovině to byly zejména Skoumalovy Doteky a o něco novější Životní režim.
Že je celá kapela instrumentálně velmi zdatná, dokázala jediná předělávka Hudba pro nalezené harmonium od anglických Cafe Penguin Orchestra. Nevím, kolik návštěvníků si do Malostranské besedy našlo cestu předchozí den, ale koncert, na kterém jsem byl přítomen, byl téměř vyprodaný a jen minimum sedaček zůstalo neobsazených. Tomu odpovídala i atmosféra, kterou muzikanti ještě podporovali nejrůznějšími vtípky a historkami. Obzvláště ty, jejichž protagonistou byl jeden z bývalých kytaristů Etc…, publikum velmi pobavily.
Jak je v poslední době obvyklé, byl i tento koncert rozdělen přestávkou. Také ve druhé polovině zněla spousta výborné muziky. Skvělá byla pecka Bazarem proměn v podání Páji Bohatého. Pozadu nezůstal ani Olin, který se blýskl v Za vodou, a společný duet obstarala další Skoumalova písnička Tvé oči.
O tom, že celá kapela podala vynikající instrumentální výkon, jsem se již zmínil, ale musím vypíchnout dechberoucí sóla Kuby Červinky, která nejednoho posluchače přiváděla k úžasu. Radost z hraní byla patrná na všech hudebnících. To mi ostatně o přestávce potvrdil Pája Bohatý, když skromně prohlásil: „Nás to pořád baví.“ V jedné písni, konkrétně Vedle, se pěvecky představil kytarista Pavel Skála. Večer spěl pomalu ke svému finále, zbývalo zahrát ještě několik skladeb, mezi kterými nechyběla skočná Páteční cajun z alba Ztracený podzim (2010).
Když se kapela s obecenstvem v Malostranské besedě rozloučila, neutuchající aplaus ji po malé chvilce přivolal zpět. Etc… si do přídavku vybrali jednu z nejkrásnějších Mišíkových písní Proč ta růže uvadá, po níž se opět odebrali do zákulisí. Jenže, jak se ukázalo, ani to nebyl definitivní konec: ten obstarala živelná Víno, ženy, zpěv, na jejíž závěr zazněla vzpomínka na nedávno zesnulého Michala Ambrože – Na Žofíně (Špinavý záda).
Posluchač se na koncertě obnovených Etc… nedočká ikonických Mišíkových hitů jako Jednohubky, Variace na renesanční téma (Večernice) či Špejchar blues, přesto z něj bude odcházet nadšen.
Celá fotogalerie: