23. 7. 2021 – Krčma u žraloka, Vlkovec
Text: Luboš Hnát
Foto: Jindřich Oplt, Dáša Borovská (ilustrační foto)
Publikováno: 3. 8. 2021
Krčma U Žraloka stojí v malé středočeské obci Vlkovec. Její majitel Vláďa Maryška je rockový nadšenec, a proto se rozhodl, že tu bude pořádat koncerty, na které zve výkvět naší bigbítové scény. 23. července sem přijela skupina LIVIN FREE.
Není divu, že někteří tuhle partu okolo zpěváka a klávesáka Jana Holečka považují za českou supergroup. Sestavu kromě frontmana doplňují Vladimír „Guma“ Kulhánek (basová kytara), Tomáš Frolík (kytara) a Michael Nosek (bicí). Kapela v roce 2019 vydala album Voices From Beyond, které je fanoušky i kritikou vysoce hodnocené a pochází z něho většina repertoáru Livin Free.
Playlist byl vhodně doplněn o několik předělávek, zaujala například Down And Out, kterou původně pod názvem Dole na Letné zpíval Vladimír Mišík. Svou krásně procítěnou kytarou se v ní blýskl Tomáš Frolík. Výborné byly i pecky od The Allman Brothers Band jako například Ain’t Wastin‘ Time No More, kterou Gregg Allman složi poté, co se mu v roce 1971 na motorce zabil bratr Duane.
Sál ve Vlkovci je malý, proto si Honza Holeček nevzal svůj oblíbený nástroj Hammond B3, ale elektrické piano značky Nord, přesto z něj dokázal vykouzlit zvuk legendárních varhan. Velká není ani divácká kapacita a do improvizovaného hlediště se vejde jen pár desítek lidí. Ti, kteří ten večer do krčmy U Žraloka přišli, vytvořili atmosféru, za kterou by se nemusela stydět ani mnohem větší místa. Ještě před přestávkou nemohly chybět pomalé Emptiness a Mirrors, v jejímž úvodu exceluje Guma na bezpražcovou baskytaru, a zazněla také starší pecka Afteglow.
Začátek druhé části večera obstaral Tomáš Frolík a zahrál kytarovku Voices From Beyond, která otevírá stejnojmenné album. Tak jako na studiové nahrávce na ní navázala skvělá Dirty Old Town. V této půli se více sázelo na autorské skladby, fanoušci si mohli poslechnout ještě například Stop Doin‘ It To Me nebo Down To The River.
Skupina Livin Free je známá svými precizními výkony a její příznivci to dokážou ocenit, svou náklonost jí dávali najevo dlouhotrvajícími ovacemi. Čas však nemilosrdně ukrajoval z doby, která byla pro koncert vymezena. Zbyl tedy prostor pro závěrečnou Hill Cross Blues. Nemohla však chybět přídavková píseň, tou se stala allmanovská End Of The Line.