9. Narozeniny Rockového světa

2. 11. 2021 – Malostranská beseda, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Kateřina Smid
Publikováno: 11. 11. 2021

Livin Free – zleva: Tomáš Frolík, Michael Nosek, Vladimír „Guma“ Kulhánek a Jan Holeček

Po roční pauze mohl internetový magazín ROCKOVÝ SVĚT uspořádat svůj narozeninový koncert, který tentokrát proběhl v Malostranské besedě a zahrály na něm dvě špičkové kapely: BÍLÁ NEMOC a LIVIN FREE. Dle nadšených reakcí muzikantů i fanoušků se oslava mimořádně vydařila.

Hned v úvodu se přiznám, že jsem do poslední chvíle trnul, zda se akce bude moct uskutečnit. Důvody k obavám byly dva: zhoršující se epidemická situace nevěštila nic dobrého a také náhlá zdravotní indispozice jednoho z vystupujících pár dní před koncertem žádnou radost nikomu nepřinesla. Svět (obzvláště ten Rockový) naštěstí přináší i dobré zprávy, a tak veškeré obavy o osud večera byly brzy rozptýleny.

Jako první se na pódiu objevila Bílá nemoc, která na své vystoupení dostala čas tři čtvrtě hodiny. Je tedy logické, že tomu musel být přizpůsoben i setlist. Večer tedy otevřela hitovka Noční divadelní kus ze zatím poslední desky …v tichu mezi slovy… (2019). Z ní pocházely ještě například: Chci ženskou jako jsi ty, Libeňská noc nebo písnička s neveselým názvem Dneska mi nebude fajn jenže v Besedě vládla pohodová atmosféra a, tak všem fajn bylo.

Bílá Nemoc: Vladimír „Boryš“ Secký a Ivan Němec

V publiku bylo nemálo těch, kteří jsou svým založením spíše rockeři či dokonce metalisté. Před začátkem koncertu jsem si proto kladl otázku, jak budou reagovat na folkrockovou Bílou nemoc, kterou slyšeli vůbec poprvé. Příjemným překvapením bylo, že i oni se spokojeně pohupovali do rytmu.

O vynikající sehranosti Bílé nemoci bylo už na našem webu napsáno mnohé, nemá tedy cenu se opakovat. Spokojme se tedy s konstatováním, že i tentokrát kapela nadchla všechny přítomné. Skupina samozřejmě nezapomněla ani na své starší písničky, nechyběla mezi nimi ani Prsty na strunách. Čas byl neúprosný a běžel jako o závod, proto už zbývalo zahrát jen báječnou Mohlo se stát. Nikdo se však s odchodem Hříbalovy party nechtěl smířit, a tak se publikum začalo dožadovat přídavku, kterého se za malý okamžik dočkalo. Obstarala ho stylová Beseda.

Bílá nemoc: Zdeněk Hříbal

O přestávce absolvovala kapela Livin Free zvukovou zkoušku a připravila se tak, jak se později ukázalo na jedno ze svých nejlepších vystoupení. Jenže to v době, kdy se na pódiu objevil kytarista Tomáš Frolík, aby zahrál krátké intro skladby Voices From Beyond, která pochází ze zatím jediné stejnojmenné, dva roky staré desky ještě nikdo nevěděl. K Tomášovi se zhruba po minutě přidala celá skupina a nastala pravá rocková smršť.

V Malostranské besedě byl ten večer asi málokdo, kdo ještě neslyšel zpívat Honzu Holečka, přesto jeho hlas právem nadchl všechny přítomné. Neméně uchvacovala také jeho hra na legendární nástroj Hammond B3. A nebyl to jen Honza, strhující výkon podala celá kapela. Absolutorium si určitě zaslouží Vladimír „Guma“ Kulhánek, který i ve svých sedmasedmdesáti letech dokazuje, že je nezpochybnitelným králem české basové kytary. Zmínit musíme i oba „benjamínky“ Tomáše Frolíka (kytara) a Michaela Noska (bicí), kteří do Livin Free vnesli mladou dravost a také modernější pojetí muziky.

Livin Free – zleva: Michael Nosek, Vladimír „Guma“ Kulhánek a Jan Holeček

Kapela využila toho, že s Bílou nemocí hrál saxofonista Vladimír „Boryš“ Secký, který si stejně jako na desce zahostoval v písni Down To The River. Kromě toho bylo jeho nástroj slyšet i v Down And Out, kterou složil Guma, původně se jmenovala Dole na Letné a s českým textem ji na desku Jen se směj (1993) nazpíval Vladimír Mišík. Jedním z vrcholů celého večera byla skvostná Mirrors. Protože čas byl neúprosný, zbývalo zahrát poslední hitovku Hill Cross Blues. Po mohutném aplausu kapela ještě přidala převzatou End Of The Line, která vydařenou oslavu zakončila.