The Brothers

10. 3. 2020 – Madison Square Garden, New York, USA
Text: Jan Zahradil
Foto: Ian Rawn, Jan Zahradil
Video: Youtube
Publikováno: 15. 3. 2020

The Brothers

The Brothers

Tahle recenze je v několika ohledech unikátní. Jednak ji píšu v dobrovolné karanténě, do které jsem se pro jistotu uchýlil po návratu z USA 12. března, tedy v den vyhlášení nouzového stavu kvůli koronaviru ( o den později jej vyhlásil i Trump v USA). Také to byl první rockový koncert, který jsem absolvoval s rouškou na obličeji, protože „better safe than sorry“, jak se říká (zážitek mi to ovšem nijak nezkazilo). Ale hlavně to byla moje první návštěva uvnitř legendární newyorské (a zcela vyprodané) Madison Square Garden, čímž jsem si splnil jeden ze svých snů.

A teď k věci samotné.

„The Brothers“, jak se tahle jednorázová kapela nazvala, jsou především ti, co zbyli z úplně poslední  sestavy Allman Brothers Band z let 2000-2014. Tedy Warren Haynes a Derek Trucks na kytary, Oteil Burbridge na basu, Marc Quiňones u perkusí a poslední ze zakládajících členů Jaimoe za bicími. Samozřejmě chyběli nebožtíci: druhý bubeník Butch Trucks tragicky zahynul v roce 2017 a zde za něj zaskočil jeho (vedle Dereka další) synovec Duane Trucks. A především za hammondkami už neseděla klíčová postava celého ansámblu Gregg Allman, který zemřel též v roce 2017. Toho suploval veterán Reese Wynans, který stál u zrodu ABB v roce 1969. Na necelou půlku koncertu posílil klávesovou sekci také legendární Chuck Leavell, který usedl k pianu.

Celý tenhle výjimečný koncert se konal v připomínce na půl století od vzniku Allman Brothers Band a proto nabídl průřez celou jejich tvorbou (kompletní setlist pro znalce přikládám). Jak bylo i u Allmanů zvykem, vystoupení bylo rozděleno na dvě poloviny cca půlhodinovou přestávkou. Čistého času, včetně přídavků, odehráli tři a půl hodiny.

Samozřejmě, bez samotného Gregga to nebyla  jednoduchá věc. Ale protože mohu porovnávat (Allman Brothers Band jsem viděl naživo dvakrát, 2008 a 2013), dovolím si konstatovat, že to zvládli na jedničku, možná jen bez hvězdičky. Všechny skladby (až na jednu) odzpíval Haynes, který má podobnou barvu hlasu. Přesto však bylo víc než jindy poznat, jak odlišným typem zpěváka je: přímočařejší, sytější, rockovější, což zejména v pomalejších a tišších skladbách nebylo vždy ku prospěchu věci. Gregg Allman by dokázal jednotlivé nálady lépe odstínit. Ale to byla jen malá vada na kráse. Tou zmíněnou výjimkou byla „Blue Sky“, původně zpívaná Dickey Bettsem, kterou si tady střihnul Chuck Leavell.

I kapela zněla jinak, než originál – kytarověji a ostřeji, zejména proto, že Reese Wynans vlastně pořád jen z pozadí „dobarvoval“ zvuk a Chuck Leavell, když byl na pódiu, se zase věnoval vyhrávkám a občasnému sólování. Když už jsme u zvuku, musím říci, že tak dokonalé nazvučení haly (která prostorově i kapacitně připomíná naši O2 Arénu) jsem snad ještě nikdy v životě neslyšel. Každý nástroj byl jasný a zřetelný, zpěv dtto, dohromady z toho nikdy nevznikla žádná tzv. koule. Takže – jde to, když se chce.

Jinak se fanouškům ABB dostalo vrchovatě všeho, na co byli zvyklí, včetně dlouhých improvizací, vrcholících „pinkáním“ mezi jednotlivými nástroji. Nešlo jen o kytarové exhibice Waynes/Trucks, na své si přišla nekolikrát i tříčlenná bicí sekce. Magická atmosféra živých vystoupení  Allmanů tam byla přítomna od začátku do konce. Všichni, diváci i muzikanti, si uvědomovali, že jde o jedinečné vystoupení jedinečné sestavy, která se už nejspíš nikdy nesejde.  A pozor – když jsem se rozhlédl kolem sebe po publiku, zdaleka nepřevládali jen rockoví „důchodci“ z generace 70.let, ale bylo vidět i spoustu mladších i nejmladších ročníků. Když se v přídavku pustili Brothers do Whipping Post a vygradovali ji až do extatického závěru, hala doslova zešílela. Dědictví Allman Brothers  Band tedy stále žije a to je skvělý pocit. A teď ten setlist.

První část:

  1. Don’t Want You No More (The Spencer Davis Group cover)
  2. It’s Not My Cross to Bear (The Allman Brothers Band cover)
  3. Statesboro Blues (Blind Willie McTell cover)
  4. Revival (The Allman Brothers Band cover)
  5. Trouble No More (Muddy Waters cover)
  6. Don’t Keep Me Wonderin‘ (The Allman Brothers Band cover)
  7. Black Hearted Woman (The Allman Brothers Band cover)
  8. Dreams (The Allman Brothers Band cover)
  9. Hot ‚Lanta (The Allman Brothers Band cover)
  10. Come and Go Blues (The Allman Brothers Band cover) (with Chuck Leavell)
  11. Soulshine (The Allman Brothers Band cover) (with Chuck Leavell)
  12. Stand Back (The Allman Brothers Band cover) (with Chuck Leavell)
  13. Jessica (The Allman Brothers Band cover) (with Chuck Leavell)

Druhá část:

  1. Mountain Jam (The Allman Brothers Band cover) (with Chuck Leavell)
  2. Blue Sky (The Allman Brothers Band cover) (with Chuck Leavell)
  3. Desdemona (The Allman Brothers Band cover) (with Chuck Leavell)
  4. Ain’t Wastin‘ Time No More (The Allman Brothers Band cover) (with Chuck Leavell)
  5. Every Hungry Woman (The Allman Brothers Band cover)
  6. Melissa (The Allman Brothers Band cover)
  7. In Memory of Elizabeth Reed (The Allman Brothers Band cover)
  8. No One to Run With (The Allman Brothers Band cover)
  9. One Way Out (Elmore James cover)

Přídavky:

  1. Midnight Rider (The Allman Brothers Band cover) (with Chuck Leavell)
  2. Whipping Post (The Allman Brothers Band cover) (with Chuck Leavell)