16. 5. 2019 – Písecká brána, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Dominik Effenberg – www.dominikeffenberg.com (ilustrační foto)
Publikováno: 23. 5. 2019
Snad nikdo nepochybuje, že MICHAL PAVLÍČEK je famózní kytarista, jehož hra má mnoho podob. Svou akustickou polohu nyní prezentuje v duu, kde ho doplňuje zpěvačka MONIKA NAČEVA. A právě tahle dvojice vystoupila v rámci cyklu Jazz Gate v pražské Písecké bráně.
Jejich spolupráce trvá již několik let a duo má na svém kontě hodně zajímavých písní. Průřez jejich tvorbou tvořil repertoár koncertu. Obecenstvo se poprvé roztleskalo, když Michal Pavlíček s Monikou Načevou přišli na pódium, slavný muzikant poprvé rozezněl svou kytaru a téměř vyprodanou Píseckou bránou se rozlehl podmanivý zpěvaččin hlas. Protože, jak jsem naznačil v úvodu, byl koncert akustický, bylo mnohdy slyšet (byť tichý) hovor v publiku, což bylo zejména pro posluchače z nejbližšího okolí velmi rušivé.
Písničky šly za sebou v rychlém sledu, zpěvačka se mezi nimi omezila pouze na strohé „děkujeme“. Díky tomu mělo sice vystoupení svižný spád, ale na druhou stranu by vůbec neškodila nějaká komunikace s lidmi. Pokud by zpěvačka jednotlivé písně alespoň trochu fanouškům představila, bylo by to jen ku prospěchu věci. Mnozí byli možná na koncertě dua Pavlíček + Načeva úplně poprvé a nemuseli mít tušení, jakou skladbu právě poslouchají.
V určitých pasážích svým výrazem Monika Načeva lehce připomínala Báru Basikovou. To však rozhodně neznamená, že by ji nějak kopírovala ‒ jen jsem si v některých písních dovedl představit, že by je mohla zpívat i Basiková. Zpětný pohled na setlist prozradil, že zazněly dvě písně z desky Možnosti tu sou…, která v roce 1994 vyšla pod hlavičkou Moniky Načeva. Konkrétně to byly Udržuj svou ledničku plnou a U Anděla.
Hodinu a třičtvrtě trvající koncert byl rozdělen, jak dnes bývá obvyklé, na dvě poloviny, které se sobě podobaly jako vejce vejci. Zdobila je bravurní hra Michala Pavlíčka, kterou doplňoval emocionální zpěv Moniky Načeva, a citelně scházel jakýkoli bezprostřední kontakt s lidmi. Malý náznak show zpěvačka předvedla v písničce Tanec kočky z alba Nebe je rudý (1996), kdy se za „mňoukání“ kytary vžila do role kočky. Ze stejné nahrávky pocházela i skladba Měsíc.
Pro ortodoxního rockera byl celý večer zajímavým výletem do jiných zákoutí muziky, než ve kterých se běžně pohybuje. Přesto se i takový fanoušek dočkal v Písecké bráně dočkal pořádné bigbítové nálože, to když se v přídavku rozezněla pecka Magické noci od legendárních The Plastic People of the Universe.