Afterglow, Cuprum

Klub Vagon, Praha – 11. 10. 2015
Foto: Ája Dvořáčková (ilustrační foto)
Korektury: Tereza Kvášová

Afterglow

Neděle není pro pořádání koncertů zrovna nejlepší den. Čert ví, proč si ke svému společnému koncertu právě neděli zvolily dvě výborné pražské party AFTERGLOW a CUPRUM. Nicméně spojení těchto kapel bylo natolik silným lákadlem, že jsem návštěvě jejich společného koncertu v klubu Vagon dal přednost před odpočinkem po bujarém víkendu.

Jako už tradičně byl začátek koncertu avizován na 21:00. Do klubu dorazil s malým zpožděním, ale byl jsem přesvědčen, že začátek koncertu stihnu. Bohužel jsem se trošku ve svém odhadu přepočítal. Když jsem totiž do Vagonu dorazil, stála už na pódiu kapela Cuprum a právě doznívala výtečná skladba „Manýrista“. Mohl jsem jen hořce litovat, protože právě tuhle píseň mám z celého repertoáru skupiny asi nejraději. Nicméně nehodlal jsem si pokazit zážitek ze slibného večera, a tak jsem se ponořil do poslechu následujících skladeb. Pokud si dobře vzpomínám, viděl jsem Cuprum teprve potřetí.  Na jejich koncertech mě baví, že neustále objevuji něco nového, co dříve zůstalo kdesi ukryto. Tentokrát jsem si vychutnával kytaru Honzy Drchala. Kapela má na svém kontě dvě vydaná CD a jejich průřez tvoří osu současného repertoáru. Vím, že kluci už pomaličku dávají dohromady písně na třetí nahrávku, a tak bylo otázkou, zda nějakou z novinek zahrají i přímo na koncertě.  Toho jsme bohužel se tentokrát nedočkali, nevadí, snad příště. Zvuk ve Vagonu byl celkem obstojný, ovšem občas jsem hůře rozuměl zpěvům. Naopak radost jsem měl z dobře slyšitelné příčné flétny. Úplně excelentně pak byly nazvučeny klávesy. Muzika, kterou Cuprum hrají, se velmi dobře poslouchá, ovšem na to, aby mě strhla k nějakému divokému řádění pod pódiem, to není.To ale ničemu nevadí, muzika je to totiž náramně zajímavá. Za celý večer zazněla jedna instrumentální věc, v níž jsem v určitých pasážích slyšel vliv slovenské progresivní legendy Collegium Musicum. Ani tentokrát si chlapci neodpustili svůj oblíbený (a mnou neoblíbený) hudební vtípek „Dubček funky“. Mám mnohem více raději seriózněji znějící skladby jako „Opice v krému“ nebo „Kolik dáš“. Je škoda, že si do Vagonu našlo cestu pouze ani ne 40 (!) lidí, kteří ovšem vytvořili oběma kapelám skvělou atmosféru a na Cuprum si dokonce vynutili přídavek, kterým byla starší pecka „Ruce“.

Afterglow

Výbornou partu okolo Honzy Holečka AFTERGLOW považuji za svůj objev letošního roku, takže není divu, že jsem se na ně ten večer pořádně těšil. Afteglow jsem viděl poprvé na začátku června a od té doby se jejich setlist nijak dramaticky nezměnil. Nezměnil se ani zvuk, jemuž vévodí Honzovy ‚hammondky‘. Takže by se mohlo zdát, že vlastně není o čem psát, opak je však pravdou. Díky tomu,  že už mi byly jednotlivé skladby už přece jen trochu známé, mohl jsem si je začít více vychutnávat. Nadchla mě zejména ‚retro‘ věc „30 miles“, která ač z autorské dílny Holeček/ Musil, nádherně evokovala bluesovou atmosféru třicátých a čtyřicátých let. Výborně jsem si užíval i covery „Gonig Dawn“ anebo parádní jízdu od T.Bone Walkera „Stormy monday“, kterou mají ve svém repertoáru mimo jiné Allman Brothers,  jejichž verzi Afterglow hrají. Všechny coververze, k nimž kromě obou výše zmíněných patří ještě „Sweet Home Chicago“ bluesového krále Roberta Johnsona, dobře zapadaly mezi vlastní písničky. Není pochyb o tom, že v Afteglow hrají skvělí muzikanti, což dokazovala i výborně pracující rytmika ve složení Novák/Zelenka. Výborná atmosféra, která se vytvořila na začátku koncertu, ještě vygradovala a bylo znát, že tahle muzika přítomné obecenstvo moc baví. Jen si opět musím povzdechnout nad nízkým počtem návštěvníků – Afterglow by si zasloužili pražské kluby spíše vyprodávat a ne hrát jen pro několik desítek nadšenců. Na druhou stranu mě ale může těšit, že kluci i před pár lidmi hrají jako o život. Čas při parádní bluesrockové muzice letí jako o závod, takže jsem si skoro nestihl uvědomit, že nás čeká poslední pecka stylově nazvaná „Afterglow“.

Afterglow

Takže krátká rekapitulace nedělního večera: dvě skvělé kapely, výborná muzika, parádní atmosféra, dobrý zvuk, málo lidí. Takže příště se mnou pojďte na Afterglow, bude to stát za to!