2. 11. 2016 – Blues sklep, Praha
Foto: Ája Dvořáčková (ilustrační foto)
Koncert KATKY SVOBODOVÉ a její kapely TAJEMOJE pro mě by tak trochu krokem do neznáma. Koncert se konal v klubu Blues Sklep, kde jsem byl úplně poprvé, takže ten krok do neznáma byl nejen symbolický, ale i reálný.
Katku Svobodovou jsem poprvé slyšel zpívat minulý týden na koncertě Norbiho Kovácse, kde mě zaujala svým nádherným hlasem. Ale protože tam měla jako host velmi omezený prostor, rozhodl jsem se navštívit její nejbližší ‚sólové‘ vystoupení. První dojem z klubu Blues Sklep byl, že se jedná o prostředí, které není pro pořádání koncertů příliš vhodné. Malé pódium, různé klenby a sloupy, které člověku brání ve výhledu. Moc optimistický pocit to ve mě nevyvolalo. Na druhou stranu na mě dýchla jedinečná a těžko popsatelná atmosféra tohoto místa. Okolo deváté hodiny se Blues Sklepem začala rozléhat příjemná muzika kapely Tajemoje a hned mi bylo jasné, že jsem návštěvou tohoto koncertu rozhodně neprohloupil. Zpočátku byl sice dost nevyvážený zvuk, protože housle, na které skvěle hrál Václav Sloup, až příliš čněly nad ostatní nástroje, ale to se velmi rychle zlepšilo. Nicméně drobné problémy se zvukem přetrvávaly ještě nějakou chvíli. V kapele Tajemoje působí jako kytarista a zpěvák Ondřej Hlas, syn slavného písničkáře Ivana Hlase. Když Ondřej zpíval písničku „Andělé“, okamžitě jsem poznal typicky ‚hlasovský‘ projev, a to jak ve stylu Ondřejova zpěvu, tak i v samotném textu písničky. Hlavní síla kapely Tajemoje tkví v úžasném zpěvu Katky Svobodové. Při poslechu jejího hlasu mi naskakovala husí kůže. Kromě vlastních písniček kapela zahrála také několik coververzí, přičemž nejpůsobivěji vyznívaly „Wild Horses“ od Rolling Stones a „House of the Rising Sun“ z repertoáru Animals. Ale rozhodně se neztratily ani vlastní skladby, třeba taková „Holčička ze sklepa“ byla moc krásná. Asi po hodině koncertu ohlásila zpěvačka poslední skladbu „Prázdnej rám“, ta opět vyzněla velmi pěkně. Je škoda, že takhle příjemný koncert trval pouhou hodinu, určitě bych kapelu Tajemoje vydržel poslouchat o hodně déle.
Ještě než vystoupení Tajemoje skončilo, ohlásila Katka hosta, jakési akustické trio, jehož jméno mi sice zůstalo po celý večer utajeno, ale osobně jsem si toto těleso pojmenoval jako HUDEBNÍ KABARET. Proč, k tomu se ještě dostanu. Trio hraje ve složení: dvě akustické kytary, z nichž jedna alternuje s houslemi, a sestavu pak ještě doplňuje akustický bubínek. Když jsem v první skladbě zaslechl náznak motivu stařičké písně „Po schodoch“, myslel jsem si, že se pletu, a říkal jsem si, že jde o podobnost čistě náhodnou. Skladba byla dost dlouhá a motiv slovenského hitu se v ní objevoval jen občas. Byl jsem tedy docela zvědavý, co se z tria nakonec vyklube. Čekal jsem, že po úvodní písničce se dočkám nějakého představení účinkujících muzikantů, k tomu ale bohužel nedošlo. V průběhu večera se do skladeb vkrádaly také motivy jiných známých hitů a někdy to byly docela ‚bizarní‘ kombinace. Publikum se nejprve decentně usmívalo, ale později už v Blues Sklepě propukal hlasitý smích. Bylo to většinou tehdy, když zněly večerníčkové a pohádkové melodie jako třeba: „Maxipes Fík“, „Králíci z klobouku“ nebo „Včelka Mája“, která byla navíc doplněna o další hit Karla Gotta „Lady karneval“. Protože muzikanti vůbec nekomunikovali s publikem, stále jsem nevěděl, kdo vlastně na pódiu hraje, a právě tehdy jsem trio pokřtil na Hudební kabaret. Absence komunikace mi vadila natolik, že jsem chvilku uvažoval o dřívějším odchodu, naštěstí v té chvíli prohodil několik slov bubeník. Nebylo to sice směrem k obecenstvu, ale přesto jsem to uvítal. V následujících chvílích zazněl ještě motiv z „Nothing Else Matters“. Ve chvíli, kdy si bubeník vyžádal přinesení dvou kávových lžiček, jsem předpokládal, že je použije jako rytmický nástroj, což je docela častý a známý jev. Ale to, že lžičky budou použity jako paličky při hře na kytaru, jsem rozhodně nečekal a bylo to velmi zajímavé. Vystoupení se chýlilo ke svému konci a zazněly ještě dvě nebo tři skladby. Určitě šlo o originální vystoupení, které publikum dost pobavilo. Kdyby pánové zapracovali na komunikaci s obecenstvem, mohlo by jít o opravdovou hudební bombu.
Nicméně jsem rád, že tentokrát se mi onen pověstný krok do neznáma docela povedl a na příští koncerty Katky Svobodové & Tajemoje si s chutí zajdu.
PS: Dodatečně jsem se dozvěděl, že ‚Hudební kabaret‘ se správně jmenuje KOSA VOSTRA. Protože se, ale ke mně tato informace dostala jen malou chvíli před publikací reportu ponechávám jej tak jak byl původně napsán.