9. 6. 2016 – Střelecký ostrov, Praha
Foto: Ája Dvořáčková
Po roce jsem se opět vydal na pražský Střelecký ostrov, abych si stejně jako před rokem užil pohodový večer s kapelou BRATŘÍ EBENŮ, která svou příjemnou muzikou a inteligentním humorem svého leadera Marka Ebena dokáže vždy doslova pohladit po duši.
Loňský koncert Bratří Ebenů byl z těch, na které se jen tak nezapomíná, takže věřte nebo ne, měl jsem ho pořád v živé paměti. A tak jsem mohl v průběhu večera oba koncerty porovnávat. První změnu přinesl trošku jinak poskládaný setlist, když letos koncert zahajovala písnička „Za malou chvíli“ z desky „Tichá domácnost“ (1995). Celkově se ale koncert stejně jako vloni věnoval především zatím poslední desce Bratří Ebenů „Čas holin“ (2014). Tahle deska, především její první polovina, je neuvěřitelně nabitá krásnými písničkami, takže je opravdu z čeho vybírat. První písničkou, která z nové desky zazněla, byla „Nic není tak horký“, jejíž text je nejen vtipný, ale také hodně pravdivý a je radost ho poslouchat.
Co se proti loňsku nezměnilo, je výtečná hráčská kvalita a profesionalita celého souboru. Ale pokud se o naší hudební scénu jen trošku zajímáte, tak Vás tohle konstatování nemůže překvapit, protože když se podíváte na pódium je okamžitě jasné, že stojíte tváří v tvář muzikantům, kteří tvoří naší folk-rockovou špičku. Téměř stejný nakonec zůstal i styl uvádění Marka Ebena, některé jeho fórky jsem si pamatoval slovo od slova. Je otázkou, nakolik je tohle dobře nebo špatně. Někomu to může vadit více, jinému méně. Mně osobně sice tohle příliš nevadilo, ale přiznávám, že jsem se nebavil tak, jako když jsem Markovy fórky slyšel poprvé. Ale zpět k samotné muzice. Mezi ty novější písně se dostávaly i ty starší, jako třeba vtipná parodie na moravský folklór „Folkroreček“. Bylo zajímavé sledovat, jak se Bratři Ebenové střídali u jednotlivých nástrojů. Nejvíce v téhle ‚discipíně‘ vynikal Marek, ale pozadu nezůstávali ani Kryštof s Davidem. Ale své kytary měnil i Pavel Skála, který kromě své obvyklé elektrické kytary používal také slide kytaru a mandolínu. První polovinu příjemného letního večera uzavřela krásně zhudebněná báseň Vítězslava Nezvala „Sbohem a šáteček“.
Přestávka trvala asi 20 minut, během kterých ve mně rezonovala příjemná nálada umocněná první polovinou vydařeného koncertu. Ta druhá začala otázkou „Are you ready for Rock and Roll?“, po které následovala parádní pecka „Noviny“. Oproti loňskému koncertu jsem zaznamenal trošičku větší návštěvnost. Zajímavostí bylo, že jsem v obecenstvu objevil také několik muzikantských osobností, například dobře se bavícího Jaroslava ‚Olina‘ Nejezchlebu. Atmosféra na ‚Střeláku‘ pěkně korespondovala s příjemným (skoro) letním večerem. Na pódiu zněly písně, které byly pojaty přeci jen o něco svižněji než v první polovině, i když i v této části zazněla křehká balada „Zapomeneš“.
Hodně mě potěšila humorná „Trampská“, která s nadhledem evokovala atmosféru trampských osad a táborových ohňů. Velkou devízou Bratrů Ebenů je zvuk, který byl i tentokrát obzvláště vydařený, a ze kterého jsem měl chvílemi pocit, že poslouchám zesílené CD. Večer pomalu spěl do svého finále, a tak jsme se pomyslně přenesli do Houstonu, kde se za doprovodu písně „Houston“ připravoval start raketoplánu. Na programu už zbývala jenom závěrečná ‚rapová‘ představovačka, během níž došlo ke krátkému výpadku elektrické energie. Obdivuji profesionalitu Marka Ebena, který nehnul ani brvou a představovačku dokončil ‚akusticky‘. A zrovna v tu chvíli se kdesi na druhé straně Prahy tou dobou rozzářil pěkný ohňostroj, který tak mimoděk udělal končícímu koncertu pěknou kulisu.
Celá fotogalerie: