Palác Akropols – 5. 11. 2014
Foto: Kačka Smidová
Před nedávnem vydal Luboš Pospíšil se svými 5P novou desku „Soukromá elegie“, kterou pokřtil vystoupením v pražském paláci Akropolis. Na křtu jak už to bývá, nemůže chybět řada hostů, jejichž výběr byl v tomto případě opravdu reprezentativní, ale nepředbíhejme.
V Akropoli se začíná v 19:30 a tenhle čas na minutu dodržel i Luboš Pospíšil. Hned od úvodní skladby „Balada o několika papírových čertech“ byla cítit všude pohoda. Dobrý zvuk, perfektní atmosféra v příjemně zaplněné Akropoli a dobře naladění muzikanti, zkrátka nic nebylo špatně. Aby snad nálada nepoklesla přidal Luboš další báječnou pecku „Soukromá cesta do nikam“. Obdivuji Pospíšilův hlas, který se vůbec nezměnil a zní stále svěže jako před léty. Při křtu desky samozřejmě musí zaznít hodně nových písní. Těm byla věnována zejména první půle koncertu v níž jsem napočítal hned čtyři novinky. V „Tak navštiv bar“ se představil první host: flétnista Richard Malát, který si zde střihl pěkný „jethrotullovský“ motiv. V písničce „Poslední tango“ zase zazněla pro bigbít netradiční harfa v podání Seana Barryho. Titulní píseň z nové desky „Melancholie“ zase na saxofon doprovodil Ruda Březina.
Po té už přišel na řadu samotný křest a na pódium přišli hosti z nejhvězdnějších: Michal Prokop a Vlasta Redl. Po křtícím ceremoniálu se nástrojů chopili oba hvězdní hosté aby za doprovodu 5P zahráli nejprve Prokopův hit „Blues o spolykaných slovech“, musím říct, že v tomto obsazení vyzněla stará pecka přímo famózně a pro mě šlo určitě o jeden z vrcholů koncertu. Poté navázala kapela Redlovými „Husličkami“ tentokrát ale bez Michala Prokopa, nicméně i tak šlo o velice příjemný zážitek.
Druhou polovinu zahájil Vlasta Redl se svým na klávesy zahraným folkem, v závěru s vtipnou improvizací sóla na bicí ke které se zakrátko připojila i bubenice Pája Táboříková. Z novinek už zazněli jen dvě skvělá „Pán hospod – hospodin“ a remake klasického Pospíšilova hitu „Píši Vám Karino“ tentokrát pod názvem „Už vyplouvám, Karino“. Na pódium byl pozván poslední, pro někoho možná překvapivý host, David Koller. Ten si s 5P zabubnoval ‚mini‘ sérii, která odstartovala starým hitem „Kampa“, osobně mě překvapila a velmi potěšila neskutečná jízda „Nálady – sedí pije“ z repertoáru Jasné páky. Píseň okořenil svojí flétnou Richard Malát a pěvecky se v ní blýskla Pája Táboříková.
Ta u mikrofonu vydržela i při následující klasice „Mecedez Benz“, v té zase svou bravurní hru předvedl kytarista Mirek Linhart. Závěrečná část patřila takovým klasikám jako „Tenhle vítr jsem měl rád“, „Marliyn goodbye“ nebo „Zapomeňte na bludiště“. Čas koncertu se přiblížil k závěru, který obstarala legendární „Groteska“. A mě nezbývá než konstatovat, že tenhle večer plný pohody, pozitivní energie a skvělých muzikantských výkonů snad ani neměl skončit.