Text: Luboš Hnát
Foto: Archiv Áji Dvořáčkové a Rockového světa
Srdce mi buší o sto šest, v hrdle mám sucho, žaludek se svírá, a mozek odmítá tu zprávu pochopit. Snad ještě žádný nekrolog se mi nepsal takhle těžce. Ráno 13. srpna jsem dostal zprávu, že zemřela skvělá kamarádka a výborná rocková fotografka ALENA DVOŘÁČKOVÁ, které ovšem nikdo neřekl jinak než ÁJA.
Nebudu sem psát obvyklá fakta, která píšu v podobných článcích o rockových muzikantech. Koneckonců takové Ájino curriculum vitae ani neznám. Uvedu však pár osobních vzpomínek a zážitků.
Seznámili jsme se docela kuriózním způsobem, jak jinak než na koncertě. Potkali jsme se pod pódiem v Akropoli, tehdy tam byl výroční koncert Etc… Protože máme dost společných přátel a Ája si s někým povídala, tak jsem ji ještě ten večer na facebooku požádal o přátelství. Bez váhání přijala. Potud nic divného. O několik dní jsem šel na jiný koncert do Malostranské besedy a Áju jsem oslovil se svou obvyklou žádostí o svolení k publikaci fotek. Protože mi Ája kvůli mé vrozené vadě řeči vůbec nerozuměla, po několika vteřinách se otočila a odkráčela pryč. Stál jsem tam jako opařený. Druhý den jsme si přes facebook vše vysvětlili, a to byl začátek našeho přátelství, které sice netrvalo dlouho, o to však bylo vzácnější.
Bavilo mě sledovat její aktivity na facebooku. Ať to byly jakékoliv fotky, vtipy, komentáře nebo postřehy ze života, vše odráželo Ájinu veselou povahu. Ještě více mě však bavilo se s ní setkávat na koncertech. I když jsme toho moc nenamluvili, oboustranná radost z toho, že se opět vidíme, byla znát. Kdykoliv jsem ji požádal o fotky, vždy mi řekla: „Ber si, co hrdlo ráčí. Jen mi pošli odkaz.“ A já si bral. Z jejích fotek totiž vždycky dýchala atmosféra toho kterého koncertu.
Obyčejně jsem jí pak poslal odkaz na článek, ve kterém byly její snímky. Ona mi pak vždy poděkovala, čímž spustila lavinu zpráv, ve kterých jsme si děkovali a posílali si usměvavé smajlíky navzájem. Posledním společným koncertem, ze kterého jsem použil její momentky, bylo akustické vystoupení Kamila Střihavky na Střeleckém ostrově. Ája na mě už z dálky volala: „Fotky budou zejtra, stáhni si, co chceš.“
Když jsem ji požádal o rozhovor na zajímavé téma focení koncertů, tak se nejdříve zdráhala, ale po chvíli přemlouvání souhlasila. A bylo to pozoruhodné povídání, které si můžete přečíst zde. Po ‚oficiálním‘ rozhovoru jsme si dali ještě pár piv a povídali si o všem možném. Bylo to moc příjemné posezení.
Nemohu zapomenout ani na její účast na loňském koncertě Rockového světa. Dostal jsem tam originální přání podepsané přáteli, fanoušky a spolupracovníky. Ája mi do něj napsala: „Luboši, fotky pro Tvůj Rockový svět kdykoliv a jakkoliv.“ Že z koncertu pořídila jako vždy skvělé fotky, bylo pro ni samozřejmostí.
Ája Dvořáčková odešla fotit nebeskou kapelu letos 13. srpna. Bylo jí pouhých 52 let. Ájo, budeš chybět celému rockovému světu.