Foto: Ája Dvořáčková
Radim Hladík
Člověku není nikdy moc veselo, když se dozví o něčí smrti. Když jsem se ale v neděli 4. 12. 2016 dozvěděl, že pár dní před svými sedmdesátými narozeninami zemřel kytarista a skladatel RADIM HLADÍK, přeběhl mi mráz po zádech a bylo mi téměř do breku.
Radim Hladík se narodil v Praze 13. 12. 1946. V mládí dva roky chodil na pražskou konzervatoř, kterou ale nedokončil, stejně jako o něco později gymnázium. Již ve svých 15 letech se stává kytaristou skupiny Komety. Později přechází ke slavné kapele Matadors, kde se setkává mimo jiné s Vladimírem Mišíkem. Sláva kapely Matadors se šíří nejen u nás, ale i ve východním Německu, kam kapela odjela na velké turné. Po rozpadu Matadors zakládají v roce 1968 Radim Hladík a Vladimír Mišík Radimovu životní kapelu- Blue Effect. Název kapely se později kvůli komunistickým normalizátorům mění na Modrý Efekt a ještě později na M. Efekt. První deska s názvem „Meditace“ vychází v roce 1970 a za mikrofonem ještě stojí Vladimír Mišík, po jehož odchodu se Radim Hladík stává vůdčí osobností kapely. Ta sice prochází řadou personálních změn, ale Radim měl vždy štěstí na kvalitní muzikanty, a tak kapelou prochází takové osobnosti rockového světa jako třeba Fedor Frešo, Oldřich Veselý, Lešek Semelka nebo Luboš Pospíšil. Radim ale spolupracoval i s folkovými osobnostmi jako Dagmar Andrtová-Voňková nebo Jaroslav Hutka, se kterým Radim příležitostně vystupoval. Opomenout nelze ani Hladíkovu spolupráci s Marianem Vargou a Pavolem Hammelem, se kterými natočil dvě skvělé desky „Zelená pošta“ (1972) a „Na II. Programe sna“ (1977), obě desky patří do pokladnice Československého progresivního rocku. V roce 2003 obnovil kytarista legendární Blue Effect. Sestavu kromě něj nyní tvořili o generaci mladší muzikanti jako třeba Pavel ‚Pája‘ Bohatý, Honza Křížek nebo Václav Zima. Zejména v prvním období této obnovené sestavy jsem si jejich koncerty neskutečně užíval. Kromě hraní s Blue Effectem se Radim Hladík věnoval také psaní filmové muziky.
Poprvé jsem se s hudbou Radima Hladíka setkal jako kluk na začátku osmdesátých let, kdy jsem slyšel desku „Svět hledačů“ (1979), která vyšla pod hlavičkou M. Efekt. Tenkrát jsem té muzice ještě vůbec nerozuměl a deska se mi vůbec nelíbila. O nějakých 20 let později jsem si pořídil reedici téhle desky a začal jí přicházet na chuť. Dnes tuhle nahrávku miluji. Její výrazné art-rockové kompozice spolu se zpěvem Leška Semelky a Oldřicha Veselého je radost poslouchat.
Poslední koncert odehrál Radim Hladík v září 2016 na Střeleckém ostrově v Praze, po kterém byl okamžitě převezen do nemocnice. Když jsem se dozvěděl, že slavný kytarista trpí zákeřnou plicní fibrózou, nepřestával jsem doufat v jeho uzdravení a věřit v jeho návrat na pódia. Onu neděli 4. 12. 2016 své nemoci podlehl. Dodnes mě mrzí, že jsem tenkrát na ‚Střelák‘ nešel.
Kdysi jsem symbolicky vstoupil do Radimova hudebního světa hledačů a začal nacházet kvalitní hudbu. V případě muziky Radima Hladíka jsem našel hotový poklad. Díky Radime!
