Foto: Archiv Lucie Vonáskové
Poměrně nedávno jsem na naší scéně zaregistroval brněnskou punkovou partičku FANCY FOXX, v níž působí zpěvačka a kytaristka LUCKA VONÁSKOVÁ. Protože punkových kapel, které mají ve svém čele ženu, u nás moc není, využil jsem toho, že Lucka pendluje mezi Prahou a Brnem a požádal jsem Lucku o setkání, aby mohl vzniknout následující rozhovor.
Jaká byla vůbec Tvoje cesta k muzice?
Ještě když jsem byla malá, tak jsem chodila do ZUŠky (Základní umělecká škola – pozn. redakce) na flétnu. Ale flétna mě hrozně nebavila, a protože jsem dost impulzivní člověk tak si pamatuju, že tři flétny skončily rozbitý o stojan. (smích) Tak jsem si říkala, flétna nebude úplně ten správnej nástroj a jednoho dne si koupila kytaru. Po chvíli mi došlo, že sama se na ni nenaučím, našla si učitele a pak chodila k různým učitelům, jedním z nich byl například Honza ‚Kirk‘ Běhunek další Kurt Rosenwinkel.
A jaká muzika Tě ovlivňovala?
V průběhu učení na kytaru mě strašně bavila Nirvana a samozřejmě Metallica. Pak jsem přešla ke klasickým rockovým kapelám, jako jsou Led Zeppelin nebo AC/DC, Black Sabbath a podobně. Pak mě chytil DreamTheather a vůbec progresivní metal, což jsme tehdy zkoušeli hrát a hrozně u toho chlastali, šlo se ze zkoušky na pivo a z něj rovnou další den na zkoušku. Ještě později mě nadchl jazz, který je úplně super, jenže nemám úplně ráda to jazzový akademický a namistrovaný prostředí. Tak jsem se rozhodla, že punkový prostředí je mnohem lepší a začala jsem hrát punk. (smích)
A co jsi teda poslouchala z těch punkových kapel?
To jsem poslouchala hlavně český kapely, takže Visáče, SPS, E!E, Totáče, FiXu – pokud je to ještě punk, a hrozně moc Plexis. A samozřejmě taky kapely jako DeadKennedys, Runaways nebo Pistole. A taky všechny teenagerské pop-punky.
Říkala jsi, že jsi chodila na kytarové lekce k mnoha výborným kytaristům. Zeptám se trošku obráceně. Chodí dnes na kytarové lekce někdo k Tobě?Nikoho momentálně na kytaru neučím, občas učím akorát hudební nauku. Časem bych možná i začala, ale momentálně mám spoustu práce a na učení nemám čas, jedině pokud by se mi někdo ozval tak bych o tom uvažovala.
Jak vznikl název kapely FancyFoxx? Je to pro kapelu docela neobvyklé jméno, takže jak vás ten název napadl?
Prostě jsme jednou seděli ve zkušebně a říkali jsme si, že bychom do názvu chtěli nějaký zvířátko, protože zvířátka jsou přece hezká. No, a když už zvířátko tak nějaké s ocasem protože my máme rádi ocasy. A když jsme tak přemýšleli, napadla nás liška, protože liška má nejhezčí ocas. (smích)
Teď mě napadlo, že by název mohl souviset s tím, že máš rezaté vlasy…
No vidíš, to by vlastně taky mohlo být. Takže to je ještě další aspekt. (úsměv)
Když už jsme u těch zvířátek, tak se chci zeptat na crowfundingovou sbírku na adopci lišky, kterou jste nedávno pořádali. Jaký tato sbírka měla ohlas a kde je možné Vaši lišku potkat?
Sbírka dopadla dobře a my jsme na rok adoptovali lišku, která je v záchranné stanici Zelené Vendolí. Což je záchranná stanice pro lišky, kde se starají o opuštěná mláďata, která naleznou ve volné přírodě. Tato mláďata jsou ve stanici vychována a pak vrácena zpět do přírody.
Jak dlouho jako kapela hrajete a co vše už máte za sebou?
Kapela existuje už čtyři a půl roku, ale dva roky jsme byli zavření ve zkušebně a skládali písničky. Teď pilně koncertujeme po celý republice. Máme za sebou kolem stovky koncertů a vloni jsme odjeli velké turné od Bratislavy až po Karlovy Vary. Natočili jsme jeden klip, druhý má premiéru v březnu. Taky máme za sebou vítězství v hitparádě Shockparáda, odehráli jsme nějaký festivalový vystoupení, užili si velký pódia, pivo, pot a pařáky a od března vyráží celý ten pojízdný „cirkus“ znovu. Takže dál hrajeme a baví nás to a doufáme, že nás to ještě dlouho bavit bude. (smích)
Jak jsi právě řekla, ještě před vydáním CD jste natočili videoklip. Není zrovna moc obvyklé, že kapela natočí klip dříve, než vydá CD, co vás k tomuhle kroku vedlo?
My jsme ještě před CD udělali jeden singl, takže ten klip je právě k tomu singlu. Druhý klip vyjde spolu s CD a ještě do budoucna plánujeme třetí.
Kapela FancyFoxx je Tvojí kapelou, logicky jsi tedy kapelnice, jak tvojí spoluhráči berou fakt, že jim vládne ženská?
My máme v kapele demokracii. Takže to, že jsem pro někoho nejvíc vidět, rozhodně neznamená, že bych rozhodovala úplně o všem. Myslím, že každý člověk by měl říkat svůj názor. A protože jsme v kapele všichni dobří muzikanti, tak názor každýho má nějaký smysl a rozhodujeme se podle toho, co se nám zdá nejlepší.
Nemohu si odpustit otázku: jsi rockerka, punkerka, frontwoman, ale také jsi pohledné děvče, jak na Tebe reaguje převážně mužské publikum? Setkáváš se s nějakými řekněme nemravnými výkřiky či návrhy nebo oplzlostmi a jak na ně reaguješ?
(smích) S oplzlostma se setkávám, ale většinou to nepřesáhne únosnou míru. Myslím, že kolem sebe máme super lidi, a když se náhodou někdo opije přes míru, tak ho stačí poslat do píči a je všechno vyřešeno. (smích) Nemravný návrhy naštěstí nedostávám.
Zaujalo mě, že jste udělali předělávku písně Leonarda Cohena„Halejůjah“. Proč jste vybrali zrovna tuhle písničku a jak na ni reaguje punkové publikum?Ta písnička je normálně nádherná pobožná balada a my z ní děláme tenhle sprostejšpinavej punk. Lidi na to vždycky pařej, takže si myslím, že se jim to líbí – nám se to taky líbí. Nemáme rádi takový ty křesťanský písničky, který oslavujou Boha a vůbec křesťanství a náboženství obecně, proto nás baví to takhle prznit a punkovat. Je to takovej výsměch tomu náboženství a té trapné zaprděné posvátnosti.
Nabízí se tedy otázka proč jste tedy tak povedenou coververzi nenahráli na CD?
Ta písnička je sice na koncerty skvělá, ale na CD jsme chtěli nahrát jen vlastní věci.
Vím, že v kapele probíhaly nějaké personální změny, myslím, že jich nebylo málo. Jaká je tedy momentální situace, je obsazení už stabilizované?
Kapela je stabilizovaná – držíme ji na čtyřech přístrojích. (smích) Teď máme asi dva a půl měsíce nového basáka a je to super. Nevím čím to je, ale ti basáci ve všech kapelách furt nějak přicházejí a odcházejí. Tenhle vydrží dlouho. (smích)
Kdo u Vás skládá písničky, máte nějakého ‚hlavního‘ autora?
Ne, my skládáme všichni. Na zkoušku vždycky někdo přijde s nápadem a všichni na tom pracujeme, až z toho vznikne písnička. Stejně je to i s texty. Takže je to taková demokracie ve všem.
Před několika dny vyšlo Vaše debutové CD, jaký z něho máš pocit?
Tak s CD nám producentsky pomáhal Tom Koula, a myslím, že jsme tam nahráli ze sebe všechno, hlavně to srdíčko a stěstíčko a nasranost a všechny ty blitky.
Zajalo mě, že CD je na půl česky a na půl anglicky, proč jste zvolili tenhle model?
Doufám, že se pankáči konečně naučí anglicky, ale pro ty co neuměj a serou na všechno, jsme udělali tři české bonbónky.
Taky mě docela zaujalo, že české a anglické písničky se poměrně pravidelně střídají, to je náhoda nebo to byl od počátku záměr?
Tak střídají se schválně, aby měl posluchač takový pestřejší zážitek z celého poslechu, jako když k obědu průběžně uždibujete z dezertu. Nebo si mezi jahodama nacpete hubu šlehačkou.
CD budete křtít 5. 3. v pražském Rock Café na společném koncertě s The Agony a Curlies, proč zrovna křest proběhne v rámci tohoto ‚troj‘koncertu??
Já jsem si vždycky chtěla zahrát s holkama z The Agony. A Curlies jsou taky super, takže se to tak nějak sešlo dohromady. A myslím, že křest je pro takovou akci docela fajn příležitost.
Chystáte na křest pro fanoušky nějaké speciální překvapení či jinou specialitku?
No, bude tam možná premiéra videoklipu, který jsme z toho CD natočili. A budeme tam mít dva hodně speciální kmotry, který teď ještě nebudu prozrazovat, ale doufám, že s námi i vystoupí, všechno je to v jednání. A taky se budou všude rozhazovat silikonový kozy a sbírat se budou moct jenom po trojicích.
Před Vánocemi jsi účinkovala v klipu legendární kapely Visací zámek, kdy 33 kytaristů nahrálo jejich kultovní hit „Traktor“, jak ses k tomu vůbec dostala?No, jednoho dne jsme si volali a domluvili jsme se, že si v tom klipu taky zahraju. Takže to byla taková punková rychlovka, (smích) bylo to fajn.
Mohla bys prozradit nějakou ‚veselou‘ historku z natáčení?
No, veselá historka je, že jsme to natáčeli skoro celý den a byla tam hrozná zima, bylo dost pod nulou, navíc všichni jenom fešácky v tričkách, já v sukni a naboso, takže jsme vždycky o pauze museli jít na panáka se zahřát. A pauza byla každou chvilku! Dovedeš si představit, jak to asi k večeru dopadlo. (smích)
Jak moc bylo těžký aby se všech těch 33 kytaristů sehrálo, protože vím, že tam hráli kytaristi z různých žánrů…
Tak, já si myslím, že všichni co to natáčeli, jsou velmi zkušení muzikanti, takže to nebyl problém. Ale je fakt, že každý to hraje po svým a ono je to vlastně dobře, protože kdyby to všichni hráli uniformně, tak je to přeci nuda. A výsledný klip se, myslím, povedl.
Další Tvojí aktivitou jsou muzikantský workshopy. Mohla bys mi o tom něco říct?
Jsou to Rockový kurzy, týdenní workshopy pro všechny věkový kategorie, takže se tam sejde spousta žáků a spousta učitelů na všechny existující nástroje. Letos tam navíc bude jeden velmi speciální kytarista, jehož jméno ještě nesmím prozradit, ale bude to pecka. Dopoledne a odpoledne probíhá výuka, v třídách nebo venku na sluníčku a večer se většinou hraje, jamuje a kalí třeba do pěti do šesti do rána – a od osmi ráno je zase výuka. Takže je to takový náročnější. (smích) Ale celkově je to super. Navíc to spolupracuje s uměleckou dílnou, takže je tam třeba i šperkařská nebo výtvarná dílna, fotografie a učí se tam třeba i tanec nebo texty.
Lucko, díky za rozhovor, ať se daří.
Já taky díky, snad se uvidíme na nějakém koncertě.