Praha, TIP SPORT ARÉNA, 26. 3. 2013
Na koncert Pražského výběru jsem šel s rozpačitými pocity. Na jednu stranu mi bylo jasné, že uvidím legendu jako hrom, muzika že bude excelentně zahraná, těšil jsem se, že uslyším kompletní první dvě desky Pražského výběru, které mám strašně rád. Na druhou stranu jsem měl obavy, jak bude kapela fungovat po lidské stránce. Zejména proto, že v době, kdy byl rozhádán Pavlíček s Kocábem, bylo z obou stran nakydáno dost hnoje. Nicméně jsem byl na koncert hrozně zvědavej.
Na koncert jsem v doprovodu několika kamarádů dorazil asi v polovině první písničky, což byl legendární „Hrabě X“. Poté, co jsme se uvelebili na poměrně solidních místech, mohl jsem si naplno začít užívat koncertu. Hned mě zaujal skvělý zvuk. Nicméně Kocábův zpěv mi připadal spíše jako recitace, ale co, koncert byl na začátku, takže uvidíme, co přijde dál. Druhá pecka: Čokova skladba „Na václavským václaváku“, perfektní – co dodat. Výborně vyzněla i svahilsky zpívaná „Straka v hrsti“. Koncert zatím probíhal na výbornou, muzikantské výkony – zejména ten Pavlíčkův – byly excelentní a show perfektní. Kocáb střídal převleky jako na běžícím pásu, tu v jeho podání přišel Artur Ropotámo, jindy zase nějaký tajtrdlík. Před další peckou „Pražákům, těm je tu hej“ ohlasil Kocáb prvního hosta: F. R. Čech, čekal jsem ho, takže zatím jsem překvapen nebyl. Ovšem, Čech přišel oblečený jako jezeďák a táhl za sebou kozu, tomu říkám překvápko, výborný fór. Samozřejmě, že si mistr Čech zazpíval refrén svých „pražáků“, jinak se, vláčejíc za sebou kozu, procházel po pódiu stejně jako v klipu. Koza statečně přestála celou písničku a Franta se rozloučil hláškou, že koza je pravá a nejedná se o žádný silikon. Další dvě pecky: „Můj koníček“ a „Bangabasawa“ byly odhrány v podstatě stejně jako na desce, během nich přišel na pódium další host, první manažer PV Josef Novotný, který v podstatě předváděl jen jakési taneční kreace. Jeho vystoupení mi přišlo zbytečné, ale co, muzika zněla perfektně. To další host v podání Ondřeje Soukupa byla jiná káva. Soukup nejen, že pronesl svou legendární hlášku „Haló Soukup“, ale odhrál i část skladby „S. O. S.“, v „Zubaté“ na pódium nakráčela smrtka, která okořenila už tak skvělou show. Deska se dohrávala závěrečnými „Proč jen já“ a „Nádraží“, přičemž druhou jmenovanou odehrála kapela pouze do půlky, druhá polovina zazněla z playbacku a během ní se muzikanti odporoučeli z pódia a první část koncertu byla u konce.
Po malé chvilce se na scénu vrátil jen Jirka Hrubeš, aby zde předvedl své sólo. Copak o to, Hrubeš je výborný bubeník, ale jeho sólo mi přišlo zbytečně natahované. Na konci svého vystoupení byl na pódium přizván Klauda Kryšpín. Také on se vytasil s bubenickou masturbací a také jeho sólo mi přišlo celkem nudné. Tato část koncertu mě vůbec nebavila, ale co, přečkal jsem jí.
Do druhé půle se změnil bubeník, Hrubešovo místo zaujal Kryšpín a začala se přehrávat druhá deska. Pořadí skladeb bylo mírně pozměněné, takže místo „Tatrmana“ zazněla na úvod pecka „Člověk bez talentu“. „Tatrman“ přišel v zápětí a s ním i další host: Miloš „Dodo“ Doležal. V podání s ním vyzněl „Tatrman“ téměř metalově. V následující „Papíry straší“ se přitil další host, tentokrát to byla ženská s jakousi vikingskou helmou na hlavě a plyšovým panterem na zádech. Chvíli mi trvalo než jsem přišel na to, že to je Jana Kratochvílová. Ta sice párkrát něco zazpívala, ale celkově její zpěv moc slyšet nebyl. Ve „Smolařovi“ opět přišel „Dodo“ a Výběr zase ukázal svou metalovější tvář. Písnička „Tyhle řeči znám“ se obešla bez hostů. Zato pecky „Sbal si to svý ráno“ a „Chvastoun“ měli společného hosta, kterým byla poměrně překvapivě „blbá blondýna – Iva Pazderková“, ta se kromě ženských partů v „Sbal si to svý ráno“ ujala i dudů v „Chvastounovi“, nevím sice jestli blondýna na dudy hrála nebo jen tak markýrovala, ale bylo to jedno. Měl jsem velkou radost, že „Chvastouna“ slyším naživo. Poslední věcí byl stejně jako na desce „Snaživec“, ve kterém jeho refrén zpívala celá hala. Pak už se zase kapela odebrala do zákulisí.
Po chvilce se muzikanti vrátili k prvnímu přídavku „Olda je přítel můj“, změnou v sestavě bylo, že tentokrát bubnovali Hrubeš i Kryšpín společně a tak tomu bylo i po všechny přídavkové písničky, kterých zaznělo tuším šest. Z poslední desky „Běr“ PV zahráli česko-svahilskou „Melem, nemelem“. Výborná byla i pecka „Komu se nelení, tomu se ženění“, kdy na pódium přišli všichni hosté, basu tentokrát hráli Čok se Soukupem společně. Když skladba dozněla a nastalo loučení, přispěchal F. R. Čech s hláškou „…zkus si zahrát tuhle hudbu, hochu z Olympiku“, jakkoliv to bylo od Čecha infantilní, tak mě tahle hláška docela pobavila. Po chvíli vytleskávání se Výběr znovu vrátil na scénu, aby zahrál poslední, tentokrát politickou agitku „Reminiscence“. Ach jo, nechápu proč zrovna tahle věc byla úplně na konci, vždyť mohlo zaznít spousta lepších pecek. No, asi měl Kocáb potřebu zase jednou ukázat, jaký že to je politik. Je to škoda, protože mám pocit, že jak je Kocáb výborným muzikantem, tak je mizernýn politikem.
Celkově šlo ale o výborný koncert a nebýt dvou výše zmíněných kaněk, mohlo jít o koncert, který byl excelentní.
