25. 3. 2019 – Palác Akropolis, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Petr Doubrava
Publikováno: 2. 4. 2019
Natřískaný žižkovský palác Akropolis hostil výtečný koncert americké bluesové partičky LARKIN POE. Ta u nás vystupovala vůbec poprvé.
Ústřední duo Larkin Poe tvoří sestry Rebeca Lovell (zpěv, kytara, banjo) a Megan Lovell (lap steel kytara, zpěv). Doplňují je baskytarista Tarka Layman, který občas hraje na klávesy a přidává se také v doprovodných vokálech, a bubeník Kevin McGown. Kapela vychází z kořenů tradičního amerického blues. Důkazem toho budiž klasika Come On My Kitchen od Roberta Johnsona, která v Praze zazněla v přídavku.
Ale vraťme se na začátek koncertu. Otevřela ho písnička Summertime Sunset. Už při ní si publikum mohlo užívat uchu lahodícího zvuku lap steel kytary, která není u rockových kapel příliš často k vidění, a tak není divu, že rockeři mohli na Megan Lovell a jejím nástroji jen oči nechat. Posluchačské pozornosti nemohla uniknout ani Rebeca, která pražské fanoušky okouzlovala báječnou hrou na kytaru a skvělým zpěvem. Navíc jako správná frontwoman výborně komunikovala s fanoušky a leckdy vtipně odpovídala na jeho hlášky. Akropole se bavila i při našlapané Trouble In Mind z desky Reskined (2016).
Kromě již zmíněné Johnsonovy předělávky Larkin Poe dali k dobru ještě vlastní verzi letitého hitu Black Betty, který v 70. letech proslavila skupina Ram Jam. Jinak ovšem kapela sázela převážně na vlastní tvorbu: zatím má na svém kontě čtyři studiové desky. Většina písniček pocházela zalba Peach (2017), které zastupovalo hned šest skladeb. Mezi nimi například Preachin‘ Blues, Freedom nebo tradicionál John The Revelator. V něm stejně jako v předchozí California King vyměnila Rebeca kytaru za banjo: obě písničky vyzněly přím skvostně.
Na studiových nahrávkách kapely mi vadí zvuk bicích, mám pocit, že je až příliš moderní, jakoby „elektronický“. Naživo ovšem zní Larkin Poe úplně jinak a energie z nich přímo tryská. Čtveřice skladeb pocházela z jejich prozatím posledního studiového počinu Venom & Faith (2018): zaujala především Blue Ridge Mountain, v níž bylo možné zaslechnout prvky country. Z téhle řadovky je i zmiňovaná California King.
Nakonec Larkin Poe ještě jednou zalovili na albu Peach, aby z něho zahráli neskutečnou jízdu Wanted Woman – AC/DC. V přídavku zazněla akustická verze již zmíněné Come On My Kitchen. Byla to parádní tečka za výborným koncertem. Není divu, že ohlušující potlesk zněl Akropolí ještě hodně dlouho.