10. 8. 2016 – Smíchovská náplavka, Praha
Foto: Kačka Smidová
Krausberry – Martin Kraus
U příležitosti právě probíhající olympiády v brazilském Riu uspořádala městská část Prahy 5 zajímavou kulturně sportovní akci – na smíchovské náplavce vyrostlo na několik dní pódium, na němž se každý den střídají známé české kapely. Pódium je doplněné velkoplošnou obrazovkou, na které se promítají sportovní přenosy z olympijského klání. Když jsem se dozvěděl, že jeden večer na břehu Vltavy vystoupí mojí velcí oblíbenci KRAUSBERRY, bylo to pro mě v kombinaci s netradičním prostředím smíchovské náplavky obrovské lákadlo, a proto jsem se k Vltavě vydal.
Protože jsem byl v tomto koutě Prahy snad poprvé, nějakou dobu mi trvalo než jsem našel přesné místo konání koncertu. To mělo za následek, že jsem první asi dvě písničky propásl, respektive jsem je slyšel ještě z velké dálky. Ale i přesto jsem rozeznal důvěrně známé melodie písní „Horoskop“ a „Emil“. Třetí písní, kterou jsem slyšel ještě na půl z dálky, byl „Slunečný hrob“, při kterém jsem ale už dorazil přímo pod pódium a mohl začít nasávat letní smíchovskou atmosféru. O velkoplošné obrazovce sloužící k vysílání sportovních přenosů jsem se zmiňoval v úvodu. Po celou dobu koncertu na ní běžel přenos z Ria (naštěstí bez zvuku) a i když nejsem kdovíjak velký sportovní fanoušek, obrazovka si okamžitě přitáhla mojí pozornost. Nicméně jsem od obrazovky po nějaké chvilce odtrhl oči a začal se věnovat dění na pódiu a v publiku. Frontman Martin Kraus měl výtečnou náladu a báječně komunikoval s publikem, které se na náplavce sešlo opravdu v hojném počtu. Setlist Krausberry byl pro tento večer notně přeskládán a redukován, a tak na něm zbyly jen ty opravdu nejlepší písně jako třeba „Ten náš kluk“, „Nálada“ nebo krásná balada „Poslední nádražák“. Martin bral nelehkou situaci s obrazovkou za zády s nadhledem, naopak ji využil a obrazovku bral jako další z rekvizit kapely. Jeho hláška: „Štěpán je ten, jak je za ním ten kůň!“ (právě se vysílal přenos z parkuru) mě hodně pobavila. Protože ten den jel svůj závod český kajakář Jiří Prskavec, byl koncert v momentě, kdy se objevil na startu, přerušen a publikum tak dostalo příležitost vychutnat si jeho bronzovou jízdu. Hudební jízda pokračovala po krátké přestávce a lemovaly ji hity jako „Kořenová zelenina“, „Na hrad“ nebo moje velmi oblíbená „Dívenka Sára (Krásnej dar)“ – tahle písnička sice původně pochází z pera Ivana Hlase, ale nemohu si pomoci, v podání Krausberry se mi hodně líbí. K výjimečné náladě večera přispívala také i šumící Vltava a osvětlené nábřeží na protějším břehu. Výborný večer se pomalu dostával do svého finále a na setlistu zbývalo už jen několik málo položek, mezi kterými nechyběl obligátní „Horoskop“ a tradiční „Šiksa a Gadžo“, kterou se Krausberry na každém koncertě loučí. Ještě jsem nezažil žádný koncert Krausberry, který by končil bez přídavku. A mě i ostatní potěšilo, že ani tento večer nebyl žádnou výjimkou. A tak se dostalo na legendární „Můstek“ a po něm také na neméně legendární „Vlak na Kolín“.
Co dodat na závěr? Bylo moc příjemné vidět jednu ze svých nejoblíbenějších kapel v netradičním prostředí smíchovské náplavky, které dodalo koncertu jedinečnou atmosféru. A když k tomu přičtu ještě výborný zvuk a dobře bavící se publikum, byl to ten nejlepší program, který jsem pro onen večer mohl zvolit.
