Areál kolejí Strahov – 1. 10. 2014
Strahov Open Air je festival, který již 18 let pořádá ČVUT při příležitosti zahájení akademického roku. Letošní ročník sliboval dvě velmi zajímavé kapely a sice: Visací zámek a Ivan Hlas Trio, k těmto jménům se přidali ještě pardubičtí Promile, řekl jsem si tedy, že by bylo škoda si festival s tímto obsazením nechat ujít. Obsazení festivalu bylo samozřejmě daleko pestřejší, ale odpolední účinkující mě vůbec nelákali takže jsem na Strahov dorazil těsně před koncertem Visacího zámku.
Co tedy napsat o vystoupení Visáču, které jsem viděl před týdnem? Energie koncertu byla velmi podobná té, která se minulý týden vytvořila ve Vagonu. Vzhledem k délce vystoupení byl notně osekán setlist takže na některé pecky jako třeba „Cigára“ ani nedošlo. Z nových věcí zazněl jen vtipný duet „Rezavý fáro“, osobně bych však preferoval spíše hitovku „Punkový království“, ale tím nechci říct, že by předvedený duet byl špatný. Jestli že chyběli „Cigára“ tak „Stánek“ na Strahově rozhodně chybět nemohl. Oproti minulému koncertu přibila na setlist zhudebněná Gelnerova báseň „Všichni mi lhali“, která je v podání Visáčů opravdovou lahůdkou. Většina publika čekala na „Známku punku“ a nemohla se nedočkat. Punková hodinka uběhla jakoby nic a mě nezbývá než konstatovat, že Visáči jsou tenhle podzim v mimořádné formě.
Přesunout se do legendárního klubu 007 kde tou dobou hrála pardubická kapelka Promile zabralo pár minut během, kterých z hlavního pódia ještě doznívalo Visáčské outro „Goodbye vy volové“. Přiznávám, že na Promile jsem byl zvědav hlavně kvůli tomu, že s nima bubnuje kamarád Honza Sýkora, kterého pamatuju když s bicíma začínal. Říkal jsem si, že se podívám na dvě nebo tři písničky a půjdu si užít Ivan Hlas Trio. Když jsem dorazil do klubu Promile už hráli. Hned mě zaujal až neuvěřitelně dobrý zvuk. V klubu nebylo moc lidí takže nedalo ani moc práce se dostat přímo k pódiu a zaposlouchat se do energického hardrocku pořádně říznutého punkem. Byl jsem příjemně překvapen jak samotnou muzikou tak i výkonem kapely, kluci se s tím moc nemazali a hlavně Honza byl naspeedovanej jako kdyby si před koncertem šňupnul aspoň kilo koksu. Honzu jsem neviděl hrát už strašně dlouho, že je to dobrej bubeník jsem věděl vždycky, ale že udělá takovýhle pokrok jsem nečekal, svým parádním výkonem jen potvrdil, že Promile mají pěkně našlápnuto stát se výbornou klubovou kapelou. Jedinou písničkou, kterou jsem z jejich repertoáru znal byl cover „Zkúsíme to cez Vesmír“ od slovenské Tublatanky. Celkově jsem byl s výkonem Pardubáků navýsost spokojen a díky jejich strhujícímu tempu jsem si ani nestačil uvědomit, že už je vlastně konec koncertu.
Takže když jsem vyšel ven Ivan Hlas se svým Triem už pomalu také končil svou produkci. Stihl jsem pouze pár přídavků mezi, kterými nemohl chybět megahit „Na kolena“. Po všem tom bigbítu mi přišlo, že Hlasovo Trio spíš „šeptá“ takže jsem musel uši pořádně nastražit uši aby mi něco neuniklo. Přesto, nebo snad právě proto mi neunikla virtuózní hra Norbiho Kovácse což sice nebylo žádné překvapení, ale jeho hru si vychutnám vždycky. Jeden kamarád to kdysi komentoval slovy: „Ten chlap zahraje v jedný písničce tolik tónů, který já nezahraju za celej večer“. Nezbývá než se pod tuhle větu podepsat. Asi po čtyřech či pěti skladbách své vystoupení definitivně ukončil i Ivan Hlas a Strahov Open Air 2014 se zapsal do kronik.
A bude v nich zapsán velmi výrazně, byl to totiž nejlepší ročník, který pamatuju. Zbývá jen doufat, že letošní vysoko nastavená laťka nebude příští rok zase snížena.