Hacyon Way, Skid Row, Saxon

Klub Roxy – 16. 11. 2014
Foto: Mirek Valenta

Společný koncert dvou tak velkých kapel jakými jsou Skid Row a Saxon slibuje vždy mimořádný zážitek, takže jsem nad nedělní návštěvou klubu Roxy ani moc dlouho váhat nemusel. Role předkapely byla svěřena mladým metalistům Halcyon Way.

Když mladíci úderem půl osmé spustili postával jsem postával jsem ještě u baru, chystal jsem se k přesunu blíže do víru dění, jenže zvuk ani první písnička s brutálním doprovodným zpěvem mě nepřinutily opustit své stanoviště, takže jsem půlhodinku, která byla Halcyon Way vyhrazena v podstatě bez zájmu prožil v ústraní. Podívat blíže jsem se šel až na poslední písničku, ale předváděný metal mě ničím nezaujal.

Skid Row

Po nezbytné přestavbě pódia, která tentokrát příliš času nezabrala nastoupili legendární hairmetalisté Skid Row. První skladbou, kterou američané dali k dobru byla vypalovačka „Slave To The Grind“ ze stejnojmenné desky. Což o to, sázka to byla na jistotu, ale na mě osobně nezabírala. Své na tom sehrál i zvuk, který zůstal daleko za očekáváním; utopený zpěv, zbytečně vytažené basy a kytarová koule, to není zvuk hodný světové kapely. Doufal jsem, že se zvuk časem vylepší, bohužel jsem byl v tomto ohledu docela zklamán. Ani další hitovka „Piece of Me“ totiž nevyzněla o mnoho lépe. Bohužel zatím mě nenadchla ani muzika a výkon kapely. Nicméně skupina v publiku své fanoušky jistě měla, a ti jí odměňovali poměrně solidním potleskem. Ze své letargie jsem byl vytržen až při hitovce „Monkey Business“, ale ani tentokrát jsem nebyl úplně vtažen do atmosféry koncertu. Ta třičtvrtě hodina, kterou měli Skid Row ke svému vystoupení vyhrazenu mi stačila k tomu, abych zjistil, že žádný další jejich koncert už vidět nemusím.

Skid Row

Saxon

Britští veteráni NWOBHM Saxon přijeli do Prahy v rámci výročního turné u příležitosti 35tých narozenin. Už tento fakt sliboval, že setlist bude napěchován největšími hity kapely. V otvíráku „Motorcycle Man“ se ještě zvuk oproti předcházejícím Skid Row jakoby moc nevylepšil, ale postupem času byla zvuková progrese znát. Přesto, že koncert údajně nebyl vyprodaný, solidně zaplněné Roxy připravilo atmosféru důstojnou narozeninové oslavě. Kapela neponechala nic náhodě a hned od začátku servírovala bez zbytečných řečí do publika takové hity jako „Power And The Glory“ nebo „Hevy Metal Thunder“. Osobně mě velmi nadchla chytlavá „Suzie Hold On“. Koncert měl pořádný spád a zvuku se už nedalo nic vytknout. Na všech muzikantech bylo vidět, že si narozeninový mejdan báječně užívají, zejména kytaristů bylo plné pódium. Biff Byford sice žádnou extra velkou show nepředváděl, ale zpívalo mu to skvěle. Nejsilněji, na mě působila zejména závěrečná část koncertu ve, které kapela v rychlém sledu takové pecky jako „747 (Strangers In The Night)“, „Forever Free“ nebo závěrečná „Princes Of The Night“. Hitovky jako „Wheels Of Steel“, „Crusader“ a na úplný závěr „Denim and Leather“ v přídavku už jen potvrdily skvělý zážitek z mimořádně vydařené oslavy metalové legendy.

Saxon