Krausberry

Malostranská Beseda – 5. 12. 2014
Foto: Kačka Smidová
Korektury: Tereza Kvášová

Jít v rozmezí několika dnů po druhé na koncert bluesrockových Krausberry mi dalo báječnou příležitost k porovnání atmosféry na obou koncertech. O tom prvním z klubu Vagon si můžete přečíst zde. Ke svému v krátké době druhému pražskému vystoupení si Krausberry zvolili svou domovskou scénu – Malostranskou Besedu.

Krausberry
Playlist obou koncertů se v ničem nelišil, takže jsem si řekl, že se mohu soustředit na skladby, které jsem minule nepoznal. Hned od začátku bylo jasné, že půjde o úplně jiný koncert. Atmosféra byla tentokrát semknutější než ve Vagonu, což je asi dáno architektonickou rozdílností obou prostorů. Martin Kraus hned od začátku skvěle komunikoval s publikem a dával k dobru nejrůznější fórky – to zákonitě pozvedlo už tak báječnou náladu v obecenstvu. Když se bavilo hlediště, bavilo se i jeviště a tahle rovnice fungovala ten večer báječně. A tak už druhá písnička „Horoskop“ vyzněla přímo famózně. Tak jako minule odbubnovala první půli koncertu skvělá Pája Táboříková. Ať jsem se na nové písničky soustředil, jak chtěl, tak „Známá“ mi zůstává zcela neznámá.

Krausberry

Další část koncertu se od toho posledního se výrazně nelišila. Mě osobně je velmi blízká pomalejší věc „Za starejch časů“. Vždycky když tuhle písničku slyším, uvědomím si jak velká pravda je v jejím textu skryta. Bravurně ale vyzněly i ostatní fláky jako „Nálada“ nebo „Emil“. Poté už opět došlo na střídání bubeníků. Pája Táboříkovová se postavila za mikrofon a na jejím místě se pohodlně uvelebil Jiří ‚Zelí‘ Zelenka, což bylo neklamným znamením, že kapela spustí „Ptáky“. Píseň vyzněla lépe než naposledy ve Vagonu.

Krausberry

Nemůžu si pomoct, ale jak je Pája skvělá bubenice, tak je skvělá zpěvačka. Soukromě ji řadím mezi naše nejlepší zpěvačky a jak jsem psal už před časem, stále si myslím, že Pája je lepší zpěvačka než mediálně daleko slavnější Lenka Dusilová. Po překrásné písni „Ptáci“ přišel jednoznačný vrchol koncertu: parádní duet Martina a Páji „Chlípný stařík“. Minule jsem psal, že jsem písničku neznal, takže teď jsem si na ní dal obzvláštní pozor. A ejhle… vždyť jde přece o předělávku „Gimme Shelter“ od Rolling Stones! Tohle nepoznat je fakt ostuda. Protože píseň má docela vtipný text, zeptal jsem se Martina Krause, kde sebral nápad udělat právě tuhle pecku a napsat k ní text o chlípném staříkovi, který se snaží sbalit mladou holku. Martin vysvětluje:

„Písničku Chlípný stařík jsem otextoval kvůli Tábořici. Chtěl jsem si s ní zazpívat a měl jsem pocit, že Gimme Shelter dá. No a tak jsem přemýšlel, o čem by děda jako já mohl zpívat s holkou jako ona. A to je celý.“ Vysvětlení je tedy prosté.. Pájin a Martinův hlas spolu báječně kontrastují, takže jsem si spolu se všemi v sále píseň náramně užil.

Krausberry

Po nezbytné přestávce dostal opět koncert správné grády. Zejména pak „Kořenová zelenina“ sklidila obrovský aplaus. Písničku „Máme rádi Pražáky“ si s chutí zazpívali všichni, tedy i ti kteří jindy tento názor nesdílejí. Volební píseň „Na hrad“ byla zakončena mohutným pokřikem „Martin na hrad“. No, a pak už přišla nádherná úprava legendárního „Slunečního hrobu“. V podání Martina s Pájou jde prostě o super zážitek. Opět musím konstatovat, že jejich skvěle kontrastující hlasy je prostě radost poslouchat. Velice vesele vyzněla „Nastydlá“ se Zelího tanečními kreacemi. Zabubnovali si v ní si dokonce všichni tři bubeníci, kteří byli ten večer na scéně – Pája, Zelí a Martin. Závěr pak obstaraly klasiky „Do nebe“ a „Šiksa a Gadžo“.

Krausberry
Přídavek byl tentokrát trochu promíchaný, ale jako vždy perfektní. Zazněl tedy „Můstek“ a „Vlakem na Kolín“. A když ani po závěrečné „Stg. Zelí“ nechtělo publikum sál opustit, zaznělo skvělé opakování „Chlípného staříka“, což byla definitivní tečka za velmi vydařeným večerem s naší bluesrockovou jedničkou.

PS.: Když jsem se druhý den probudil, musel jsem uznat, že i mně bylo za starejch časů po ránu líp. No, a pak už jsem si dřep na vlak na Kolín…

Celá fotogalerie: