UFO + předkapela – 9. 6. 2013, Würzburg, Německo
Tak zase na UFO, tentokrát čekání na další výlet netvalo ani moc dlouho. Vlastně jsme tenhle výlet naplánovali hned po předchozím koncertu. Výlet se měl odehrávat podle tradičního scénáře: procházka po městě, setkání s Vinniem, koncert, zákulisí. Kdo by tomuhle odolal. Kvůli tomu, že Káťa měla nějaké pracovní povinosti, jeli jsme tentokrát jen ve třech.
Začnu tedy procházkou: po dojezdu do Würzburgu jsme se občerstvili poviným pivem, mezi kterým Lea vykomunikovala s Vinniem, že ho příjdeme navštívit do hotelu. Podle slov Lei neměl být hotel tak daleko, cca 2 km. OK, jdeme. Würzburg se ukázal jako docela hezké městečko a najít směr, kterým se nacházel hotel, nebyl ani moc velký problém. Horší bylo, že ze slibovaných dvou kilometrů to byly asi čtyři, z toho dva byly do pěkného kopce. Před hotelem nás uvítal Vinnie, který sice opět na chvilku odběhl, abychom vzápětí všichni usedli ke společnému pivu. Po chvilce si přisedl i Phil Mog a dorazil také Andy Parker. Škoda, že se muzikanti nemohli zdržet déle, neboť přísný časový plán jim velel odjet na místo koncertu. Vinnie nám nabízel objednat taxíka zpět do haly. Když jsme to odmítli, byli jsme nazváni bláznivými Čechy. Nedlouho poté, co jsme osiřeli, jsme se i my vydali na cestu do haly – po svých.
Do haly, která tentokrát nevypadala jako vesnicá hospoda, ale spíše jako bývalý sklad balíků, jsme dorazili opravdu jen pár minut před začátkem UFO. Již tradičně jsme předkapelu vůbec neviděli. Nevadí. Hala byla příjemně zaplněná, nicmémě vcelku bez problémů jsme se dostali do první řady, a koncert mohl začít. UFOuni naběhli na pódium a hned spustili Let it Roll. Co mě zaujalo, byl výborný zvuk, asi nejlepší, který jsem na UFO zažil. Nejen, že celkový zvuk byl vyvážený a čisý, ale snad poprvé bylo rozumět i Philovu zpěvu. Playlist se téměř nelišil od předchozích zastávek, jedinou výjimkou (alespoň myslím) byla písnička Cherry, na kterou si z minulých koncetů nevpomínám, ale třeba se pletu. Phil dost komunikoval s publikem, často prohodil nějaký ten vtípek, což bylo docela milé, přesto jsem postrádal lehkost a energii, na kterou jsem byl zvyklý z minulých koncertů. Docela zajímavý okamžik nastal, když byl před jednou z pomalejších písniček (snad Venus) Vinniemu přinesen stojan s akustickou kytarou, k němu se okamžitě postavil Phil Mogg a zahrál několik tónů, bylo to poprvé, co jsem viděl Phila u kytary. Tenhle zajímavý moment stačila Lea zachytit svým foťákem a tato fotka se pak objevila na oficiálních stránkách UFO, se svolením Lei uveřejňuji tuto fotku i tady. Jinak koncert ničím nepřekvapil, kapela předvedla víceméně svůj hráčský standard, chybělo v něm jen trošku té energie, ale to kapele vyčítat nechci, prostě není každý den posvícení. Po koncertě jsem byl obdarován playlistem.
Po chvilce čekání jsme byli opět pozváni do backstage. Ani tady se tentokrát nic moc převratného nedělo. Asi po půlhodině příjemného rozhovoru jsme nabídli Vinniemu, že ho odvezeme do hotelu, a tak se jelo, všichni jsme si mysleli, že zapaříme ještě v hotelu. Jenže chyba lávky – hotelový bar zel prázdnotou. Po chvilce tápání a marného hledání nějakého alkoholického nápoje jsme se s Vinniem rozloučili a odjeli směr Praha. Nevím jak ostatní, ale já se okamžitě začal těšit na příští výlet.
Takže, který z koncertů byl nejlepší? Těžko říct, každému dominovalo něco. Pokud jde o zvuk, byl nejlepší jednoznačně tento poslední. Pokud jde o celkovou atmosféru, tak nejvýše hodnotím ten minulý v Affalteru. No a koncert v Ingolstadtu byl jednoznačně nejlepší co do nasazení a energičnosti kapely. Tak si vyberte!